V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.
S odstupem dvou let oslovila redakce časopisu Česká literatura odborníky z řad literárních vědců i příbuzných disciplín a požádala je o doporučení na odborné práce, které je v uplynulém roce nejvíce zaujaly. Smysl akce zůstal stejný: záměrem je přispět k zpřehlednění současné literárněvědné bohemistiky a snad i napomoci k jisté hierarchizaci oboru. Přispěvatelé byli požádáni o doporučení dvě či tři práce vydané v letech 2016 a 2017, výběr se přitom neměl omezovat jen na knižní monografie, mohlo se jednat i o důležité edice či zásadní odborné studie, jež vyšly v periodikách, sbornících či kolektivních knihách, případně o jinojazyčné metodologicky podnětné kniha a studie, inspirativní pro zkoumání literatury české.
PETR ŠÁMAL
Jaroslav Med byl nepřehlédnutelnou postavou české literární vědy. Ať vstoupil kamkoli, všude ho bylo vidět (nikoli náhodou hrával na studiích nejvyšší basketbalovou ligu) a ještě víc slyšet. Zpravidla býval obklopen klubkem posluchačů, s nimiž svým zvučným, zastřeným hlasem mnohdy s cigaretou v ruce rozmlouval o literárních novinkách, oblíbených autorech či aktuálním dění v oboru. Mladší kolegové, které rád zahrnoval do svého přátelského okruhu, pak naslouchali vyprávěním o alotriích v rodném Havlíčkově Brodě, průšvizích při studiu knihovnictví a bohemistiky na pražské filozofické fakultě či o potížích plynoucí z kontaktů s kulturním disentem. V Medových nesčetných historkách se začínající literární vědci setkávali se jmény českých intelektuálů, jež zpravidla znali pouze z četby nebo z učebnic, a zároveň nemohli nebýt fascinováni šíří jeho čtenářského zázemí, zahrnujícího kánon moderní literatury domácí a zejména světové. V tom byla setkání s touto osobností neopakovatelná.
Číst dál: Odešel velký vypravěč (Jaroslav Med 19. 4. 1932 – 14. 2. 2018)
VÁCLAV MAIDL
Po přečtení čtyři sta sedmdesáti devíti stránek knihy Lucie Merhautové je dobré vrátit se ještě jednou k jejímu úvodu na stránkách 9–23. Ačkoli do problematiky uvádí, a stojí proto na samém začátku, je z něj patrné, že vznikl až po nashromáždění a prostudování velkého množství materiálu a myšlenkami zde uvedenými proces zkoumání završuje. Současně však předesílá hlediska a přístupy, jež autorka k průzkumu časopisů německé literární moderny používala. Které to jsou?
Číst dál: Jak se zrcadlí česká moderna v interakčních vztazích
MARTIN HRDINA
Pětapadesátým svazkem edice Varia jsou vzpomínkové texty související s osobou Jaroslava Vrchlického, uspořádané Jiřím Hubáčkem, jehož studií je kniha uvedena.
STEFAN SEGI
V září roku 2013, u příležitosti dvacátého výročí úmrtí kytaristy a skladatele Franka Zappy, uspořádal Ústav bohemistiky Filozofické fakulty JU v Českých Budějovicích interdisciplinární konferenci zaměřenou na život a dílo tohoto nesmírně produktivního hudebníka, který měl také zásadní vliv na neoficiální československou hudební scénu v období pražského jara a normalizace. Nyní vychází sborník sestavený z konferenčních příspěvků, jehož editory jsou literární vědci Vladimír Papoušek a David Skalický. Knihu Fenomén Zappa tvoří tři oddíly: analytické studie zaměřené kulturně-esteticky, muzikologické statě a nakonec vzpomínky členů fanklubu na život se Zappovým dílem. V tomto referátu se zaměříme z pochopitelných důvodů zejména na texty analytické.
Číst dál: Fenomén Zappa: badatelský oříšek, nebo kámen úrazu?