Děti ze vzdělanějších rodin mají větší zájem o politiku a více tíhnou k demokracii, než děti rodičů s výučním listem. Ukázal to průzkum 1364 žáků ve věku mezi 16 až 20 lety ze 72 středních škol, který byl součástí projektu Sociologického ústavu AV ČR a Konrad-Adenauer-Stiftung.

Podporu demokracii vyjadřuje 79 % dětí s rodiči vysokoškoláky oproti 55 % dětí rodičů s učňovským vzděláním. Mají-li však studenti vyjádřit spokojenost s fungováním demokracie v ČR, častěji než dospělí volí odpověď „nevím“.

„Mladí lidé, kteří se o politiku nezajímají a nemají o ní téměř žádné povědomí, nemají stav demokracie jak hodnotit. Zároveň si žáci v tomto věku názor na politiku často teprve utváří,“ říká politolog Aleš Kudrnáč.

Důležitá je atmosféra, ve které probíhá diskuze

Politické postoje ovlivňuje i školní prostředí. Například diskuze o politice ve školách představuje jednu z možností, jak zvýšit informovanost o politice a rozvíjet pozitivní postoj k demokracii a demokratickým hodnotám. „Očekávání, že demokratičtější postoje budou souviset s častějším výskytem diskuzí o politice ve třídě, se nepotvrdilo. Důležitější je atmosféra, ve které diskuze probíhá. Diskuze musí probíhat v atmosféře, kdy jsou žáci povzbuzováni ke svobodnému vytváření a vyjadřování svého názoru,“ dodává Aleš Kudrnáč.

Výzkum také ukazuje, že zásadní vliv na rozvoj politických postojů má rodinné prostředí.

Často sledovaným a diskutovaným ukazatelem je vývoj volební účasti v čase. V případě středoškoláků, kteří se mnohdy voleb ještě účastnit nemohou, ale takové statistiky téměř neexistují. Pokud by se v čase dotazování konaly volby a žáci ve věku 15–17 let mohli volit, v letech 2009 až 2017 by se jich zamýšlelo zúčastnit mezi 51–59 %.

Zájem o politiku a politická informovanost

O politiku se vůbec, nebo spíše nezajímá 67 % středoškoláků. Třetina středoškoláků (34 %) se velmi nebo spíše o politiku zajímá.

Přibližně 14 % žáků připouští možnost, že by v budoucnu vstoupili do politické strany, a 12 % středoškoláků si umí představit, že by se v budoucnu stali politiky.

Jedním z projevů zájmu o politiku je sledování politických pořadů, zpravodajství, čtení názorů nebo informačních článků v tisku nebo na internetu. Zatímco pro děti vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných rodičů jsou hlavním zdrojem informací častěji internetové servery (41 %) než televize (30 %), středoškoláci žijící s méně vzdělanými rodiči naopak čerpají informace o politice více z televize (za hlavní zdroj ji považuje 35 %) než z internetu (30 %). Středoškoláci pocházející z vysokoškolsky vzdělaných rodin mají větší důvěru v informace pocházející z internetových zpravodajských serverů než jejich spolužáci z méně vzdělaných rodin.

Hlavní závěry průzkumu

• Za nejpřijatelnější politický systém žáci považují demokracii.
• Žáci ze vzdělanějších rodin více tíhnou k demokratickým a méně k nedemokratickým formám vlády ve srovnání s těmi, kteří žijí s méně vzdělanými rodiči.
• Diskuze o politice ve školách musí probíhat v atmosféře, kdy jsou žáci povzbuzováni ke svobodnému vytváření a vyjadřování svého názoru.
• Ochota k volební účasti je u žáků z méně vzdělaných rodin o více jak 20 procentních bodů nižší než u těch pocházejících z rodin vysokoškoláků.
• Výzkum v této oblasti ukazuje, že zásadní vliv na rozvoj politických postojů má rodinné prostředí.
• O politiku se vůbec nebo spíše nezajímá 67 % středoškoláků.
• Správné složení vládní koalice vybrala ze čtyř nabízených možností pětina (20 %) středoškoláků.Správný počet členských států EU (28) určilo 24 % středoškoláků.

Kompletní zprávu z průzkumu si můžete přečíst na následujícím odkazu: http://soc.cas.cz/aktualita/deti-vysokoskolaku-maji-vetsi-ochotu-volit-vice-podporuji-demokracii.

Připravila: Vlaďka Coufalová, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR na základě podkladu Sociologického ústavu AV ČR
Foto: iStock