Previous Next
Jak se zrcadlí česká moderna v interakčních vztazích VÁCLAV MAIDL Po přečtení čtyři sta sedmdesáti devíti stránek knihy Lucie Merhautové je dobré vrátit se ještě jednou k...
Fenomén Zappa: badatelský oříšek, nebo kámen úrazu? STEFAN SEGI V září roku 2013, u příležitosti dvacátého výročí úmrtí kytaristy a skladatele Franka Zappy, uspořádal Ústav...
Evropská knižní kultura? Ne, kultury… JIŘÍ TRÁVNÍČEK Na poli knižní a čtenářské kultury jsme v poslední době svědky několika integračních snah: shromáždit data...

Sladek Metamorphoses

Kniha Proměny strukturální poetiky Pražské školy se zaměřuje na zmapování a analýzu proměn, kterými prošel český literárněvědný strukturalismus v průběhu 20. století. V centru pozornosti jsou zejména díla a přístupy těch českých literárních teoretiků a historiků, kteří odešli do exilu. Publikace je rozčleněna do čtyř oddílů, ve kterých se autor pokusil (1) představit několik klíčových zdrojů a formativních vztahů českého strukturalismu (např. k lingvistice Ferdinanda de Saussura, k ruskému formalismu atd.), (2) nastínit historický vývoj českého strukturalismu v exilu a (3) stručně charakterizovat základní proměny strukturální poetiky Pražské školy v exilu – s ohledem na vývoj západní literární vědy, respektive dějiny strukturalismu a poststrukturalismu. Proměny strukturalistických východisek jsou sledovány na příkladu několika vybraných koncepcí, detailně jsou analyzovány zejména teoretické návrhy Mojmíra Grygara, Květoslava Chvatíka a Lubomíra Doležela. Autor k předmětu svého výzkumu přistupuje jako teoretik a historik teorie literatury.