Článek se zaměřuje na popis základních charakteristik české náboženské scény a ukazuje, že tradiční pohled na českou společnost jako vysoce sekularizovanou plně nevystihuje vztah české populace k náboženství. V první části článku pracujeme s tradičními měřítky religiozity, jakými jsou náboženské vyznání a návštěvnost bohoslužeb. Vycházíme z dat ze Sčítání lidu a ISSP 2008 a ukazujeme, že zatímco návštěvnost bohoslužeb je v české společnosti dlouhodobě stabilní, podíly vyznávajícího obyvatelstva klesají.
Pokles však zasahuje především velké církve s masovým členstvím, zatímco menší denominace se těší dynamickému růstu. V druhé části textu se zabýváme obsahy náboženské víry tak, jak je zachycuje ISSP 2008. Ukazujeme, že většina respondentů sice nevěří v Boha, ale víra v magii (např. horoskopy, léčitele) je v české společnosti vysoce rozšířená. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že víra v magii je typická především pro východoevropské země.