Projekt reaguje na pociťovanou potřebu shromažďovat, utřiďovat a efektivně a srozumitelně zveřejňovat informace o výzkumech veřejného mínění. Výsledky výzkumů veřejného mínění jsou pozorně sledovány a aktuálně uveřejňovány v médiích, často se již setkáváme s tím, že se studenti i novináři pídí po konkrétním tématu. Nedostatek zkušeností s daty získávanými sociologickými výzkumy a výzkumy veřejného mínění ze strany laické veřejnosti významně omezují možnosti jejich využití.
Projekt umožňuje financovat rozsáhlejší analýzy dat získávaných v rámci výzkumu Naše společnost, předkládat je širší veřejnosti v podobě, která neztrácí na hloubce a šíři pohledu, navíc přizpůsobené pro čtenáře bez hlubšího sociologického vzdělání. Současně si klade za cíl rozšiřovat všeobecné vzdělání v oblasti sociologických výzkumů a výzkumů veřejného mínění.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 15, zobrazeno 1 - 10)
Publikace je souborem odborných statí, které si kladou za cíl poskytnout komplexní přehled o výsledcích kontinuálních výzkumů veřejného mínění prováděných v rámci CVVM na pozadí širšího teoretického diskurzu pojmů jako veřejnost, veřejné mínění či média a s přihlédnutím k základním metodologickým otázkám. Širší společenský a historický kontext tvoří ve spojení s analýzami dat z konkrétních šetření v českém prostředí unikátní příspěvek k aktuálním tématům i otázkám výzkumu veřejného mínění.
V úvodu text vysvětluje podstatu konfliktních linií v přístupu Lipseta a Rokkana k analýze stranických systémů založené na historickém a sociologickém zkoumání původu politických stran v systému a pokouší se nastínit možnosti užití tohoto konceptu v širší reflexi politických stran a stranických systémů. Další části pak sledují historický vývoj konfliktních linií a krystalizaci stranického systému v případě České republiky.
Text analyzuje postoje české veřejnosti k ekonomické transformaci a k některým základním sociálněekonomickým otázkám v kontextu reálného sociálněekonomického vývoje v ČR po roce 1989.
Text analyzuje postoje české veřejnosti ke Spojeným státům a k jejich zahraniční politice. Ukazuje, že převážně kritické hodnocení některých kontroverzních akcí americké vlády není provázeno obecnou antipatií k USA nebo k Američanům a že jej nelze interpretovat jako projev antiamerikanismu.
Text představuje rozbor dat výzkumu zaměřeného na vnímání prestiže několika vybraných povolání ze strany české veřejnosti.
Text se věnuje některým výsledkům výzkumu týkajícího se hodnot a jejich hierarchie v české společnosti.
Příspěvek prezentuje a analyzuje výsledky výzkumu, který se šedesát let po konci druhé světové války zabýval postoji české veřejnosti k československému protifašistickému odboji a hodnocením role spojeneckých armád při osvobození Evropy.
Článek ukazuje, že po parlamentních volbách 2002 z hlediska českého veřejného mínění zůstala základní konfigurace stranicko-politického uspořádání neměnná. Dynamické složky ve struktuře a povolebním vývoji stranické inklinace občanů představovaly pouze preference obou nejsilnějších stran politického spektra, ČSSD a ODS. Stať také obsahuje analýzu intenzity vztahu voličů ke stranám a motivačního zázemí preferencí.
Newsletter
Facebook
Twitter