Politické

Ještě významnější důvod, podle kterého si budou čeští voliči vybírat, komu v evropských volbách odevzdat svůj hlas, než je strana či osobnost kandidáta, je názor na problémy v České republice.

Velká část deklarovaných voličů – 8 z 10 - je přesvědčena, že se jimi zvolená strana do Evropského parlamentu dostane . 10 % dotázaných uvedlo, že si myslí, že se jimi vybraná strana do EP nedostane, stejný podíl nevědělo.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce (v %).

Na otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili uzavřenou otázku, pro kterou politickou stranu budou ve volbách do Evropského parlamentu hlasovat. Dotázaným byly předloženy kompletní kandidátní listiny všech stran. Celkovou strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Ochotu zúčastnit se voleb do Evropského parlamentu deklarovalo v květnu 2004 63 % českých občanů.

Obecná politická orientace obyvatel ČR je tématem, které CVVM soustavně sleduje dotazem: „V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil na této stupnici?“ Výsledky otázky vykazují poměrně běžné rozložení, kdy nepočetnější skupina lidí vyjadřuje průměrné hodnoty (22 %) a směrem k vyhraněným stanoviskům se jejich počet zmenšuje. Do obou extrémních kategorií se zařazuje dohromady jen 5 % ze všech respondentů.

V polovině dubna bylo s politickou situací spokojeno 11 % dotázaných, nespokojenost vyjádřilo 57 %. Ani spokojeno ani nespokojeno bylo 28 % respondentů. Míra nespokojenosti dosahuje (stejně jako před dvěma měsíci) nejvyšších hodnot od února 2003. Ke spokojeným s politickou situací patří častěji mladí lidé ve věku 15-29 let a ti, kdo označují svoji životní úroveň jako dobrou.

Češi si myslí, že nejvíce přispějí Evropské unii levnou pracovní silou a turistickými zajímavostmi. Pouze zlomek naší populace uvedlo, že bychom mohli EU přispět tradicemi, morálními hodnotami, náboženstvím, kvalitní průmyslovou produkcí, případně kvalitní zemědělskou produkcí. Slováci oproti nám významně upřednostňují svou pracovistost a píli, Poláci vidí jako významné své tradice, morální hodnoty, náboženství a také kvalitní zemědělskou produkci, Maďaři se více než my pyšní kulturou a uměním, pracovitostí, pilností i vědou a technickým rozvojem.

V dubnu 2004 se těšil největší důvěře dotázaných prezident. Od nástupu Václava Klause do funkce důvěra občanů k prezidentovi neustále rostla a nyní se tento nárůst zřejmě zastavil. Prezidentovi republiky důvěřují v posledních měsících přibližně tři čtvrtiny obyvatel ČR. Nadpoloviční většina občanů vyslovila v dubnu 2004 důvěru také svému obecnímu zastupitelstvu, krajská zastupitelstva jsou důvěryhodná pro 39 % dotázaných.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Na otázku "Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Důvěryhodnost různých společenských institucí pro naši veřejnost sledujeme již dlouhodobě. Poslední šetření na dané téma provedlo CVVM v březnu.

Největší důvěru lidé vkládají do osob, které znají (88 % respondentů důvěřuje většině z nich), a v prezidenta (75 %). Jako důvěryhodná se jim zpravidla jeví armáda (61 %) a naše sdělovací prostředky, jmenovitě televize (64 %) a noviny (59 %).

S výjimkou péče o životní prostředí, kde skupina těch, kdo mluvili o zlepšení situace (38 %), převyšovala podíl vyjádření deklarujících zhoršení (10 %), česká veřejnost vnímá vývoj situace v loňském roce ve všech sledovaných oblastech spíše kriticky. Nejnepříznivěji přitom lidé vidí vývoj politiky zaměstnanosti, kde zhoršení konstatovaly téměř čtyři pětiny dotázaných.