GA AV

Podkrkonošská pánev vznikla jako součást systému pozdně variských a povariských extenzních a transtenzních pánví v Českém Masívu. Na hranici stephan B/C a autun/saxon došlo k přesunům depocenter a výrazným a výrazným změnám v konfiguraci pánve. Charakteru těchto změn a jejich řídícím mechanismům zatím rozumíme velmi málo. Tento projekt si klade za cíl dešifrovat tyto změny na základě systematického výzkumu provenience pomocí pokročilých metod. Asociace těžkých minerálů, chemismus vybraných těžkých minerálů, U/Pb datování detritického zirkonu a fission track analýza detritického apatitu a zirkonu v jednotlivých stratigrafických úrovních a oblastech pánve budou vyhodnoceny a porovnány s potenciálními zdroji v přilehlých krystalinických masívech. Výsledkem bude model tektonosedimentárního vývoje pánve s rekonstrukcí sedimentárního paleotransportu a model erozní historie a tektonostratigrafického vývoje okolních krystalinických masívů.

Je navržena analýza vlivu bazálního chotečského eventu (eifel, střední devon) na faunistická společenstva pražské pánve, která bude založena na syntéze paleontologických, geochemických, geofyzikálních a petrografických dat. Tento event byl dokumentován z různých oblastí Evropy a severní Afriky. Pražská pánev poskytuje dostatek vhodných geologických profilů ke studiu bazálního chotečského eventu, a to v rozdílných sedimentačních prostředích. Navrhovaná detailní analýza změn biotických a abiotických parametrů prostředí nabízí nejen možnost pochopení vlivu bazálního chotečského eventu na faunistická společenstva, ale také posouzení evoluční dynamiky devonských faun, což může následně vést k hlubšímu pochopení základních evolučních mechanismů.

Solný kras byl intenzivně studován Dr Frumkinem na pni Mt. Sedom v Izraeli v devadesátých letech. Dosud je tento peň jediným detailně studovaným příkladem solného krasu na světě. V pohoří Zagros a na pobřeží Perského zálivu se nachází mnoho desítek solných pňů s velmi rozvinutým solným krasem. Tyto pně vykazují velmi rozdílné podmínky (srážkový úhrn, pozice nad erozní bází, mocnost caprocku, rozvoj endo a exo krasu). Šest expedic studentů University Karlovy do oblasti prokázalo velký potenciál pro výzkum solného krasu a dobrou spolupráci s Universitou v Šírázu. Grantový projekt je zaměřen na vznik a vývoj solného krasu na třech vybraných pních v oblasti. Má dva hlavní cíle: Popsat a vysvětlit vliv hlavních faktorů na tvar a vývoj povrchových a podzemních krasových forem solného krasu a dále určit rychlosti vzniku jeskyní a rychlosti denudace různých typů povrchu solného krasu. Grantový projekt je postaven na zkušenostech z 6 měsíčních expedic, kdy byly otestovány i navržené metody.

Cílem projektu je studium speciace a mobility arsenu (As) v půdě a vodách ovlivněných středověkou důlní haldou nacházející se v severovýchodní části Jáchymovského rudního revíru (SV Čechy). Speciační analýza arsenu v pórových vodách, v podzemních i povrchových vodách, v půdách i v důlní haldě samotné bude spojena s detailním mineralogickým a geochemickým studiem a speciačním modelováním. Výsledky tohoto komplexního přístupu poskytnou informace o dlouhodobém chování As v podmínkách oxidační zóny a faktorech ovlivňujících mobilitu As v přírodních podmínkách.

Předkládaný projekt je zaměřen na studium polyfázové metamorfózy a zejména na problém datování jednotlivých metamorfních událostí v HP-HT horninách granulitové facie. Různé populace zirkonu v granulitech jižní části Českého masivu indikují různé procesy růstu a modifikace zikonu. Protože zirkon je nejčastěji používaným minerálem pro datování metamorfovaných hornin a metamorfních procesů, pochopení vztahu mezi jednotlivými metamorfními událostmi a jednotlivými populacemi zirkonu je pro dnešní metamorfní petrologii a geochemii rozhodující. Pro robustnější a spolehlivější interpretaci datování pomocí zirkonu se budeme snažit zavést nové metody pro odlišení jednotlivých populací zirkonu – vedle klasických metod jako je vnější tvar a vnitřní struktura zirkonu nebo chemie stopových prvků použijeme EBSD strukturní analýzu orientace krystalové mřížky v zirkonech a studium izotopů Hf spolu s přesným U-Pb datováním pomocí bodové metody laserové ablace ICPMS.

Cílem předkládaného projektu je provést detailní srovnávací studii distribuce a mobility rtuti (Hg) v půdách na třech kontrastních stanovištích. Stanoviště byla vybrána s ohledem na koncentraci Hg, zjištěnou ve svrchních horizontech lesních půd. V rámci biogeochemické studie budou stanoveny koncentrace a speciace Hg v jednotlivých horizontech vybraných půdních profilů. Dále budou stanoveny koncentrace Hg ve vegetaci pro posouzení aktuálního vstupu Hg do ekosystému. Celkový obsah Hg bude měřen pomocí rtuťového analyzátoru AMA-254. Chemické formy Hg budou určeny pomocí Hg pyrolýzy. Základním smyslem projektu je rozšířit dosavadní poznání o Hg kontaminaci půd v ČR a metodice, zvláště pak s ohledem na speciaci Hg v půdách. V ČR komplexní studie o chování Hg v půdním profilu zatím chybí, přestože znalost chemických forem a migrace Hg je nezbytná pro stanovení rizik vyplývajících z kontaminace životního prostředí pro člověka.

Cílem projektu je vyplnit podstatné mezery v raně devonské stratigrafii středních Čech novými biostratigrafickými (konodontovými) daty a jejich detailní korelace s ostatními faunistickými skupinami; tyto budou porovnávány se záznamy magnetické susceptibility (MS) a gamma spektrometrie (GRS). Plánované uspořádání těchto záznamů do hlavního složeného profilu spodním devonem Barrandienu v kombinaci s bio- a chemostratigrafickými údaji z hlediska integrované stratigrafie značně zvýší korelační potenciál Barrandienské oblasti v globálním měřítku. Nejdůležitějšími výsledky předloženého projektu uplatnitelnými v mezinárodním měřítku budou dlouho očekávané návrhy k nové revizi globální raně devonské statigrafie.

Silně siderofilní charakter platinových kovů poskytuje unikátní možnost studia nejen diferenciace svrchního zemského pláště, ale také (ultra)mafických magmatických intruzí a vulkanických hornin. Vysoce diferenciované komplexy poskytují jedinečnou možnost studia chování stopových prvků při magmatických diferenciačních a frakčních procesech. Předkládaný projekt je zaměřen na studium chování platinových kovů při diferenciaci gabro-peridotitových a gabro-dioritových komplexů (masivy Ransko, Kdyně, Poběžovice, Mutěnín a Drahotín) na základě jejich distribuce nejen v jednotlivých horninových typech těchto komplexů, ale také v jednotlivých minerálních fázích (silikáty, oxidy a sulfidy).

Geochemická charakteristika AFC procesů vedoucích ke vzniku konečných trachyt-fonolitických derivátů z alkallických magmat: (a) ze serie nefelinit/tefrit-fonolit/trachyt, (b) ze serie olivínický nefelinit/bazanit-trachyandezit-trachyt/fonollit-(ryolit), včetně petrochemického modelování chemismu matečného magmatu. Na základě Sr-Nd-izotopických charakteristik stanovit pravděpodobný magmatický zdroj a stupeň krustální kontaminace magmatu. K detailnímu geochemickému posouzení je třeba co nejširšího souboru indikačních prvků, jež budou zajištěny citlivými analytickými metodami neutronové a gama aktivační analýzy. Přesné stanovení Ar a K neutronovou aktivací a nově navrhovaná varianta K/Ar geochronologické metody přispějí ke zpřesnění datování vyvřelin.

Navrhovaný projekt je zaměřen na paleoekologicko-stratigrafické zhodnocení fauny šáreckého souvrství. Projekt si klade za cíl kriticky zrevidovat stávající informace, shromáždit nový materiál z příležitostných i stálých výchozů a především zhodnotit fosilní asociace šáreckého souvrství ve světle nových poznatků a metod. Dalším cílem je interpretace stratigraficko-paleoekologické pozice jednotlivých oblastí výskytu šáreckého souvrství. Hlavním očekávaným výsledkem je stanovení jednotlivých fosilní společenstev a model jejich výskytu v čase i prostoru s aspekty vývoje pražské pánve. Součástí výzkumu budou i dílčí revize některých stratigraficky významných skupin graptolitů, trilobitů a ichnofosílií. Pozornost bude rovněž věnována korelacím v rámci peri-Gondwany. Výstupem by měly být publikace v odborném tisku. Navržený projekt je součástí mezinárodního projektu IGCP 497 "The Rheic Ocean" (Rheický oceán).