Ladovská zima na ondřejovské hvězdárně. Autor: ASU/V. Karas
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Nejlepší vědecké výsledky za rok 2017: Neobvyklý bílý trpaslík může být pozůstatek málo zářivé supernovy typu Ia
Rada Astronomického ústavu vybrala tři nejvýznamnější vědecké výsledky za rok 2017, publikované v odborných časopisech. Dnes představujeme práci Stefane Vennese ze Stelárního oddělení.
Na čem pracujeme: Dlouhodobá aktivita kataklyzmické proměnné QU Carinae
V. Šimon z ASU pečlivě studoval dlouhodobou aktivitu kataklyzmické proměnné QU Carinae. Ze série archivních pozorování pořízených v letech 2001–2009 usoudil, že vysoká proměnnost tohoto objektu je způsobena z velké části dlouhodobějšími změnami jasnosti probíhajícími v řádech týdnů a nikoli změnami z noci na noc, jak soudili jiní autoři. Měření naznačují, že QU Car patří do skupiny kataklyzmických proměnných s mohutným přenosem hmoty mezi složkami.
Nejlepší vědecké výsledky za rok 2017: Objev nové větve meteorického roje Taurid obsahující i nebezpečné planetky
Rada Astronomického ústavu vybrala tři nejvýznamnější vědecké výsledky za rok 2017, publikované v odborných časopisech. Dnes představujeme práci Pavla Spurného, který se svým týmem studoval meteorický roj Taurid s překvapivým výsledkem.
Začíná vzácná série měsíčních zatmění v Česku. Znovu nastane až za 10 let!
V letošním roce si můžeme mnout ruce zejména kvůli létu, kdy se sejde hned několik pozoruhodných a v některých případech nesmírně vzácných nebeských úkazů. Jedním z nich bude úplné zatmění Měsíce z 27. na 28. července, které bude bezpodmínečně nejdelší v tomto století. Úkaz je pro Čechy ještě o to zajímavější, že je součástí vzácné série 4 měsíčních zatmění, z nichž pouze jedno není z našeho území vidět (nastalo 31. ledna). Znovu se podobná situace, šťastná pro našince, odehraje až v letech 2028–2029!
Slavnostní předání Prémie Jana Friče a laureátská přednáška 29. ledna 2018
AKTUALIZOVÁNO O GALERII: V pondělí 29. ledna 2018 od 13:00 proběhlo v knihovně Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově předání Prémie Jana Friče za rok 2017. Prémii Jana Friče uděluje Astronomický ústav od roku 2009 svým mladým pracovníkům za mimořádné výsledky, které přispívají k prestiži ústavu v mezinárodním srovnání. Laureátem za rok 2017 je Dorottya Szécsi, která Prémii obdržela za práci Mass Loss in Massive Stars. Přednesla přednášku Tracking the Yeti in the snow — looking for metal-poor massive stars in and around the Milky Way.
Poklidné astronomické vody v říjnu loňského roku rozvířil objev podivné planetky, která se stala prvním prokázaným návštěvníkem z mezihvězdného prostoru. Kolem objektu se jménem `Oumuamua, což je slovo havajského původu a označuje posla z minulosti, se strhla pravá smršť vědeckých prací, popisujících neobvyklé vlastnosti tohoto objektu. V jedné z nich publikované v prestižním Nature Astronomy figuruje i Petr Pravec z Oddělení meziplanetární hmoty ASU.
Jasný bolid nad jihozápadními Čechami podrobně zachycený kamerami české části Evropské bolidové sítě 18. ledna 2018
AKTUALIZOVÁNO O VIDEO: Ve večerních hodinách ve čtvrtek 18. ledna 2018 před půl osmou středoevropského času byl vidět především ze středních a jižních Čech, ale i ze vzdálenějších míst České republiky, kde také v tu dobu bylo aspoň částečně jasno, velmi jasný bolid, který upoutal pozornost mnoha náhodných svědků. Za velký počet zaslaných pozorování děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo.
Cesta bez návratu - před 15 roky zemřelo sedm astronautů v troskách raketoplánu Columbia
Columbia, nejstarší raketoplán americké vesmírné flotily, se rozpadl krátce před přistáním přesně před 15 roky, v sobotu 1. února 2003. Tragický problém, který nakonec zapříčinil smrt celé sedmičlenné posádky, včetně prvního izraelského astronauta Ilana Ramona, však vznikl již o 16 dní dříve, když 81 sekund po startu vědecké mise STS-107 narazil utržený kus izolační pěny z hlavní nádrže raketoplánu do jeho levého křídla a prorazil do něj otvor.
Na čem pracujeme: Co rozlišuje umbru od penumbry sluneční skvrny?
Sluneční fyzikové si už dlouhou dobu lámou hlavu nad tím, co přesně odlišuje konfiguraci magnetického pole v tmavé umbře vyvinuté sluneční skvrny od okolní penumbry. Jan Jurčák ze Slunečního oddělení ASU tomu ve spolupráci s astronomy z Německa a Španělska přišel na kloub. Nalezl jednoduché a robustní kritérium rozlišující umbru a penumbru z hlediska magnetického pole, které platí pro všechny sluneční skvrny.
Na čem pracujeme: Pohled na hvězdu se závojem po dvou letech
Hvězda MWC 137, horká hvězda obklopená mlhovinou, byla cílem studie, která byla v rámci tohoto seriálu představena před více než dvěma roky. Michaela Kraus ze Stelárního oddělení ASU ve spolupráci s mnoha jinými astronomy ze světových institucí získala k tomuto objektu další pozorovací data, z nichž se podařilo zkonstruovat vylepšený model bezprostředního okolí této hvězdy.
Přednáška: Ke Slunci, ale ne zpátky - v brněnském planetáriu 25. ledna 2018
Přednáška pro veřejnost docenta Michala Švandy ze Slunečního oddělení "Ke Slunci, ale ne zpátky" - ve čtvrtek 25. ledna 2018 od 18:00 na Hvězdárně a planetáriu Brno na Kraví hoře. Přednáška bude inspirována připravovanou misí Parker Solar Probe.
Nejlepší vědecké výsledky za rok 2017: Neobvyklý bílý trpaslík může být pozůstatek málo zářivé supernovy typu Ia
Rada Astronomického ústavu vybrala tři nejvýznamnější vědecké výsledky za rok 2017, publikované v odborných časopisech. Dnes představujeme práci Stefane Vennese ze Stelárního oddělení.
Na čem pracujeme: Dlouhodobá aktivita kataklyzmické proměnné QU Carinae
V. Šimon z ASU pečlivě studoval dlouhodobou aktivitu kataklyzmické proměnné QU Carinae. Ze série archivních pozorování pořízených v letech 2001–2009 usoudil, že vysoká proměnnost tohoto objektu je způsobena z velké části dlouhodobějšími změnami jasnosti probíhajícími v řádech týdnů a nikoli změnami z noci na noc, jak soudili jiní autoři. Měření naznačují, že QU Car patří do skupiny kataklyzmických proměnných s mohutným přenosem hmoty mezi složkami.
Nejlepší vědecké výsledky za rok 2017: Objev nové větve meteorického roje Taurid obsahující i nebezpečné planetky
Rada Astronomického ústavu vybrala tři nejvýznamnější vědecké výsledky za rok 2017, publikované v odborných časopisech. Dnes představujeme práci Pavla Spurného, který se svým týmem studoval meteorický roj Taurid s překvapivým výsledkem.
Začíná vzácná série měsíčních zatmění v Česku. Znovu nastane až za 10 let!
V letošním roce si můžeme mnout ruce zejména kvůli létu, kdy se sejde hned několik pozoruhodných a v některých případech nesmírně vzácných nebeských úkazů. Jedním z nich bude úplné zatmění Měsíce z 27. na 28. července, které bude bezpodmínečně nejdelší v tomto století. Úkaz je pro Čechy ještě o to zajímavější, že je součástí vzácné série 4 měsíčních zatmění, z nichž pouze jedno není z našeho území vidět (nastalo 31. ledna). Znovu se podobná situace, šťastná pro našince, odehraje až v letech 2028–2029!
Slavnostní předání Prémie Jana Friče a laureátská přednáška 29. ledna 2018
AKTUALIZOVÁNO O GALERII: V pondělí 29. ledna 2018 od 13:00 proběhlo v knihovně Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově předání Prémie Jana Friče za rok 2017. Prémii Jana Friče uděluje Astronomický ústav od roku 2009 svým mladým pracovníkům za mimořádné výsledky, které přispívají k prestiži ústavu v mezinárodním srovnání. Laureátem za rok 2017 je Dorottya Szécsi, která Prémii obdržela za práci Mass Loss in Massive Stars. Přednesla přednášku Tracking the Yeti in the snow — looking for metal-poor massive stars in and around the Milky Way.
