Previous Next
Jak se zrcadlí česká moderna v interakčních vztazích VÁCLAV MAIDL Po přečtení čtyři sta sedmdesáti devíti stránek knihy Lucie Merhautové je dobré vrátit se ještě jednou k...
Fenomén Zappa: badatelský oříšek, nebo kámen úrazu? STEFAN SEGI V září roku 2013, u příležitosti dvacátého výročí úmrtí kytaristy a skladatele Franka Zappy, uspořádal Ústav...
Evropská knižní kultura? Ne, kultury… JIŘÍ TRÁVNÍČEK Na poli knižní a čtenářské kultury jsme v poslední době svědky několika integračních snah: shromáždit data...

Právě vyšlo druhé letošní číslo časopisu Česká literatura, jež je věnováno tématu filmové adaptace. Kompletní obsah spolu s ukázkami z čísla jsou k nahlédnutí na www stránkách časopisu. Po dlouhých desetiletích stagnace, kdy se zájem o vztahy mezi knihou a kinematografií pohyboval na okraji humanitních věd, se studium adaptace proměnilo k nepoznání. Humanitní vědci se přestali zajímat o adaptaci jako o hotový artefakt, předmět, který generuje „uzavřené světy“, a začali jej vnímat jako proces, v němž jsou starší obsahy dekódovány a přetvářeny pro nové publikum a který poukazuje na hlubší zákonitosti fungování kultury jako celku. Tematické číslo České literatury usiluje o nastolení dialogu mezi českou literární vědou, již zde reprezentují stati Petra Bubeníčka, Petra Málka a Petra Mareše, a soudobými trendy v oblastech studia vztahu literatury a filmu, studia médií, kultury a komunikace. Ty v čísle zastupuje přední současný teoretik adaptace ‘Thomas Leitch, který napsal pro Českou literaturu původní článek „Adaptační studia dnes a zítra“, různá dilemata adaptačních studií pak dokresluje rozhovor s Kamillou Elliottovou, která je dnes jednou z nejoriginálnějších světových badatelek v této oblasti.