V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.
VÁCLAV MAIDL
Po přečtení čtyři sta sedmdesáti devíti stránek knihy Lucie Merhautové je dobré vrátit se ještě jednou k jejímu úvodu na stránkách 9–23. Ačkoli do problematiky uvádí, a stojí proto na samém začátku, je z něj patrné, že vznikl až po nashromáždění a prostudování velkého množství materiálu a myšlenkami zde uvedenými proces zkoumání završuje. Současně však předesílá hlediska a přístupy, jež autorka k průzkumu časopisů německé literární moderny používala. Které to jsou?
Číst dál: Jak se zrcadlí česká moderna v interakčních vztazích
STEFAN SEGI
V září roku 2013, u příležitosti dvacátého výročí úmrtí kytaristy a skladatele Franka Zappy, uspořádal Ústav bohemistiky Filozofické fakulty JU v Českých Budějovicích interdisciplinární konferenci zaměřenou na život a dílo tohoto nesmírně produktivního hudebníka, který měl také zásadní vliv na neoficiální československou hudební scénu v období pražského jara a normalizace. Nyní vychází sborník sestavený z konferenčních příspěvků, jehož editory jsou literární vědci Vladimír Papoušek a David Skalický. Knihu Fenomén Zappa tvoří tři oddíly: analytické studie zaměřené kulturně-esteticky, muzikologické statě a nakonec vzpomínky členů fanklubu na život se Zappovým dílem. V tomto referátu se zaměříme z pochopitelných důvodů zejména na texty analytické.
Číst dál: Fenomén Zappa: badatelský oříšek, nebo kámen úrazu?
MICHAL CHARYPAR
Útlá antologie Podoby Židů v literatuře doby romantismu v českých zemích editorů Jiřího Holého a Hany Nichtburgerové vznikla v rámci grantového projektu Reprezentace Židů a židovství v literatuře v českých zemích. Knížka souvisí s dosavadními počiny Jiřího Holého a jeho spolupracovníků na tomto tematickém poli, mezi něž je třeba počítat mj. sborníky jako Holokaust — šoa — zagłada v české, slovenské a polské literatuře (2007) nebo Šoa v české literatuře a v kulturní paměti (2011) a především velkoryse koncipovanou monografii Cizí i blízcí. Židé, literatura, kultura v českých zemích ve 20. století (2016).
JIŘÍ TRÁVNÍČEK
Na poli knižní a čtenářské kultury jsme v poslední době svědky několika integračních snah: shromáždit data a pokusit se o jejich aspoň minimální srovnání a posléze i interpretaci. V oblasti knižního trhu tak několik let činí rakouský vědec a organizátor Rüdiger Wischenbart a děje se tak i v rámci Mezinárodní asociace vydavatelů (IPA); úsilí tímto směrem vyvíjí v poslední době i jedna pracovní skupina v rámci evropské agentury COST (projekt E-READ; organizaci má na starosti slovinský akademik Miha Kovač), v minulém roce vyšel s iniciativou Goethe Institutu, jehož snahou je sebrat data pro země střední Evropy. Jakž takž spolehlivé údaje publikuje i knižní veletrh ve Frankfurtu; v poslední době se o něco takového snaží i německá nadace Stiftung Lesen.
ERIK GILK
V Liberci působící literární historička Eva Štědroňová vydala loni v Hostu obsáhlou knihu o domácí literatuře převážně druhé dekády 20. století a pokusila se tím přispět k diskuzi o domácí moderně a avantgardě.