GLÚ v médiích

Tajemná síla kontrolující erozi pískovcových skal; Duch horniny; Inteligentní organismus; Tajemství skalních bran po 150 letech tápání vyřešeno – tak zněly jen namátkou vybrané některé z titulků, které na přelomu července a srpna 2014 otiskla média po celém světě. Šlo samozřejmě o zveličení, snahu novinářů zaujmout… a prodat. Mediální lavinu spustil článek publikovaný v časopise NATURE Geoscience, který poprvé věrohodně prokázal princip, jenž je zásadní pro vývoj skalních bran a některých dalších známých pískovcových útvarů. Jde o myšlenku tak jednoduchou, že mnozí lidé měli za to, že je již dávno známá. Pokud jste se ale o ní chtěli něco dozvědět, ve vědeckých článcích a monografiích o pískovci jste ji nenašli…   
Nyní, v roce 2018, se tento objev v podobě dokumentárního filmu dostal i na televizní obrazovky a do internetového prostoru.
Zmiňovaná originální publikace je zde a popularizační článek v češtině např. zde.
Některé ohlasy, které výzkum vzbudil, naleznete na této stránce.

Tomáš Hrstka, současný vedoucí projektu o atmosferickém prachu v rámci programu Strategie AV21, byl pozván do Českého rozhlasu, aby pohovořil o současném vývoji této rizikové složky v našem každodenním prostředí. Nastínil přitom použití nové metodiky pro tento obor, což je plně automatizovaná analýza prvkových a minerálních složení s vysokým výkonem prováděná na vzorcích z prachových depozic. T. Hrstka se významně podílí na vývoji těchto postupů mezinárodně.
 

V literární příloze londýnských Timesů (The Times Literary Supplement) vyšla 29. ledna obsáhlá recenze knihy esejů Václava Cílka "To Breathe with Birds" (Dýchat s ptáky). Autorkou recenze, jejíž text si můžete přečíst zde, je Kapka Kassabova. Nakladatelství The University of Pennsylvania Press nominovalo knihu na knižní cenu Johna Brinckerhoffa Jacksona.

Rtuťové teploměry zmizely z lékáren už před šesti lety. Upouští se ale i od amalgámových plomb, nutriční experti varují před rtutí v rybách a rtuť platila dlouhé roky za hlavní podezřelou v případu záhadného úmrtí astronoma Tychona Braha. Představuje rtuť skutečně takové nebezpečí a takovou zátěž pro naše zdraví a životní prostředí. Pohled geochemiků přináší Tereza Burianová.
Záznam vysílání je zde

Seznam do roku 2014.

Marek Janáč publikoval v cyklu "Jsem z akademie věd" článek "Leona Chadimová: Krásy v prachu". Vyšel v letošním 11. čísle a dočtete se v něm nejen o výzkumu, ale i o vlastní cestě naší kolegyně k vědě.

Nakladatelství Academia nedávno vydalo poněkud neobvyklého knižního průvodce po Praze, nazvaného Divoká příroda Prahy a blízkého okolí. „Knížka nabízí pohled z jiné perspektivy, než jsme zvyklí. Popisována jsou ta místa, kde se příroda vyvíjí spíše spontánně než pod vlivem lidských záměrů“, říká geolog Radek Mikuláš, jeden z autorů knihy.
Rozhovor pro anglické vysílání Radio Praha včetně zvukového záznamu je zde.

Geolog Radek Mikuláš a botanik J.A. Šturma jsou autory knížky „Divoká příroda Prahy a jejího blízkého okolí“. V jejich pojetí je „divoká“ taková příroda, kde spontánní vývoj převládá nad lidskými záměry. Může to být na vrcholcích hor stejně jako v opuštěném lomu nebo na stráni zalesněné před sto lety a pak ponechané osudu. Takovou strání, pod pražským Barrandovem, prošli autoři knížky spolu s poněkud zaskočenými redaktory Českého Rozhlasu.
Záznam vysílání je zde

    Michal Filippi z našeho ústavu se spolu s Jaroslavem Řihořkem (PřF UK Praha) podílel na natáčení
    pořadu o Geoparku Český ráj, který byl odvysílán v rámci cyklu „Nedej se“, kde společně
    prezentovali výsledky výzkumu pískovcových skalních útvarů.
    Záznam pořadu naleznete zde.