Organizátor: Centrum středoevropských studií (společné pracoviště Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, v. v. i., a vysoké školy CEVRO Institut) a Archiv hlavního města Prahy
Datum konání: 16. listopad 2017
Místo konání: Praha, vysoká škola CEVRO Institut, Jungmannova 17
Konferenční jazyky: čeština a němčina
Polovina 19. století představovala zlom ve vývoji veřejné správy ve středoevropském prostoru. Vakuum vzniklé demontáží patrimoniálního systému bylo nutné nahradit novou strukturou úřadů zřizovaných státem a obsadit novým typem úředníka. Ačkoliv císař záhy odvolal březnovou ústavu, Stadionova idea dvojkolejnosti a vzájemného působení a vyvažování státní správy a samosprávy se přesto postupně během 50. a 60. let realizovala a zůstala v podstatě neměnná až do rozpadu habsburské monarchie, minimálně v její západní části. Nově vzniklé obce, okresy i země získaly možnost vlastní správy, samostatného hospodaření a rozvoje dané sídelní oblasti, státní úředník měl za úkol dohlížet nad dodržováním zákona a hrát v mnohonárodnostní monarchii úlohu nestranného arbitra. Rostoucí byrokratizace a stoupající nároky státu na kontrolu rozvíjejících se národních společností si ovšem vynutily masivní nábor úřednictva z řad středních i nižších vrstev, a to i na vedoucí místa. Během několika desetiletí tak zanikl patriarchální model úřednických dynastií a uzavřená kasta byrokratů se otevřela nacionalizující se občanské společnosti. Úředník s jasným národním profilem, bez mnohageneračního rodinného zakotvení v úřednickém aparátu, jehož hlavní devízou bylo vzdělání a jazykové znalosti, se tak objevil nejen v samosprávných úřadech, ale na konci 19. století byl již běžný i ve státní správě.
Zatímco v samosprávě všech úrovní probíhal boj o udržení a zakonzervování pozic v závislosti na výsledku voleb, státní úřady se na počátku 20. století staly cílem všech politických stran bez rozdílu, které se dožadovaly „poměrného“ zastoupení „svého“ národa na vedoucích i subalterních pozicích, což byl ovšem jen první krok k tomu, aby za vhodného kandidáta následně prohlásily sobě loajálního kandidáta. Větší možnosti se otevřely teprve po rozpadu monarchie, kde v nástupnických státech, v republikánských režimech politické strany ovládly exekutivu a začaly diktovat obsazení rozhodujících míst ve veřejné správě. Důležitost řádně a bezchybně fungující správy, jež byla nutná pro zachování statu quo tak, jak byl po válce nastaven, si politické elity zřetelně uvědomovaly a přizpůsobily tomu i zásahy do její struktury. Z tohoto důvod byl zachován i monokratický způsob rozhodování, který Československá republika převzala z rakouské praxe a který vydržel až do konce druhé světové války. Jeho nahrazení kolektivním výkonem státní moci prostřednictvím národních výborů předznamenalo zásadní změny, které ve veřejné správě uskutečnila již jediná vládnoucí politická strana po roce 1948.
Témata, která bychom v rámci konference chtěli hlouběji zkoumat:
- zapojení státního a samosprávného úřednictva do politických a nacionálních zápasů, jejich afiliace na politické strany a podpora konkrétních úředních skupin politickými stranami,
- vztah státní správy a politické strany nacházející se v opozici proti režimu,
- postoje státního úřednictva v politických krizích, otázka jeho loajality a přizpůsobení se měnícím se státoprávním strukturám,
- různé formy ingerence politických stran a zájmových hnutí do rozhodovacího procesu veřejné správy,
- politická korupce, klientelistické skupiny a sítě mezi veřejnou správou, politickými stranami a hospodářskými elitami,
- národnostní indiference a otázka (národní) identity úřednictva,
- působení aktérů veřejné správy jako regulátorů veřejného života.
Program
8,30 prezence [Registrierung der Teilnehmer]
8,45 zahájení a úvodní slovo [Einführende Worte]
I. panel: Státní úředník ve službě císaři a národu? [Staatsbeamter im Dienste dem Kaiser und der Nation?]
- 9,00 – 9,20 Peter Urbanitsch: Bezirkshauptmänner in Böhmen zwischen Staat und Nation [Okresní hejtmané v Čechách mezi státem a národem]
- 9,20 – 9,40 Martin Klečacký: Císařský úředník ve službách politické strany [Kaiserlicher Beamter im Dienste der politischen Partei]
- 9,40 – 10,00 Marie Macková: Nacionalizace finanční stráže v Čechách 19. století [Nationalisierung der Finanzwache in Böhmen im 19. Jahrhundert]
- 10,00 – 10,15 diskuse [Diskussion]
10,15 – 10,30 přestávka [Pause]
II. panel: Státní úředník za Velké války [Staatsbeamter im Weltkrieg]
- 10,30 – 10,50 Karel Řeháček: „Zur vollsten Zufriedenkeit…“ Plzeňští okresní hejtmani Hatlák a Dvořák v letech Velké války [„Zur vollsten Zufriedenkeit…“ Pilsner Bezirkshauptmänner Hatlák und Dvořák in Jahren des Weltkrieges]
- 10,50 – 11,10 Pavel Holub: První humpolecký okresní hejtman Vojtěch Vaniš a „jeho“ úředníci. Případová studie proměny personálního obsazení okresního hejtmanství v období Velké války [Der erste Humpoletzer Bezirkshauptmann Vojtěch Vaniš und „seine“ Beamte. Die Fallstudie eines Personalwechsels in der Besetzung einer Bezirkshauptmannschaft im Weltkrieg]
- 11,10 – 11,30 Johannes Kalwoda: Umgang der staatlichen Verwaltung mit oppositionellen dalmatinischen Abgeordneten im Ersten Weltkrieg [Státní správa a opoziční poslanci z Dalmácie během první světové války]
- 11,30 – 11,45 diskuse [Diskussion]
III. panel: Státní úředník na periferii říše [Staatsbeamter an der Peripherie des Reiches]
- 13,00 – 13,20 Marion Wullschleger: Statthalter Konrad Hohenlohe und seine Beamten. Die Personalpolitik gegenüber politischen Beamten im Küstenland 1904–1915 [Místodržitel Konrad Hohenlohe a jeho úředníci. Personální politika vůči politickým úředníkům v Přímoří 1904–1915]
- 13,20 – 13,40 Jawad Daheur: „Vorposten im Kampfe für das Deutschtum“? Die Forstbeamten und die Germanisierung der östlichen Provinzen Preussens (1871–1914) [Předsunutí bojovníci za Němectví? Lesní úředníci a germanizace východních pruských území (1871–1914)]
- 13,40 – 14,00 Vratislav Kozák: Rakouské úřednictvo v Bosně v rámci druhé poloviny 19. století [Österreichische Beamtenschaft in Bosnien währen der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts]
- 14,00 – 14,15 diskuse [Diskussion]
14,15 – 14,50 přestávka [Pause]
IV. panel: Výzvy nové republiky [Herausforderungen der neuen Republik]
- 14,50 – 15,10 Adriana Kičková: Premeny školskej správy na Slovensku 1918–1936 [Umvandlungen der Schulverwaltung in der Slowakei 1918–1936]
- 15,10 – 15,30 Róbert Arpáš: Štátna ideológia verzus národné ambície. Návrhy ministra Ivana Dérera z roku 1938 na zásahy proti aktivitám HSĽS [Staatsideologie versus Nationalambitionen. Vorschläge des Ministers Ivan Dérer aus dem Jahr 1938 für Eingriffe gegen HSĽS-Aktivitäten]
- 15,30 – 15,50 Pavel Horák: Role okresního hejtmana při oficiálních svátcích a oslavách meziválečného Československa [Rolle eines Bezirkshauptmanns während der Staatsfeiern der Zwischenkriegstschechoslowakei]
- 15,50 – 16,10 diskuse [Diskussion]
V. panel: Epilog okresních hejtmanů v Čechách [Epilog der Bezirkshauptmänner in Böhmen]
- 16,10 – 16,30 Jan Vondráček: Politická správa za Protektorátu Čechy a Morava [Politische Verwaltung im Protektorat Böhmen und Mähren]
- 16,30 – 16,50 Michal Pehr: Třetí republika a nová veřejná správa. Plány a sny versus realita [Dritte Republik und neue öffentliche Verwaltung. Pläne und Träume versus Realität]
- 16,50 – 17,00 diskuse [Diskussion]
Registrace na adrese: klecacky@mua.cas.cz
