Studie v tomto svazku spojil záměr vyjádřit vděk fascinující spisovatelce a uznání originální literární teoretičce. Někteří z přispěvatelů se proto rozhodli rozvinout intenzivní čtenářskou zkušenost v interpretaci autorčiných románů; jejich stati jsou sdruženy hlavně v oddílu „Text románu, text města“; jiní se zaměřili na její tvorbu esejistickou (oddíl „Chvála rozpravy“). Další se obrátili k dílu spisovatelek a spisovatelů určitým způsobem spřízněných, ať už románovou tematikou, intertextovostí nebo uvažováním o řeči a literárním tvaru: najdeme tu například rozbory díla Jiřího Kratochvila, Věry Linhartové či Karla Miloty, ale také studie věnované časovosti a vizualitě literární tvorby autorů světových jmen. Specifické místo tu mají přehledové analýzy reflektující literární psaní z hlediska genderového a technologického. Významný podíl pak logicky připadá pracím, jež rozebírají vliv teorie románu rozpracované Danielou Hodrovou a nahlížejí do historie i současnosti disciplín jí blízkých (tematologie, genologie).
Previous
Next
Jak se zrcadlí česká moderna v interakčních vztazích
VÁCLAV MAIDL
Po přečtení čtyři sta sedmdesáti devíti stránek knihy Lucie Merhautové je dobré vrátit se ještě jednou k...
Fenomén Zappa: badatelský oříšek, nebo kámen úrazu?
STEFAN SEGI
V září roku 2013, u příležitosti dvacátého výročí úmrtí kytaristy a skladatele Franka Zappy, uspořádal Ústav...
Evropská knižní kultura? Ne, kultury…
JIŘÍ TRÁVNÍČEK
Na poli knižní a čtenářské kultury jsme v poslední době svědky několika integračních snah: shromáždit data...