Vědcům z Ústavu molekulární genetiky AV ČR se podařilo objevit geny zodpovědné za vznik nádorů jater.

Zažijte vědu na vlastní kůži! V březnu a dubnu 2018 si můžete v Ústavu experimentální botaniky AV ČR vyzkoušet práci rostlinných biologů. Připraveny jsou programy pro děti i dospělé. Všechny workshopy se konají v Rozvojové 263, Praha 6 a místo si můžete rezervovat na e-mailové adrese filova@ueb.cas.cz.

Experimenty, na kterých se významně podílejí vědci z Akademie věd ČR poprvé potvrdily, že využitím proton-borové jaderné reakce se zvyšuje efektivita ničení rakovinných buněk v protonové terapii.

Období před zhruba 110 tisíci až 11,7 tisíci lety se sice označuje jako „poslední doba ledová“, neznamenalo však jen led, mráz a růst pevninských ledovců. Během této epochy v dějinách naší planety totiž nastalo několik významných teplotních výkyvů, pro které bylo charakteristické oteplení a vyšší srážky. Vědci z Geologického ústavu AV ČR s kolegy z Moravského zemského muzea v Brně a dvou australských univerzit porovnali předešlá i nová data z terénu a zjistili, že dřívější definice klimatických výkyvů na Moravě je třeba přehodnotit.

Z návštěvy Albánie se ve čtvrtek vrátila delegace Senátu ČR vedená jeho předsedou Milanem Štěchem. Třídennní cesty, v jejímž programu byly desítky politických jednání na nejvyšší úrovni, se zúčastnila také předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová. Ta v Albánii otevřela téma spolupráce na vědecké úrovni. 

Dne 20. února 2018 se v přednáškovém sále Ústavu přístrojové techniky AV ČR uskutečnila přednáška na téma ,,Standardy optické frekvence a distribuce jejich signálů po optických vláknových sítích", kterou přednesl Ondřej Číp z Ústavu přístrojové techniky AV ČR. Přednáška se konala v rámci spolupráce a iniciativy mezinárodního projektu CLONETS, který šíří informace o nových trendech v oboru základní metrologie času a frekvence.

Parazitologové z Biologického centra AV ČR společně s vědci z Cambridgeské univerzity, mezi nimiž byl i nositel Nobelovy ceny za chemii John Ernest Walker, rozluštili strukturu mitochondriálního podkomplexu F1-ATPázy u jednobuněčného parazita Trypanosoma brucei, který způsobuje spavou nemoc. Jejich objev se může stát klíčem pro další vývoj látek na léčbu této infekční choroby, která vede k závažným neurologickým poruchám a bez léčby je smrtelná. Práce byla publikována v mezinárodním časopise Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America.

Už po dvacáté ocenil český Siemens studenty, vědce, pedagogy i ženy v oblasti exaktních věd. Za Akademii věd ČR si odnáší cenu tým Jiřího Čejky a Václava Navrátila. Siemens letos také udělil zvláštní ocenění za překonání těžkých zdravotních komplikací při studiu.

Významnou součást sladkovodních ekosystémů tvoří heterotrofní bičíkovci – drobné prakticky bezbarvé jednobuněčné organismy o velikosti většinou 2–8 µm. Tito nepatrní dravci představují důležitý mezičlánek v potravním řetězci sladkých vod, protože se živí zejména bakteriemi žijícími ve vodě. Různé druhy bakterií jsou přitom pro heterotrofní bičíkovce různě kvalitním zdrojem potravy. Mohou tak ovlivnit jak růst a druhové složení společenstva těchto bičíkovců, tak i společenstva organismů na vyšších úrovních potravního řetězce, jimž bičíkovci slouží jako potrava.

Existovala před 100 lety smysluplná alternativa k vytvoření Československa? Nebylo snad založení naší první republiky historickým omylem? I takové otázky zazněly na semináři nazvaném Idea československé státnosti: Historické konflikty, podstata založení Československa a jeho mezinárodní odkaz v hlavní budově Akademie věd ČR.