Strategie AV21, přijatá Akademií věd ČR v roce 2015, představuje soubor dlouhodobých, koordinovaných mezioborových výzkumných programů zaměřených na řešení problémů a výzev dnešní doby s důrazem na praktické využití výsledků v ekonomicky a společensky významných oblastech.
ÚČL je zapojen do tří z patnácti programů Strategie AV21:
Aktivity pro rok 2016:
Česká knižnice
Výzkumný program: Paměť v digitálním věku
Na počátku roku 2016 se na základě smlouvy o spolupráci s Nadačním fondem Česká knižnice (NFČK) stal ÚČL spoluvydavatelem Česká knižnice. Podobně jako srovnatelné zahraniční edice (např. Library of America) zpřístupňuje Česká knižnice kánon národní literatury ve spolehlivých, vědecky připravených čtenářských vydáních. Od roku 1997, kdy Česká knižnice zahájila práci, vyšlo 84 svazků. V roce 2016 k nim přibude 5 svazků nových. Ve čtyřech případech půjde o nové edice, věnované dílům Jiřího Koláře (mj. nově konsolidovaný text Prometheových jater), Svatopluka Čecha (populární broučkiády), Jaroslava Vrchlického (veršovaná epika) a Jana Čepa (povídky). V jednom případě půjde o reedici (pro svou souvislost s kulturou lucemburského období byla v roce oslav 700. výročí narození Karla IV. vybrána Legenda o svaté Kateřině). Adresáty České knižnice jsou pedagogové, studenti a širší kulturní veřejnost. Každý svazek je pečlivě edičně připraven, podílejí se na něm renomovaný vědecký redaktor a lektoři, kteří spolupracují s editorem na výsledném textu. Nedílnou součástí každého svazku je komentář, který seznamuje čtenáře z řad odborné i laické veřejnosti se souvislostmi vzniku díla, dobovým kontextem, zapojením díla do celku autorovy tvorby a žánru, dobovým i pozdějším ohlasem.Z prostředků Strategie AV21 je v roce 2016 spolufinancována odborná redakce České knižnice, příprava nového webu této ediční řady i další aktivity.
Dějiny české literatury za Protektorátu Čechy a Morava
Výzkumný program: Evropa a stát. Mezi barbarstvím a civilizací
Cílem projektu je historická interpretace literárního provozu a literární tvorby mezi 15. březnem 1939 a 9. květnem 1945, tedy v době, kdy byl politický a kulturní život v českých zemích určen německou okupací a světovou válkou. V centru zkoumání bude především česká literatura nově vznikající a vydávaná na území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava. Pozornost bude věnována rovněž české literatuře exilové, jakož i literatuře česko-německé a německé, která je s touto dobou a s tímto prostorem spojena. Důležitou součástí výzkumu se stane analýza dobového literárního života a obecnějších okolností, za nichž byla literatura nejen psána a zveřejňována, ale také recipována, včetně tzv. sekundárního života literatury v divadle, rozhlase či filmu. Projekt je koncipován jako tříletý. Jeho výsledkem bude knižní publikace, na níž se budou podílet pracovníci Ústavu pro českou literaturu AV ČR, nezbytné je však k němu přizvat i odborníky z dalších institucí. Součástí projektu je rovněž přednáškový cyklus, který již představuje možné pohledy na danou problematiku a badatelské výsledky zapojených pracovníků. Hlavní aktivitou pro rok 2016 je sympozium Česká literatura a kultura v protektorátu, které se uskuteční 24.-25. 11. v prostorách Knihovny města Ostravy. Součástí sympozia budou rovně doprovodné akce pro studenty středních škol a širší kulturní veřejnost. Publikačním výstupem bude kolektivní monografie publikovaná v následujícím roce. Sympozium pořádáme ve spolupráci s Filozofickou fakultou Ostravské univerzity a Občanským sdružením PANT.
Karel IV. a Emauzy. Liturgie – text – obraz
Výzkumný program: Evropa a stát. Mezi barbarstvím a civilizací
Při příležitosti oslav 700. výročí od narození Karla IV. proběhne mezinárodní vědecké kolokvium „Karel IV. a Emauzy. Liturgie – text – obraz“, které v rámci „Strategie AV21“ společně pořádá pět pracovišť AV ČR (Ústav dějin umění, Slovanský ústav, Ústav pro jazyk český, Ústav pro českou literaturu a Etnologický ústav). Tematické okruhy kolokvia jsou: hlaholské písemnictví Emauzského kláštera v Praze, jazyk a písemnictví doby Karla IV., liturgický zpěv doby Karla IV. a Emauzský klášter v kontextu dějin umění. Kolokvium se bude konat v prostorách Emauzského kláštera ve dnech 5.-6. října 2016.
Kolokvium o regionálním samizdatu
Výzkumný program: Evropa a stát. Mezi barbarstvím a civilizací
V listopadu 2016 uspořádá Ústav pro českou literaturu v rámci projektu Veřejné a soukromé jako téma multidisciplinárního výzkumu jednodenní kolokvium o regionálním samizdatu, které by mělo problematiku nezávislé literatury osvětlit z perspektivy lokálních vydavatelů. Ti většinou nebyli ve spojení s nejvýraznějšími autorskými osobnostmi, neměli mnoho příležitostí využívat zkušeností kolegů a zejména v menších městech byli mnohem více na očích politických orgánů i Státní bezpečnosti. Jejich práce, která pomáhala rozšiřovat nezávislou literaturu někdy i do těch nejmenších obcí, je ve studiích o dějinách samizdatu často opomíjena a neevidují ji ani specializované bibliografické katalogy.
Kolokvium o Jazzové sekci
Výzkumný program: Evropa a stát. Mezi barbarstvím a civilizací
Dne 21. září 2016 od 9:00 uspořádá Ústav pro českou literaturu AV ČR a Ústav pro studium totalitních režimů při příležitosti 30. výročí ukončení činnosti Jazzové sekce a zatčení jejích hlavních představitelů jednodenní odborné kolokvium. Jednotlivé bloky kolokvia budou věnovány historii Jazzové sekce, pronásledování a soudnímu procesu s Jazzovou sekcí a širokým uměleckým aktivitám Jazzové sekce. V rámci kolokvia bude možné zhlédnout putovní výstavu s názvem Jazzová sekce 1971–1988. Akce je součástí projektuVeřejné a soukromé jako téma multidisciplinárního výzkumu.
Antologie o samizdatu
Výzkumný program: Evropa a stát. Mezi barbarstvím a civilizací
Na podzim 2016 vydá Ústav pro českou literaturu anglickojazyčnou antologii pod pracovním názvem Samizdat Summary, jež bude zahrnovat čtrnáct studií autorů, kteří se věnovali problematice českého samizdatu od osmdesátých let 20. století až do současnosti (mj. Miroslav Červenka, Josef Jedlička, Jiří Grůša, Jiří Gruntorád, Martin Machovec, Michal Přibáň, Alena Přibáňová, Petr Šámal ad.). Editorem publikace je literární historik, překladatel a editor Tomáš Glanc. Antologie je výstupem projektu Veřejné a soukromé jako téma multidisciplinárního výzkumu.
Aktivity realizované v roce 2015:
Dvě internetové výstavy
Výzkumný program: Paměť v digitálním věku.
V roce 2015 ÚČL připravil a ve své edici Literatura ke stažení zveřejnil dvě výstavy, určené pro školy, městské a obecní knihovny, muzea, galerie a další paměťové instituce. Obě výstavy byly zároveň instalovány i v materiální formě při akcích ÚČL a Akademie věd ČR.
„Tyto sem kniežky napsal…“ Putování díla Jana Husa z 15. do 21. století
Expozice instalovaná nejprve v jednacích prostorách V. kongresu světové literárněvědné bohemistiky (Praha 29. 6. – 4. 7. 2015) byla publikována na internetu ve dvou formátech (A2, 1. 7. 2015) a (A3, 1. 9. 2015). Výstava sestává z 12 panelů soustřeďujících se na prezentaci literární činnosti proslulého českého reformátora a stav jejího současného poznání. Do prosince 2015 internetovou verzi použilo více než 20 škol, knihoven a dalších institucí z celé České republiky.
Osa avantgardní Prahy
Expozice využívající obrazového materiálu z knihy Kateřiny a Karla Pioreckých Praha avantgardní (Academia 2014) byla nejprve instalována v sídle Akademie věd ČR (15. 6. – 9. 7. 2015). V grafickém přepracování pro internetovou publikaci pak byla zpřístupněna ve formátu A3. Výstava se skládá z 20 panelů, které jsou věnovány některým významným místům, na nichž se ve 20. a 30. letech 20. století odehrával pražský literární a umělecký život. Dva závěrečné panely obsahují kalendárium, které dává zobrazená místa a události do časových souvislostí. Výstava byla zpřístupněna 18. 11. 2015.
Překlad knihy Digital_Humanities
Výzkumný program: Paměť v digitálním věku.
Kniha Digital_Humanities (MIT Press 2012) autorského kolektivu, který tvoří Anne Burdick, Johanna Drucker, Peter Lunenfeld, Todd Presner a Jeffrey Schnapp, představuje systematický, fundovaný a zároveň sdělný úvod do problematiky, kterému je věnován výzkumný program Paměť v digitálním věku. V českém vědeckém prostředí stále narážíme na poněkud rozostřené představy o tom, co digital humanities jsou, co lze pod tento pojem zahrnout, co už nikoli a jaké metodologické výzvy po jednotlivé humanitní vědy může tento trend přinést. V roce 2015 vznikl překlad této knihy, který pořídil anglista David Vichnar, a také původní doslov popisující současný stav digital humanities v české vědě a možnosti budoucího rozvoje. Zhotovení tohoto textu se ujal přední český specialista v oboru nových médií Josef Šlerka. Bylo rovněž dojednáno vydání překladu v nakladatelství Academia.
Systém pro komparaci geneticky příbuzných textů
Výzkumný program: Paměť v digitálním věku.
ÚČL dlouhodobě rozvíjí možnosti prezentace textu literárních památek v elektronickém prostředí, a to jak formou plnotextových databázových systémů (Česká elektronická knihovna), tak zejména v současnosti v oblasti elektronických vědeckých kritických edic (projekt Kritická hybridní edice). Systém pro komparaci geneticky příbuzných textů vzniká ve spolupráci s katedrou informačních technologií ČVUT v Praze. Cílem aktivity je v prvé fázi rozšířit současné prezentační rozhraní v aplikaci Kritické hybridní edice o segment, který umožní sofistikované vizuální znázornění odlišností dvou a více geneticky blízkých textů, komparaci velkého množství verzí a statistické zpracování odlišností jednotlivých textů jedné genetické rodiny, které jsou základem pro konstruování a grafické znázornění stemmatu – znázornění geneze (vztahů a posloupnosti) mezi jednotlivými verzemi. Součástí daného modulu vznikajícího v prvním stupni vývoje systému je též nástroj pro poloautomatické konstruování synoptického záznamu různočtení veršovaného textu. Výsledky první fáze vývoje systému je možné nahlédnout ve třetím svazku Kritické hybridní edice, který přináší nové kritické vydání Slezských písní Petra Bezruče. Vývoj systému bude pokračovat v návaznosti na další rozvoj Kritické hybridní edice a přidružených projektů prezentujících texty v elektronických edicích směrem ke spuštění uživatelsky funkčního nástroje přístupného přes webové rozhraní.
Encyklopedie české kultury on-line
Výzkumný program: Paměť v digitálním věku.
Cílem střednědobého projektu je vývoj otevřeného softwarového systému pro vytváření, publikaci a správu vědecky koncipovaných výkladových slovníků a encyklopedií, založeného na datových standardech umožňujících napojení na národní i mezinárodní sítě kulturních dat. Projekt „Encyklopedie české kultury on-line“ (EČK) představuje jádro výzkumného tématu „Ostrovy spolehlivého poznání“, zařazeného do programu „Paměť v digitálním věku“. Výsledný systém poskytne zapojeným týmům: 1. redakční systém pro práci s encyklopedickými hesly heterogenní povahy a kompatibilitu takto zpracovaných souborů hesel (dílčích slovníků); 2. publikační systém umožňující separátní prohledávání jednotlivých slovníků i prohledávání příčné; 3. webový portál, který takto zpracovaná encyklopedická díla nabídne atraktivní formou veřejnosti. Vývoj systému začal v roce 2015 provedením analýzy prvního stupně. V roce 2016 vývoj pokračoval už bez podpory z prostředků Strategie AV 21. Výsledky analýzy potřeb a funkcionality budoucího systému (ZDE) se stanou východiskem pro zhotovení zadávací dokumentace.