Česky
Vojtěch Lanna II. by měl jistě radost, kdyby viděl, že jeho novorenesanční vily z druhé půle 19. století dodnes zůstávají věrny své koncepci rodinného sídla a zároveň reprezentačních prostor. Přesně před rokem jsme vás seznámili s vilou Lanna v Gmundenu u Travénského jezera, na které se odkazuje interiérová výzdoba pražské Lannovy vily (viz AB 7–8/2014). Letos vás do rakouského Solnohradska zveme znovu, protože se tamní Villa Lanna připojila ke gmundenskému letnímu festivalu a ve dnech 14. a 15. srpna 2015 se otevřela pro účastníky semináře „Was bleibt? Architektur – Philosophie – Wissenschaft“.
Fota: Marina Hužvárová, Akademický bulletin
Seminář se konal v největším sále gmundenské vily, kterým je jídelna s bohatou nástěnnou výzdobou.
Připomeňme jen, že vilu v Gmundenu zdědila sestra Vojtěcha Lanny III. Franciska, jejíž potomci zde dodnes žijí. A stejně jako při první návštěvě loni, i letos nás přivítal šarmantní Hubertus Trauttenberg. Účastníci semináře vstupovali z ústřední haly do přednáškového sálu, v nějž se změnila jídelna s Gärtnerovými freskami, která tak výrazně připomíná interiér největšího sálu pražské Lannovy vily – i v tomto aspektu se obě sídla shodují. Však byla také hned první přednáška „té naší“ vile – a nejen jí – věnována. Profesor Jan Bažant z Filosofického ústavu AV ČR seznámil publikum s lannovskou historií, rodovými kořeny Lannů v Rakousku, přesídlením do Českých Budějovic a později do Prahy. Nastínil podnikatelský záběr Vojtěcha Lanny I., vodní cesty, železnici nebo kladenské železárny. V úspěšné podnikatelské kariéře pokračoval Vojtěch Lanna II., představitel nově se rodící společenské třídy spojující ambice průmyslnické s ambicemi kulturními a vlasteneckými, což demonstroval mj. i prostřednictvím obou neorenesančních vil (viz vila Lanna v Praze). Nezanedbatelnou úlohu při jejich stavbě a výzdobě hrál pochopitelně kontext doby, do něhož prof. Bažant svou přednášku zasadil. Však také téma významu obou vil ve své době i v současnosti plně odpovídá pojetí semináře coby intelektuální debaty zabývající se mimo jiné vztahem mezi architekturou a časem, střety mezi tradicí a modernou nebo aspekty udržitelnosti.
S během času souvisí například i pohled na vilu z Travénského jezera, kdy bývalou krajinnou dominantu izolovanou od okolní zástavby rozsáhlým anglickým parkem překrývají vzrostlé stromy, ale hlavně opticky agresivní budova nemocnice v pozadí, takže dá práci věžičku vily nalézt. Moderní doba tedy dává najít další společný prvek oběma vilám – více či méně těsné sousedství masivních betonových staveb.
Při pohledu z jezera už vila bohužel ztratila svůj původní dominantní charakter.
Přesný program dvoudenního setkání architektů, filozofů a vědců v gmundenské Lannově vile včetně přehledu přednášejících naleznete na http://www.festwochen-gmunden.at/.
Na závěr ještě v souvislosti s aktuálně připomínaným 170. výročím příjezdu prvního vlaku na nejstarší pražské nádraží, nyní Masarykovo, dodejme, že jeho stavbu realizovalo společenství firem Lanna a bratři Kleinové. Velký provoz a hlavně kouřící vlaky hned vedle Lannova paláce na rohu Hybernské a Havlíčkovy ulice byly jistě jedním z racionálních důvodů, proč se Lanna II. pustil do stavby předměstské vily pro svou rodinu.
MARINA HUŽVÁROVÁ