Týden vědy v Sociologickém ústavu

Naši návštěvníci se mohou registrovat zdarma do naší knihovny, každý přitom v rámci Týdne vědy a techniky AV ČR obdrží publikaci z produkce ústavu dle vlastního výběru. V nabídce jsou pak následující přednášky, které jsou určené zejména stduentům a studentkám středních škol. Registrovat se však mohou také jednotlivci z řad veřejnosti, které zajímá, jaká je naše společnost, jaké si můžeme klást otázky a jaké na ně můžeme nalézat odpovědi. Máte-li zájem se účastnit některé z přednášek, registrujte se prosím prostřednictvím e-mailu na adrese Tiskového a edičního oddělení: tiskove@soc.cas.cz, případně na telefonu 210 310 217. Přednášky probíhají na adrese Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., Jilská 1, Praha 1.

Kamila Fialová: Jak se daří lidem v Česku v životě a zaměstnání? Možnosti měření a hodnocení lidského blahobytu 

Často se hovoří o tom, že se ekonomické přibližování Česka západní Evropě zpomalilo a že ekonomická úroveň, včetně mzdové hladiny, u nás stále zdaleka nedosahuje úrovně vyspělých zemí. Blahobyt lidí však není dán pouze stavem hospodářství či dynamikou ekonomického růstu, nýbrž pokrývá mnoho oblastí. Ekonomická stránka není pro hodnocení lidí zdaleka nejdůležitější, neméně důležitými oblastmi jsou zdraví, vzdělání či životní spokojenost. Přednáška má za cíl nahlédnout možné způsoby měření lidského blahobytu, a to od čistě ekonomických přístupů přes složitější ukazatele zohledňující další sociálně-environmentální aspekty současného života lidí až po pojetí zohledňující udržitelnost kvality života do budoucnosti. Zvláštní pozornost bude věnována subjektivnímu vnímání blahobytu. Zároveň se pokusíme zhodnotit, jak si Česká republika stojí v mezinárodním srovnání podle jednotlivých ukazatelů.

Jan Červenka: Subjektivní indikátory sociálně-ekonomického vývoje

Vedle objektivních ukazatelů, jimiž se měří ekonomický a sociální vývoj v zemi a které vycházejí ze statistických výkazů shromažďovaných a zpracovávaných příslušnými institucemi (ČSÚ, ČNB aj.), jako např. hrubý domácí produkt, míra inflace, míra nezaměstnanosti, průměrná mzda a podobně, existuje řada subjektivních indikátorů, jež pocházejí z výsledků často opakovaných kvantitativních sociologických šetření a výzkumů veřejného mínění. Přednáška se bude zabývat tím, jaký vztah mají tyto subjektivní indikátory k sociálně-ekonomické realitě, jaká je jejich výpovědní hodnota a jaké se objevují problémy a chyby v souvislosti s jejich vznikem a interpretací.

Martin Vávra, Johana Chylíková: Výzkum veřejného mínění před rokem 1989

Současný veřejný prostor je přeplněn výsledky nejrůznějších výzkumů veřejného mínění. Výzkumy veřejného mínění byly ovšem prováděny i v období před rokem 1989 – jeho výsledky nebyly ale ve většině případů zveřejňovány. Poté, co komunistický režim v padesátých letech sociologii zlikvidoval a spolu s ní i slibně se rozbíhající výzkum veřejného mínění na našem území, začali si někteří jeho činovníci uvědomovat potřebu zjišťovat, co si běžní lidé myslí a co dělají. Ve srovnání s dnešní dobou byl ovšem výzkum názorů veřejnosti jinak organizován a také se zaměřoval na odlišná témata. Výzkumy prováděné nejdůležitější institucí v této oblasti, Ústavem pro výzkum veřejného mínění, byly přísně kontrolovány orgány Komunistické strany – byla stanovována jejich témata, schvalovány závěrečné zprávy se závěry výzkumů. Tyto výsledky se ovšem zachovaly do současnosti. Díky tomu můžeme nahlédnout do myšlení obyvatel Československa v různých úsecích období po roce 1946, kdy byl systematický výzkum veřejného mínění u nás založen, a zjistit tak například, co si mysleli o činu Jana Palacha anebo o havárii elektrárny v Černobylu.

Slavomíra Ferenčuhová: Klimatická změna a život ve městech

Debaty o klimatické změně si spíše spojujeme s přírodovědci, ne se sociology. Ovšem i sociální vědy mají co říct k proměnám společenského života v reakci na změny klimatu. V přednášce se zaměříme na to, jak se tímto tématem zabývají sociologové a jaké otázky si kladou. Zejména se pak budeme věnovat tomu, jak souvisejí změny klimatu a jejich dopady (sucha, povodně, extrémní výkyvy teplot a jiné) s proměnou života ve městech a jak se města ve světě adaptují na měnící se klimatické podmínky. V případě České republiky také budeme mluvit o tom, jak se o proměnách klimatu mluvilo v médiích za posledních 25 let, nebo o tom, co všechno může ovlivňovat proces rozhodování o projektech adaptací na klimatickou změnu.

Marta Kolářová: Udržitelný životní styl a eko-subkultury

Globální klimatické změny na začátku 21. století s sebou nesou nejen ekologické problémy, ale také rostoucí uvědomění obyvatelstva a potenciál ke změně. Jednou z možností, jak reagovat na environmentální problémy je změna hodnot a způsobu života. V semináři budou představeny udržitelné životní styly a eko-subkultury. V této souvislosti budeme tematizovat praxi do-it-yourself a snahy o soběstačnost v oblastech životního stylu, jako je bydlení a zahradničení, strava a produkce potravin, péče o děti, oblékání a obouvání, léčení či vzdělávání. Prozkoumáme alternativní hodnoty a životní styly, které jsou rámované jako „eko“ (přírodní, šetrné k životnímu prostředí, přirozené), „bio“ (zdravé, živé, podporující život) a „lokální“ (místní, venkovské, komunitní).

Kristýna Pospíšilová, Romana Marková Volejníčková: Rozdíly v odměňování žen a mužů

Přednáška představuje základní aktuální poznatky z oblasti genderových rozdílů v odměňování. Zaměříme se na příčiny, od těch kulturních (hodnoty, normy, genderové stereotypy) přes strukturální (ovlivněné strukturou trhu práce), systémové (ovlivněné systémy odměňování) až po individuální faktory. Upozorníme na negativní následky tohoto jevu – ohrožení chudobou nemalé části populace, nízké důchody žen, násilí v partnerských vztazích, ale i důsledky pro celou ekonomiku. Srozumitelně ukážeme, jakých hodnot nabývá genderový rozdíl v odměňování např. v různých zaměstnaneckých třídách, podle vzdělání, věku, kolektivní smlouvy, z mezinárodní perspektivy i z pohledu dlouhodobého vývoje. Díky vyčíslení genderových rozdílů v odměňování v korunách měsíčně také ilustrujeme, o jak velkou částku měsíčně v průměru ženy a jejich domácnosti kvůli nerovnému odměňování přichází. Na závěr představíme příklady dobré praxe ze zahraničí a konkrétní opatření, jak bojovat za snižování rozdílů v odměňování žen a mužů.

Představíme také vědecký časopis Gender a výzkum, který pravidelně nabízí nejrůznější témata z oblasti genderových a feministických studií.
 

Hana Daňková: Vytváření obrazu krajiny po povrchové těžbě hnědého uhlí

Tématem přednášky je proměna potěžebních krajin v Ústeckém a Karlovarském kraji. Budeme zkoumat proměnu krajiny, kde se povrchově těžilo hnědé uhlí, na krajinu „vodní“, která zde již vzniká díky hydrickým rekultivacím. Jejich počet se neustále zvyšuje.  Tato oblast měla okolo poloviny století proměnit v krajinu jezer a stát se oblastí vyhledávanou zejména turisty. S hydrickými rekultivacemi je spjata významová proměna celé krajiny. Voda jako základní substance, která má schopnost naplnit prostor, převzít jeho tvar a zároveň být zcela novou kvalitou v krajině, může být zároveň symbolickým prostředkem k znovunastolení kolektivní identity regionu, nebo dokonce i jistého vyrovnání se s minulostí – voda zahlazuje stopy po důlní činnosti, po zničených vesnicích nebo odsunutých obyvatelích této oblasti.

Petr Gibas: O zahrádkách, přírodě ve městě a územním plánování

S Petrem Gibasem se podíváme do zahrádkových osad v Praze, představíme si jejich minulost a ukážeme si, čím jsou (z pohledu rozvoje města a městského života) zajímavé. Protože zahrádky ve městě čelily a do značné míry stále čelí hrozbě zrušení, podíváme se blíže na to, proč se zahrádky v minulosti budovaly i rušily a jaký že zápas se o ně vlastně vedl a vede. Boj o zahrádky je jen jedním z mnoha lokálních bojů o město a městskou přírodu a my jej využijeme jako příklad k diskusi toho, co všechno městskou přírodu tvoří, nakolik patří do města a kdo má (mít) moc nad tvorbou městského prostoru. Ukážeme si, co je právo na město a jak nám může společenská věda pomoci městu porozumět i jej utvářet a proměňovat.

V pondělí 6. 11. V 16:30 se uskuteční vernisáž výstavy HOBOhemia: Město bezdomovců

Výstava bude přístupná po dobu trvání Týdne vědy a techniky od 6. - 12. 11. 
Vernisáž otevře Hana Daňková a Petr Gibas, kteří se na výstavě podíleli.

Mnozí sociologové dnes připodobňují město ke stroji, který obsahuje těla, materiály, ale také symboly nebo rituály. V takovém městě-stroji je důležité nejen to, co je na povrchu, ale také to, co je skryté nebo na okraji. Můžeme říci, že v jednom městě existuje mnoho dalších měst, různou měrou a pro různé lidi (ne)viditelných. Jedním z těchto měst je i „město bezdomovců“ neboli hobohemia. Jako hobohemia se označovala místa, na kterých se v USA od přelomu 19. a 20. století koncentrovali hobos, městští tuláci.

Termín hobo označoval specifickou formu tuláctví, která byla poprvé v historii spojená s průmyslovými městy. Stejně jako američtí hobos před sto lety obývají dnes lidé bez domova v českých městech specifický časoprostor. Pobývají na rušných ulicích, u obchodních center nebo dopravních uzlů, jejich cesty ale v různých denních dobách vedou právě i do periferních částí měst. Odhaduje se, že jich je necelých 70 tisíc. Dvě stě tisíc, pokud připočteme i osoby bezprostředně ohrožené ztrátou bydlení. Nejvíce jich je samozřejmě v Praze, přibližně 4000 osob, i když některé další odhady mluví až o 8000 osob.

Jak ale „město bezdomovců“ spatřit? Nejlépe tak, jak ho vidí a zažívají samotní lidé bez domova. Metoda photovoice představuje ideální nástroj. Několik desítek lidí bez domova fotografovalo jeden svůj den – místa, kde se pohybují a tráví svůj čas.

Fotografie nejsou nikdy nevinné. Vždy produkují specifické efekty – emocionální, ale i mocenské – přináší určitá sdělení o osobě fotografujícího či celé skupině. Proto fotografie doplňujeme o příběhy těch, kteří je pořídili. V příbězích se snažíme představit minulost, přítomnost, ale hlavně proces, jak se jednotlivé osoby ocitly v současné situaci. Přitom akcentujeme hlavně politicko-ekonomický rozměr bezdomovectví, tzn. historickou perspektivu, roli kultury a významů, stejně tak obecnou roli trhu. V jednotlivých příbězích se tak můžeme setkat s každodenní represí, které lidé bez domova čelí, tlakem na individuální výkon, který je typický pro současný globální trh, nebo různými aspekty transformace, kterou česká města procházela a stále ještě prochází.

„Město bezdomovců“ je mnohovrstevnatý stroj, který roztáčí každodenní aktivity nás všech. Ačkoliv se nás nemusí přímo dotýkat, přispíváme k jeho existenci. Jeho hranice jsou společensky vyjednávané. Kam až bude sahat a koho všeho pohltí, je věcí postoje každého z nás. Tomu všemu odpovídá i vizuální design, do kterého jsou fotografie zasazené. Je mnohovrstevnatý, divoký, nezvyklý. Tak jako život na ulici. Hranice jednotlivých fotografií jsou nejasné, tak jako hranice hobohemie.


Na výstavě spolupracovali: Petr Vašát, Michaela Trtíková Vojtková, Žil Julie Vostalová, Hana Daňková, Petr Gibas.

Výstava Hobohemia: Město bezdomovců vznikla jako jeden z výstupů výzkumného projektu „Čas a prostor bezdomovců v postsocialistickém městě: komparace Prahy a Plzně“ (Hobohemia) financovaného Grantovou agenturou české republiky (GA15-17540S).

Další info zde:
http://hobohemia.eu/