Schopnosti médií formovat veřejné mínění a nastolovat témata, která veřejnost následně vnímá jako důležitá, jsou předmětem odborného zájmu již od počátků komunikačních výzkumů. V souvislosti s počátky zkoumání mechanismů nastolování témat (agenda-setting) můžeme zmínit například Waltera Lippmanna, který již v roce 1922 upozorňuje na to, že masová média mohou nastavením svých obsahů formovat lidské vnímání světa.
Masová média jsou jistou spojnicí mezi událostmi ve světě a obrazy, které si o těchto událostech vytváří lidé “ve svých hlavách“ [Lippmann 1997]. Ačkoli se rolí médií při formování veřejného mínění zabývalo více autorů, za přelomovou lze bezpochyby označit studii dvojice autorů Maxwell McCombs a Donald Shaw z roku 19723. Od této chvíle můžeme pozorovat značný nárůst odborného zájmu o procesy nastolování agendy, souhrnně označované jako výzkumy agenda-setting. V současné době vnímáme potenciál médií nastolovat témata veřejnosti za víceméně potvrzený, s intenzitou variující v závislosti zejména na sociálním kontextu komunikace, typu témat a individuálních vlastnostech příjemců. [McCombs 1991]