Studie / Articles

• Ivana Ebelová, Písemné prameny osobní povahy a jejich vydávání (se zřetelem ke korespondenci) [Written Sources of a Personal Nature and Their Publication (with regard to correspondence)]
• Michal Kosák – Jiří Flaišman, Tradice vydávání korespondence v literárně(vědně) koncipovaných edicích [The tradition of publishing correspondence in literary studies series]

Materiály / Materials

• Robert Adam, Edice a analýza korespondence Karla Havlíčka: úvodní informace [Edition and analysis of Karel Havlíček’s correspondence: preliminary information]
• Marie Havránková, Edice korespondence Pražského lingvistického kroužku [The Prague Linguistic Circle correspondence series]

Edice / Editions

• Renata Ferklová, Básník pod tlakem kulturní politiky komunistické totality (Edice výběru z přijaté korespondence Františka Hrubína z let 1950–1966) [Poet under pressure from totalitarian Communist cultural policy. (Series of selected correspondence received by František Hrubín, 1950–1966)]
• Hana Kábová, Josef Vítězslav Šimák jako editor v korespondenci s Josefem Vojtěchem Krouským (1930–1934) [Josef Vítězslav Šimák as editor in correspondence with Josef Vojtěch Krouský (1930–1934)]

Archivní fondy / Archival groups

• Jindřiška Wurmová. Nový přírůstek do fondů Masarykova ústavu a Archivu AV ČR (Helena Kokešová)

Kronika / Chronicle

• Spolupráce Masarykova ústavu a Archivu AV ČR s Archiwum Nauki PAN i PAU Kraków (Jan Chodějovský)
• Otto Wichterle v archivních dokumentech. Výstava u příležitosti 100. výročí narození (Tomáš W. Pavlíček)

Recenze a zprávy / Reviews

• Eva Broklová, Vlasta Quagliatová (eds.), Korespondence T. G. Masaryk – Antonín Švehla (Josef Harna)
• Šárka Kořínková (ed.), I tento list považujte za neúplný. Dopisy Jakuba Demla příteli Matěji Fenclovi (Tomáš W. Pavlíček)
• Průvodce po Rakouském státním archivu ve Vídni pro českého návštěvníka (Jindřich Schwippel)
• Stanley B. Winters, Karel Kramář´s Early Political Career (Marie L. Neudorflová)
• Několik úvah nad Nejedlého monografií od Jiřího Křesťana (Hana Kábová)
• Daniela Brádlerová, Jan Hálek (eds.), „Drahý pane kancléři…“ Vzájemná korespondence Milady Paulové a Přemysla Šámala, I, II (Lenka Procházková)

Závěrem (Vratislav Doubek)

Seznam autorů / List of authors (pdf)

Resumé

Ivana Ebelová, Písemné prameny osobní povahy a jejich vydávání (se zřetelem ke korespondenci)

Resumé: Vydávání historických písemných pramenů má v českých zemích bohatou tradici, jejíž počátky však nespočívaly v analytickém zpracovávání konkrétního písemného materiálu, jako je tomu dnes, ale především v jeho shromažďování a zpřístupňování veřejnosti formou prostého přepisu. Rovněž vlastní výběr pramenů určených ke zpřístupnění, ať již se jednalo o písemnosti úřední povahy či narativní, nebyl nikterak systematický, ale byl veden především konkrétním osobním zájmem jednotlivých autorů, resp. editorů. Výrazný posun v ediční činnosti, kritičtější přístup k vydávaným pramenům, nastal až na konci první poloviny 18. století v souvislosti s velkoryse plánovanými edičními podniky zaměřenými především na vydávání diplomatických pramenů církevní provenience. Kvalitativně novou etapu v oblasti edičního zpřístupňování písemných pramenů, především co se týká metodiky zpracovávání a zpřístupňování diplomatických pramenů, přineslo však až 19. století, kdy vydávání pramenů, jak diplomatických, tak i narativních, nabylo zcela nových rozměrů. Zároveň byla zahájena celá řada rozsáhlých edičních podniků, které dodnes tvoří základ edic pramenů ke starším českým dějinám a vesměs dosud nebyly nahrazeny edicemi novými.
Pestrou skupinou pramenů, jejichž studium nabývá zvláště v posledních letech na stále větší intenzitě a významu a těší se rostoucímu zájmu a oblibě jak u odborné veřejnosti, tak i čtenářů, jsou písemnosti osobní povahy (tzv. ego-dokumenty), v jejichž rámci pak představuje samostatnou skupinu korespondence. Zásadní otázka týkající se vydávání korespondence spočívá ve stanovení cíle, účelu a obecně v řešení základních metodologických aspektů (vztah k dalším disciplinám, stanovení hranice mezi listy soukromého a úředního charakteru, otázka dochování listů apod.). Ač je se jedná o skupinu pramenů zahrnující časové období od pozdního středověku do živé současnosti, skupinu z hlediska typologického neobyčejně pestrou, lze některá fakta závěrem zobecnit. Především je to skutečnost, že společným jmenovatelem u všech edic vydaných v uplynulých desetiletích jsou erudovaní badatelé, spolehlivě se orientující v dané problematice, kteří, pokud jde o edice zpracovávané v posledních dvaceti letech, vycházejí ze Zásad vydávání novověkých historických pramenů z období od počátku 16. století do současnost“ redigovaných Ivanem Šťovíčkem, což se týká především formální struktury jednotlivých edic. Jednotlivé edice tak mají ve výsledku obdobnou strukturu sestávající: 1. z úvodní historické studie a monografického úvodu vztahujícího se k obsahové části edičně zpřístupňovaného pramene; 2. z formální charakteristiky, resp. popisu vydávaného pramene či souboru zpřístupňovaných dokumentů; 3. ze zevrubné ediční poznámky včetně uvedení jazykových zásad, jimiž se řídí ediční zpracování konkrétního textu; 4. z vlastní kritické edice doprovázené podrobným vědecko-informačním aparátem, kdy jednotlivé listy jsou řazeny chronologicky, opatřeny záhlavním regestem; 5. z bibliografické přílohy; 6. z cizojazyčného resumé; 7. z rejstříků – zpravidla osobního, místního a věcného; 8. z obrazových příloh.
Nejožehavější problém se týká vlastního přepisu, tzn. volby transkripce či transliterace. U edic citovaných v textu jednoznačně převažuje transkripce, která je, zvláště u písemností raně novověkých citlivě přizpůsobena danému textu tak, aby byla maximálně zachována jeho autentičnost, pokud jde o dobový jazyk a zároveň byl text (zvláště v případě edic populárně vědeckých) srozumitelný širokému okruhu poučených čtenářů.

Resumé: Written Sources of a Personal Nature and Their Publication (with regard to correspondence)
The tradition of publishing historical written sources in the Czech lands is rich and its beginnings, contrary to our times, did not depart from analytical processing of concrete written material but from collecting it and making it available to the public via plain transcription.
The manifold group of sources, the exploration of which has become increasingly intense and significant during the most recent years and which also enjoy growing interest and popularity from both the professional public and layman readers, is the material of a personal character (the so-called ego-documents) and, notably, their special sub-category of correspondence. The essential issue here is to determine the aim and purpose of publishing correspondence and, in general, to solve basic methodological aspects (the relation of the correspondence to other disciplines, the line between letters of personal and official nature, the issue of the letters preservation, and so on).
The formal structure of the particular editions, and they thus have a similar structure composed of: 1. introductory historical treatise and monographic prologue; 2. formal characteristics of the published source or the body of published documents; 3. detailed editorial note explaining; 4. the due critical edition accompanied; 5. bibliography appendix; 6. foreign-language abstract; 7. indices – usually those of persons, places and subjects; 8. picture supplements. The most delicate problem in this view concerns the very transcript, i.e. the selection of corresponding transcription or transliteration. (Translated by Lucie Vidmar.)

Keywords: written sources; material of a personal character(ego-documents); correspondence; editions; transcription; transliteration.

Michal Kosák – Jiří Flaišman, Tradice vydávání korespondence v literárně(vědně) koncipovaných edicích

Resumé: Příspěvek se zaměřuje na přehled metodologických přístupů ke korespondenci v domácí novočeské ediční teorii počínaje texty Jana Jakubce, přes články a návrhy zásad od Arne Nováka, Rudolfa Havla, Olgy Svejkovské, Mojmíra Otruby ad., konče skripty Petra Komendy. Pojednává základní tendence jednotlivých přístupů, které byly sice formovány polarizací v pojetí dopisového materiálu (text-dokument x literarizovaný text), sleduje však zároveň dynamiku postupného sbližování obou přístupů ve způsobu edičního zpracování, která koresponduje s proměnami chápání epistolárních pramenů v literární vědě.

Resumé: The tradition of publishing correspondence in literary studies series
This paper summarizes the methodological approaches to correspondence in modern Czech editorial theory, from texts by Jan Jakubec to articles and principles put forward by e.g. Arne Novák, Rudolf Havel, Olga Svejkovská, Mojmír Otruba and lecture notes by Petr Komenda. It deals with the basic trends of individual approaches, which were indeed formed through the polarization (i.e. text-document vs. literarized text) in the conception of letter material, but it also follows the dynamics of the gradual rapprochement of these two procedures in editorial method, reflecting changes in the understanding of epistolary sources in literary studies. (Translated by Melvyn Clarke.)

Keywords: Letters; Scholarly Editing.

Robert Adam, Edice a analýza korespondence Karla Havlíčka: úvodní informace

Resumé: Od počátku roku 2012 je na FF UK v Praze v rámci pětiletého projektu GA ČR připravována kritická čtenářská edice korespondence Karla Havlíčka. Projekt je koncipován jako interdisciplinární (historický a jazykovědný) a navazuje na edici a výzkum korespondence Boženy Němcové. Půjde o první úplnou edici Havlíčkovy korespondence (odeslané i přijaté). Všechny dopisy jsou digitálně fotografovány, transliterovány (transliterační zásady jsou zde otištěny jako příloha) a bude z nich vytvořen počítačový korpus, který mj. napomůže i přesnosti edičního zpracování.

Resumé: Edition and analysis of Karel Havlíček’s correspondence: preliminary information
Since January 2012, a critical popular edition of Karel Havlíček’s correspondence is being prepared for publication at the Faculty of Arts, Charles University in Prague, with support of Czech Science Foundation. This five-year project is designed as interdisciplinary (historical as well as linguistic) and it builds on the publication and research of the correspondence of Božena Němcová. It is going to be the first complete edition of the letters both written by and addressed to Havlíček. All letters are being shot digitally and transliterated (the manual for transliteration is published here as an appendix); then, a computer language corpus of Karel Havlíček’s correspondence will be built, which—among others—will help in achieving accuracy of the editorial processing. (Translated by Robert Adam.)

Keywords: Karel Havlíček; correspondence; critical edition; language corpus.

Marie Havránková, Edice korespondence Pražského lingvistického kroužku

Resumé: Příspěvek pojednává o připravované edici Pražská škola v korespondenci, zahrnující dopisy adresované představitelům Pražského lingvistického kroužku B. Havránkovi, R. Jakobsonovi, J. Mukařovskému, V. Mathesiovi a B. Trnkovi z let 1923–1989. Dokumentární i objevný soubor představuje dopisy jednak od členů Ženevské a Kodaňské školy či plejády dalších evropských strukturalistů, jednak od českých vědců a osobností první i druhé strukturalistické generace působících v Praze.

Resumé: The Prague Linguistic Circle correspondence series
This paper deals with the forthcoming Prague School in Correspondence series, including letters addressed to representatives of the Prague Linguistic Circle, e.g. Bohuslav Havránek, Roman Jakobson, Jan Mukařovský, Vilém Mathesius and Bohumil Trnka from 1923 to 1989. This innovative documentary collection presents letters from members of the Geneva and Copenhagen schools and a pleiad of other European structuralists, as well as from Czech scholars and figures from the first and second structuralist generations working in Prague. (Translated by Melvyn Clarke.)

Keywords: linguistics; linguists; Prague Linguistic Circle; Prague School; structuralism; correspondence.

Renata Ferklová, Básník pod tlakem kulturní politiky komunistické totality (Edice výběru z přijaté korespondence Františka Hrubína z let 1950–1966)

Resumé: Studie se zaměřuje na veršované drama pro děti od Františka Hrubína z roku 1950, inspirované klasickou pohádkou Šípková Růženka. Zabývá se jím v kontextu Hrubínova díla a především v kontextu kulturní politiky komunistické totality. Narušuje obecné přesvědčení, že autoři dětské literatury nemuseli čelit výraznému destruktivnímu tlaku totalitního režimu. Spoluautorka Ludmila Burešová, nakladatelství Osvěta a někteří kritici naléhali na autora, aby provedl některé úpravy ve smyslu ideologie třídního boje v době budování socialistické společnosti, aby přispěl k výchově „nového“, socialistického člověka. Autor odolal, nicméně drama neubránil zcela před dobovými tendencemi, zejména v jeho závěru. Proto se rozhodl nepovolil další rozmnožování textu. Drama bylo oblíbeným repertoárem profesionálních i amatérských divadel do šedesátých let 20. století. Edice korespondence z osobního fondu Františka Hrubína, uloženého v Literárním archivu Památníku národního písemnictví, má dvě části. První obsahuje korespondenci vztahující se přímo k dramatu, druhá dokumentuje dobový kontext básníkovy tvorby, služebné postavení autorů v době komunistické moci v 50. a 60. letech.

Resumé: Poet under pressure from totalitarian Communist cultural policy (Series of selected correspondence received by František Hrubín, 1950–1966)
The study focuses on the rhymed drama for children by František Hrubín, inspired by the classical fairy tale Sleeping Beauty, written in 1950. It shows the piece in the context of Hrubín’s work, and, mainly, in the context of the time of totalitarian communist culture politics. It tries to show that the destructive influence of the totalitarian regime did not leave even the children literature untouched, which is a common myth. The co-author, Ludmila Burešová, the Osvěta publishing house and even some critics tried to force the author for some changes in the sense of the class war ideology in the time of building the “new” socialistic society, during the education of a “new” man. The author resisted this force, however, the drama has some signs of culture deformation, especially in the finale. Therefore, the author decided to not permit further copies of the text. The drama was a popular repertoire of professional and amateur theatres until the end of 1960’s. The edition from the František Hrubín fund, stored in the Literature Archive of the National Museum of Literature has two parts. The first part contains the correspondence regarding the drama; the second part is a selection of letters by various authors, which illustrate the trends of that time and servant-like position of artists in the time of communist power monopoly in the 1950’s and 1960’s. (Translated by Lukáš Ferkl.)

Keywords: František Hrubín (1910–1971); Sleeping Beauty; Czech literature of the 20th century; children literature; theatre for children; fairy tale drama; communist totalitarian regime in Czechoslovakia; culture politics of the 1950’s in Czechoslovakia; private correspondence edition.

Hana Kábová, Josef Vítězslav Šimák jako editor v korespondenci s Josefem Vojtěchem Krouským (1930–1934)

Resumé: Historik J. V. Šimák a J. V. Krouský, sedlák z Katusic, si v letech 1930–1934 vyměnili nejméně 22 kusů korespondence, jejíž plné znění přináší předkládaná edice. Korespondence se týká převážně vydání ojedinělé edice Dopisování Jana Krouského a jeho přátel (1840–76). Zachycuje přípravu knihy, která zachovala paměť o historii národního obrození v dolním Pojizeří. Představuje zároveň sedláka J. V. Krouského, který se stará o udržení rodové paměti a předává toto poselství dalším generacím.

Resumé: Josef Vítězslav Šimák as editor in correspondence with Josef Vojtěch Krouský (1930–1934)
Between 1930 and 1934 historian J. V. Šimák (1870–1941) and J. V. Krouský (1884–1945), a farmer from Katusice, exchanged at least 22 items of correspondence, which are presented in full by the present publication. This correspondence primarily involves the publication of the unique edition of Dopisování Jana Krouského a jeho přátel (1840–76) – Correspondence between Jan Krouský and his friends (1840–76). It depicts the preparations for the book which preserved the memory of the history of the National Revival in the Lower Jizera region. It also presents the farmer J. V. Krouský, who was concerned with maintaining the family memory and presenting its message to future generations. (Translated by Melvyn Clarke.)

Keywords: Jan Krouský (1814–1876); J. V. Šimák; J. V. Krouský; publication of correspondence 1930–1934.