Filtrovat články

V lednovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR jsme mimo jiné zjišťovali postoj obyvatel k členství České republiky v NATO a k aspektům s tímto členstvím se pojícím. V případě otázky na spokojenost s členstvím v Severoatlantické alianci se více jak polovina respondentů vyjádřila kladně (55,3 %), opačného názoru bylo 29,2 %. Podotkněme, že se v roce 2002 ke stejnému tématu vyjádřilo pozitivně 61 % a negativně 23 % dotázaných.

Číst dál...

V listopadovém šetření se CVVM SOÚ AV ČR mimo jiné několika otázkami věnovalo problematice tzv. Benešových dekretů.

V současné době se více než polovina dotázaných (53 %) kloní k názoru, že Benešovy dekrety by měly platit i nadále. 13 % se domnívá, že by měly být zrušeny, a více než třetina oslovených (34 %) se k dané problematice nevyjádřila.

Odsun sudetských Němců považuje v současnosti za spravedlivý přesně polovina dotázaných, naopak celkem 32 % jej pokládá za nespravedlivý.

Číst dál...

Česká veřejnost mnohem častěji než Poláci, Maďaři či Slováci připisuje hlavní odpovědnost za nedávný izraelsko-libanonský konflikt libanonskému hnutí Hizbaláh, ale samotnou vojenskou akci Izraele v Libanonu většinou odmítá podobně jako obyvatelé ostatních středoevropských států. V celém regionu víceméně převažuje podpora vyslání mírových jednotek OSN do jižního Libanonu.

Číst dál...

V zářijovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR jsme mimo jiné položili respondentům otázku, zda důvěřují vybraným mezinárodním institucím. U všech sledovaných organizací převažuje důvěra nad nedůvěrou. Relativně největší důvěře se přitom těší Organizace spojených národů, k níž pozitivní vztah vyjádřily dvě třetiny (61 %) dotázaných, zatímco nedůvěru dala najevo čtvrtina (25 %) respondentů.

Číst dál...

V zářijovém šetření, které se uskutečnilo v rámci kontinuálního průzkumu veřejného mínění, zjišťovali naši tazatelé také důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu. Do výzkumu byly zahrnuty jak významné osobnosti světové politiky, tak někteří nejvyšší ústavní činitelé středoevropského regionu.

Důvěra převažuje nad nedůvěrou u V.

Číst dál...

Více než třípětinová většina (62 %) občanů se zřízením americké protiraketové základny na území České republiky nesouhlasí, pro případné vybudování základny u nás se naopak vyslovila necelá čtvrtina (24 %) dotázaných. Více než tři čtvrtiny respondentů se vyjádřily, že o základně by měli rozhodovat občané v referendu, 14 % referendum v této otázce odmítlo, přičemž proti referendu se vyslovovali téměř výhradně stoupenci vybudování americké základny v ČR.

Číst dál...

V rámci dubnového šetření Centra po výzkum veřejného mínění hodnotili oslovení občané uplatňování vybraných hodnot v Evropské unii a prospěšnost (či škodlivost) evropské integrace v oblastech obrany, ekologie, kultury, hospodářství a politiky.

Nejlépe bylo respondenty hodnoceno uplatňování demokracie a spolupráce v EU. Naopak převaha nesouhlasu nad souhlasem byla zaznamenána při posuzování spravedlnosti a rovnosti v EU.

Číst dál...

Do dubnového šetření CVVM byly zařazeny otázky týkající se vztahu českých občanů k Evropské unii. Dotázaní hodnotili dopad členství České republiky v EU na jednotlivé segmenty ekonomického a sociálního systému ČR a na svou životní úroveň. Nejlépe je posuzován vliv na nabídku zboží a služeb na trhu v ČR, tento vliv označilo za příznivý 60 % oslovených občanů.

Číst dál...

Spokojenost s naším členstvím v Evropské unii vyjadřuje v současnosti více než třetina českých občanů (36 %), nespokojena se naopak cítí přibližně pětina Čechů (20 %). Největší podíl dotázaných se v Evropské unii necítí ani spokojen, ani nespokojen (40 %). Na členství České republiky v Evropské unii oceňují čeští občané zejména možnost bezproblémového cestování do ostatních členských států Evropské unie.

Číst dál...

28 % respondentů v šetření uvedlo, že se zajímá o dění v Palestině a Izraeli, 69 % naopak vyjádřilo svůj nezájem. Česká veřejnost je převážně skeptická při hodnocení současných vztahů mezi Palestinci a Izraelem. Pouze 2 % respondentů hodnotily tyto vztahy jako „spíše dobré“, 12 % je označilo za „ani dobré, ani špatné“ a rovné tři pětiny je považují za špatné.

Číst dál...