Zimní ráno na ondřejovské hvězdárně. Autor: ASU/V. Karas
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Cesta bez návratu - před 15 roky zemřelo sedm astronautů v troskách raketoplánu Columbia
Columbia, nejstarší raketoplán americké vesmírné flotily, se rozpadl krátce před přistáním přesně před 15 roky, v sobotu 1. února 2003. Tragický problém, který nakonec zapříčinil smrt celé sedmičlenné posádky, včetně prvního izraelského astronauta Ilana Ramona, však vznikl již o 16 dní dříve, když 81 sekund po startu vědecké mise STS-107 narazil utržený kus izolační pěny z hlavní nádrže raketoplánu do jeho levého křídla a prorazil do něj otvor.
Na čem pracujeme: Co rozlišuje umbru od penumbry sluneční skvrny?
Sluneční fyzikové si už dlouhou dobu lámou hlavu nad tím, co přesně odlišuje konfiguraci magnetického pole v tmavé umbře vyvinuté sluneční skvrny od okolní penumbry. Jan Jurčák ze Slunečního oddělení ASU tomu ve spolupráci s astronomy z Německa a Španělska přišel na kloub. Nalezl jednoduché a robustní kritérium rozlišující umbru a penumbru z hlediska magnetického pole, které platí pro všechny sluneční skvrny.
Na čem pracujeme: Pohled na hvězdu se závojem po dvou letech
Hvězda MWC 137, horká hvězda obklopená mlhovinou, byla cílem studie, která byla v rámci tohoto seriálu představena před více než dvěma roky. Michaela Kraus ze Stelárního oddělení ASU ve spolupráci s mnoha jinými astronomy ze světových institucí získala k tomuto objektu další pozorovací data, z nichž se podařilo zkonstruovat vylepšený model bezprostředního okolí této hvězdy.
Jasný bolid nad jihozápadními Čechami podrobně zachycený kamerami české části Evropské bolidové sítě 18. ledna 2018
Ve večerních hodinách ve čtvrtek 18. ledna 2018 před půl osmou středoevropského času byl vidět především ze středních a jižních Čech, ale i ze vzdálenějších míst České republiky, kde také v tu dobu bylo aspoň částečně jasno, velmi jasný bolid, který upoutal pozornost mnoha náhodných svědků. Za velký počet zaslaných pozorování děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo.
Přednáška: Ke Slunci, ale ne zpátky - v brněnském planetáriu 25. ledna 2018
Přednáška pro veřejnost docenta Michala Švandy ze Slunečního oddělení "Ke Slunci, ale ne zpátky" - ve čtvrtek 25. ledna 2018 od 18:00 na Hvězdárně a planetáriu Brno na Kraví hoře. Přednáška bude inspirována připravovanou misí Parker Solar Probe.
Slavnostní předání Prémie Jana Friče a laureátská přednáška 29. ledna 2018
V pondělí 29. ledna 2018 od 13:00 proběhne v knihovně Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově předání Prémie Jana Friče za rok 2017. Prémii Jana Friče uděluje Astronomický ústav od roku 2009 svým mladým pracovníkům za mimořádné výsledky, které přispívají k prestiži ústavu v mezinárodním srovnání. Laureátem za rok 2017 je Dorottya Szécsi, která Prémii obdržela za práci Mass Loss in Massive Stars. Přednese přednášku Tracking the Yeti in the snow — looking for metal-poor massive stars in and around the Milky Way.
Astronomická observatoř v Ondřejově si 21. 1. 2018 připomíná 120. výročí založení
21. ledna 1898 zakoupil Josef Frič zalesněný pozemek na vrcholu Manda u městečka Ondřejov, aby tu vybudoval hvězdárnu. Toto datum je tedy považováno za okamžik založení ondřejovské observatoře. V roce 1928, 28. října, tedy v den desátého výročí samostatného Československa, odevzdal Josef Frič hvězdárnu státu. Dnes ji spravuje Astronomický ústav Akademie věd České republiky a je zde umístěn největší dalekohled u nás.
Ve věku 92 let nás opustil člověk, který věnoval svůj život poznávání naší nejbližší hvězdy, Slunce a zasloužil se o rozvoj české sluneční fyziky. Byl také v minulosti ředitelem Astronomického ústavu Československé akademie věd.
Na čem pracujeme: Polární výtrysky v okolí černých děr
Ondřej Kopáček a Vladimír Karas z Oddělení galaxií a planetárních systémů prostřednictvím numerického počítačového modelu studovali možnost vzniku polárních výtrysků v okolí černých děr. Jejich práce popisuje podmínky, při nichž tyto výtrysky vznikají součinností akrece látky a magnetického pole v okolí rotující černé díry a získali také odhady na maximální rychlosti částic, jakých je možné tímto mechanismem dosáhnout.
Reportáže, videa a fotogalerie: Česká republika 10 let členem Evropské jižní observatoře
AKTUALIZOVÁNO 9. LEDNA 2018: V roce 2007 Česká republika podepsala smlouvu o členství v mezivládní organizaci Evropské jižní observatoře. Již přes 10 let tak mohou (nejen) pracovníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR využívat nejmodernější astronomickou techniku na vědecky nejproduktivnějších observatořích světa: La Silla, Paranal, APEX nebo ALMA ve vysokohorské poušti Atacama v Chile. V budoucnu také největší dalekohled světa, plánovaný Extrémně Velký Dalekohled ELT. V listopadu 2017 proto český národní tým ESO (tzv. ESON) spolu se štábem České televize navštívil všechny observatoře a pro českou veřejnost připravil bohatý reportážní materiál včetně epizody populární relace Hyde Park Civilizace, která vše shrnula v sobotu 2. prosince 2017 ve 20:05 na ČT24. Projděte se v následujícím článku v reportážích Daniela Stacha všemi místy ESO v Chile s jedněmi z nejlepších prodmínek pro astronomická pozorování na světě a vyslechněte si rozhovory s významnými českými a zahraničními osobnostmi, které na observatořích pracují.
A funded Ph.D. position in Solar Physics in Ondřejov
Astronomical Institute of the Czech Academy of Sciences invites applications
for a doctoral (Ph.D.) position in the group of Structure and Dynamics of
Solar Atmosphere in Ondřejov Observatory.
Program Vesmír pro lidstvo posiluje českou účast na evropských kosmických projektech
Poslechněte si koordinátora programu Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo profesora Petra Heinzela v pořadu Českého rozhlasu Leonardo nebo si aspoň přečtěte shrnutí na webu Českého rozhlasu Plus.
Cesta bez návratu - před 15 roky zemřelo sedm astronautů v troskách raketoplánu Columbia
Columbia, nejstarší raketoplán americké vesmírné flotily, se rozpadl krátce před přistáním přesně před 15 roky, v sobotu 1. února 2003. Tragický problém, který nakonec zapříčinil smrt celé sedmičlenné posádky, včetně prvního izraelského astronauta Ilana Ramona, však vznikl již o 16 dní dříve, když 81 sekund po startu vědecké mise STS-107 narazil utržený kus izolační pěny z hlavní nádrže raketoplánu do jeho levého křídla a prorazil do něj otvor.
Na čem pracujeme: Co rozlišuje umbru od penumbry sluneční skvrny?
Sluneční fyzikové si už dlouhou dobu lámou hlavu nad tím, co přesně odlišuje konfiguraci magnetického pole v tmavé umbře vyvinuté sluneční skvrny od okolní penumbry. Jan Jurčák ze Slunečního oddělení ASU tomu ve spolupráci s astronomy z Německa a Španělska přišel na kloub. Nalezl jednoduché a robustní kritérium rozlišující umbru a penumbru z hlediska magnetického pole, které platí pro všechny sluneční skvrny.
Na čem pracujeme: Pohled na hvězdu se závojem po dvou letech
Hvězda MWC 137, horká hvězda obklopená mlhovinou, byla cílem studie, která byla v rámci tohoto seriálu představena před více než dvěma roky. Michaela Kraus ze Stelárního oddělení ASU ve spolupráci s mnoha jinými astronomy ze světových institucí získala k tomuto objektu další pozorovací data, z nichž se podařilo zkonstruovat vylepšený model bezprostředního okolí této hvězdy.
Jasný bolid nad jihozápadními Čechami podrobně zachycený kamerami české části Evropské bolidové sítě 18. ledna 2018
Ve večerních hodinách ve čtvrtek 18. ledna 2018 před půl osmou středoevropského času byl vidět především ze středních a jižních Čech, ale i ze vzdálenějších míst České republiky, kde také v tu dobu bylo aspoň částečně jasno, velmi jasný bolid, který upoutal pozornost mnoha náhodných svědků. Za velký počet zaslaných pozorování děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo.
Přednáška: Ke Slunci, ale ne zpátky - v brněnském planetáriu 25. ledna 2018
Přednáška pro veřejnost docenta Michala Švandy ze Slunečního oddělení "Ke Slunci, ale ne zpátky" - ve čtvrtek 25. ledna 2018 od 18:00 na Hvězdárně a planetáriu Brno na Kraví hoře. Přednáška bude inspirována připravovanou misí Parker Solar Probe.
Slavnostní předání Prémie Jana Friče a laureátská přednáška 29. ledna 2018
V pondělí 29. ledna 2018 od 13:00 proběhne v knihovně Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově předání Prémie Jana Friče za rok 2017. Prémii Jana Friče uděluje Astronomický ústav od roku 2009 svým mladým pracovníkům za mimořádné výsledky, které přispívají k prestiži ústavu v mezinárodním srovnání. Laureátem za rok 2017 je Dorottya Szécsi, která Prémii obdržela za práci Mass Loss in Massive Stars. Přednese přednášku Tracking the Yeti in the snow — looking for metal-poor massive stars in and around the Milky Way.
