Previous Next
Jak se zrcadlí česká moderna v interakčních vztazích VÁCLAV MAIDL Po přečtení čtyři sta sedmdesáti devíti stránek knihy Lucie Merhautové je dobré vrátit se ještě jednou k...
Fenomén Zappa: badatelský oříšek, nebo kámen úrazu? STEFAN SEGI V září roku 2013, u příležitosti dvacátého výročí úmrtí kytaristy a skladatele Franka Zappy, uspořádal Ústav...
Evropská knižní kultura? Ne, kultury… JIŘÍ TRÁVNÍČEK Na poli knižní a čtenářské kultury jsme v poslední době svědky několika integračních snah: shromáždit data...

Soubor literárněhistorických studií a kritik shrnuje autorovy práce od konce 60. let do současnosti. Zabývá se v nich literárněhistorickou problematikou přelomového období z konce 19. století, kde je středem jeho zájmu zejména symbolistně dekadentní proud české literatury (Jiří Karásek ze Lvovic) a osobité vyústění tohoto proudu v kontextu českého literárního vývoje (Viktor Dyk). Největší pozornost je posléze věnována autorům křesťanské orientace (Bohuslav Reynek, Jaroslav Durych, Jan čep, Jan Zahradníček ad.), jejichž postavení ve vývoji české literatury 20. století bylo v minulosti velmi zkreslováno. Také v literární kritice se autor zaměřil na spisovatele tohoto ideového zaměření (Zdeněk Rotrekl, Václav Renč, Zbyněk Hejda, Pavel Švanda ad.) a na jejich místo v současném literárním kontextu.