Choroby srdce a cév patří mezi onemocnění, kde se významně uplatňují pohlavní rozdíly. Muži jsou obecně vystaveni většímu riziku; nejedná se přitom jen o ischemickou chorobu srdeční, ale pohlavní rozdíly existují i u jejích rizikových faktorů, jako je ateroskleróza či vysoký krevní tlak. Po menopause však incidence kardiovaskulárních chorob stoupá i u žen a rozdíly se vyrovnávají. Experimentální studie ve své velké většině klinická pozorování potvrzují. Sami jsme jako první zjistili již před třiceti lety, že isolovaná pravá srdeční komora samic laboratorního potkana je významně odolnější k akutnímu nedostatku kyslíku než pravá komora samčí. V současné době se soustřeďujeme na buněčnou a molekulární analýzu příčin těchto rozdílů, především pak na úlohu mitochondrií. V této souvislosti jsme byli kolegy ze Spojených států  pozváni ke spolupráci na analýze příčin pohlavních rozdílů při rozvoji aterosklerózy. V citovaném přehledném článku se zabýváme složitostí vztahu mezi cévní biologií a pohlavními rozdíly. Přesný buněčný mechanizmus vzniku pohlavních rozdílů v rozvoji aterosklerotických změn dosud znám není. Zdá se však, že rozhodující roli hraje úloha hormonů a tkáňových faktorů na udržení cévní endoteliální funkce. Zvláštní pozornost je nutno věnovat především rozdílné úloze estrogenových receptorů, vázaných na G-proteiny, lipoproteinu A, toll-like receptorům a společným leukocytárním a destičkovým markerům u mužů a žen. Lepší pochopení těchto rozdílů může pozitivně ovlivnit terapeutický přístup k léčbě ischemické choroby srdeční u žen.
 

Mathur,P., Ostadal,B., Romeo,F., Mehta, JL: Gender-Related Differences in Atherosclerosis. Cardiovascular Drugs and Therapy 29:319-32, 2015