Ostatní - Různé

CVVM v rámci výzkumného programu „Paměť v digitálním věku“ podpořeného Strategií Akademie věd AV21 přeložilo do anglického jazyka několik tiskových zpráv z prvního pololetí letošního roku, s cílem poskytnout výsledná zjištění nejenom česky mluvícím zájemcům. Anglické zprávy jsou dostupné u již dříve publikovaných anotací.

Plýtvání potravinami je významným sociálním, ekologickým a ekonomickým problémem současné společnosti, který je ovšem mnohdy opomíjen. Diskusní skupiny byly realizovány s úmyslem prohloubit poznání této problematiky z pohledu mladé generace ve věku 15 - 18 let.

V zářijovém šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo baterii otázek zkoumající po roční zkušenosti postoje občanů České republiky k opatřením zavedeným loňskou novelou zákona o českém školství. Podobná baterie byla položena v minulém roce, kdy se jednalo o právě zaváděná opatření. Oproti minulému roku byla baterie rozšířena o položky zjišťují názor na inkluzi dětí se speciálními potřebami do běžných škol a názor na povinný poslední roční předškolní výchovy. Už poněkolikáté se výzkum dotazoval na názory občanů na státní maturity a placení školného na veřejných vysokých školách.

Pravidelný výzkum CVVM v září 2017 zjišťoval názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání v ČR. Otázky byly konkrétně zaměřeny na úroveň vzdělávání na vybraných typech škol, možnost dosáhnout vzdělání odpovídajícího schopnostem a hodnocení toho, jak se vzdělávacímu systému daří rozvíjet různé aspekty.

V červnovém výzkumu zjišťovalo CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. postoje české veřejnosti ke geneticky upraveným potravinám. Konkrétně bylo zjišťováno, zda se respondenti o téma geneticky modifikovaných potravin zajímají. Následně zodpovídali, jak často při nákupu potravin sledují údaje o genetické úpravě potravin či složek na etiketách výrobků. Poslední částí bloku byla sada výroků týkající se bezpečnosti konzumace takových potravin, stavu vědeckého poznání jejich dopadů na zdraví člověka a nakupování geneticky modifikovaných potravin. Zpráva nabízí i srovnání některých výsledků s výzkumem Pew Research Centre z USA.

V rámci bloku otázek týkajících se spotřebního chování dotázaných a plýtvání potravinami zařazeného do červnového šetření CVVM bylo respondentům předloženo i několik otázek týkajících se bio potravin. Byl zjišťován nejprve zájem respondentů o informace spojené s bio potravinami. Dále pak, zda lidé bio potraviny sami nakupují, jak často a z jakých důvodů to dělají. Položena byla rovněž otázka, jak často lidé dávají přednost potravinám s označením „bio“ před těmi, které toto označení nemají.

V rámci svého červnového šetření CVVM položilo respondentům několik otázek týkajících se potravin a především jejich plýtvání. Součástí tohoto bloku otázek byla část, která se zabývala nákupem vzhledově ne zcela dokonalého ovoce a zeleniny. Dotázaní se konkrétně vyjadřovali k tomu, které potraviny by si při možnosti volby vybrali - zda dokonalé, či méně dokonalé a zda by vůbec nad vzhledem vybrané zeleniny či ovoce uvažovali. Dále vybírali důvody, které by je vedly k této volbě. Jedna z otázek byla zaměřena i na to, kdo podle respondentů rozhoduje o tom, jaké ovoce a zelenina se dostanou na pulty obchodních řetězců. Posledním bodem byl pak jejich odhad podílu vyhozených potravin z důvodu vzhledových nedokonalostí vůči celkové produkci.

V červnovém výzkumu zjišťovalo CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. postoje české veřejnosti k plýtvání potravinami. Respondenti hodnotili závažnost problému plýtvání potravinami, kolik potravin jejich domácnost přibližně vyhodí, a jaké jsou jejich spotřební návyky spojené s potravinami. Dotázaní se dále vyjadřovali k důvodům, které jsou podle jejich názoru pádné k omezení plýtvání potravinami. Další část tohoto bloku otázek se zaměřovala na obeznámenost české veřejnosti s pojmy „Minimální trvanlivost“ a Spotřebujte do…“.

V únorovém šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem dotázaným několik otázek týkajících se Charty 77. Šetření konkrétně zjišťovalo, jak občané hodnotí roli, kterou Charta 77 a chartisté sehráli v československé historii před rokem 1989, během Sametové revoluce a po roce 1989, na jaké osobnosti, které Chartu 77 podepsaly, si dokážou vzpomenout, a zda je potřebné si Chartu 77 připomínat.

V prosinci 2016 byla do pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost zařazena baterie otázek týkající se udržování vánočních zvyků, kdy respondenti odpovídali na otázku, zda uvedené zvyky ve své domácnosti dodržují, či nikoli.