Analýza postavení mužů a žen na trhu práce, spokojenost se životem a prací a jejími determinanty nebo také vliv postavení na pracovním trhu na sociální nerovnosti a chudobu. Nejen těmito otázkami se zabývá dr. Martina Mysíková ze Sociologického ústavu AV ČR, která je nositelkou Prémie Otto Wichterleho pro perspektivní vědce.  

Jako absolventka Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK používá dr. Martina Mysíková převážně kvantitativní metody statistické analýzy, které vhodně doplňuje znalostí ekonomické a sociální teorie. Pro své analytické schopnosti je žádanou členkou výzkumných týmů. Jako členka řešitelského týmu se podílela či podílí na realizaci sedmi výzkumných projektů základního výzkumu, které financuje Grantová agenturou ČR, včetně dvou projektů excelence. Je autorkou nebo spoluautorkou mnoha článků v odborných impaktovaných časopisech, dalších čtyř v časopisech registrovaných v databázi Scopus a autorkou tří kapitol v odborných knihách včetně kapitoly v knize vydané v prestižním britském nakladatelství Palgrave Macmillan.


Martina Mysíková ze Sociologického ústavu AV ČR převzala Prémii Otto Wichterleho od někdejšího předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše.

Jste nositelkou Prémie Otto Wichterleho, kterou získávají nadějní vědci z Akademie věd ČR. Je motivací do další badatelské práce?
Z ocenění jsme měla radost. Možná stejně jako mnozí další mladí vědci jsem se i já už během doktorského studia, ale zejména po jeho dokončení, snažila pracovat s abnormálně vysokým nasazením. Měla jsem pocit, že pokud chci v akademickém světě uspět, musím se co nejvíce naučit od starších kolegů, nesmím promarnit jedinou příležitost spolupráce na zajímavém českém či mezinárodním projektu, potřebuji posbírat co nejvíce poznatků na mezinárodních konferencích, zkrátka že je nezbytné nabýt množství zkušeností a dovedností, abych se stala rovnocenným partnerem ve vědecké sféře. Prémie Otto Wichterleho byla tedy přinejmenším ujištěním, že jsem se vydala po správné cestě a že všechno vynaložené úsilí mohu vhodně zužitkovat.

Podílíte se na projektu „Strategic Transitions for Youth Labour in Europe“ (STYLE). Co je jeho cílem?
Jde o multidisciplinární výzkumný projekt v rámci 7. rámcového programu Evropské unie. Podílejí se na něm zejména sociologové a ekonomové z více než 25 výzkumných institucí. Cílem je detailní výzkum problematiky nezaměstnanosti mladých lidí v Evropě. Nejde jen o obtíže absolventů a mladých nezaměstnaných při hledání zaměstnání. Závažným problémem je také to, že mladí lidé jsou zároveň systematicky vystaveni vyššímu riziku ztráty zaměstnání s navazující nezaměstnaností. Důraz patří i méně zjevným formám znevýhodněného postavení mladých lidí na trhu práce, např. jejich vystavení méně výhodným podmínkám zaměstnání, akceptace méně kvalifikovaného zaměstnání, časté změny krátkodobých pracovních pozic přerušované epizodami nezaměstnanosti. V Evropě těmto problémům čelí většina mladých lidí po vstupu na trh práce, jen menšina nalezne ihned stabilní a kvalitní pracovní uplatnění.     

Jaká je v oblasti nezaměstnanosti mladých situace v České republice?
Intenzita těchto problémů se u nás navenek projevuje prozatím v menší míře. Problémy mladých lidí jsou do značné míry zastíněny celkovou situací na domácím trhu práce. Podrobnější analýza však ukazuje, že výše uvedené problémy se z kvalitativního hlediska týkají i České republiky, ať již jde o relativně vyšší ohrožení mladých lidí ztrátou zaměstnání, častější fluktuace na trhu práce, zastávání pracovních pozic mimo nebo pod úrovní dosažené kvalifikace apod. Formální i neformální ochrana zaměstnanosti mladých lidí je ve srovnání s ostatními věkovými kategoriemi nižší a i v ČR jsou mladí lidé na trhu práce v relativně znevýhodněné pozici. Nejbližší cyklická nebo strukturální krize tyto problémy vyostří a stanou se mnohem zjevnějšími než dnes.

Jedno z témat, kterým se věnujete, je chudoba. Jak lze chudobu v současnosti definovat? A jak ji můžeme měřit?
V evropském prostředí se nejčastěji mluví o relativní příjmové chudobě. Zjednodušeně řečeno: v každé zemi je odvozena určitá hranice příjmů, která by měla domácnosti a jejím členům zajistit minimální potřebný ekonomický blahobyt. Konkrétně tato metodika indikuje, že např. česká domácnost dvou dospělých se v současnosti vyhne ohrožení chudobou, pokud je čistý měsíční příjem každého z nich alespoň osm tisíc Kč. Tento koncept ovšem neuvažuje ostatní podmínky domácností, zejména jejich výdaje a majetek, které se ale výrazně liší regionálně, napříč věkovými skupinami apod. Blahobyt dvou domácností se stejným příjmem tak může být zcela odlišný. Měření chudoby se proto v Evropě rozšiřuje a zjišťuje se např. materiální deprivace, tedy situace, kdy si domácnost z finančních důvodů nemůže pořídit určité statky nebo služby, či širší indikátor zmiňující i sociální vyloučení. Pohled na chudobu může ještě doplnit stále spíše opomíjený subjektivní přístup, podle kterého svou situaci hodnotí samy domácnosti. Důvěra v subjektivní ukazatele chudoby pomalu sílí v akademickém i politickém světě a jejich používání výrazně dokresluje situaci a životní podmínky domácností.    

Zaměříme-li se na chudobu v České republice – jak jsme na tom v porovnání se zbytkem Evropy? A jak jsou lidé se svou situací spokojeni?
Česká republika dlouhodobě zaujímá nejpříznivější pozici z hlediska příjmové chudoby, u zmíněné materiální deprivace se ale posouváme téměř do středu žebříčku 28 zemí EU. Mezinárodní srovnatelnost těchto oficiálních ukazatelů chudoby je ale velmi omezená. Jejich výpočet se provádí jednotně pro všechny země, což ale z definice znamená, že tyto ukazatele zdaleka nemusejí zachycovat specifika národních problémů. Jisté podezření vzbuzuje zejména ono nejlepší umístění České republiky v příjmové chudobě. Zeptáme-li se samotných domácností, jak vycházejí s měsíčním příjmem, s podílem populace, která má velké obtíže, se umísťujeme rovněž ve středu evropského žebříčku. Ostatně to stejné platí i u hodnocení spokojenosti lidí s finanční situací jejich domácnosti.

Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Viktor Černoch, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, Pixabay