Volby a strany

V červnovém šetření jsme zjišťovali názory občanů na financování politických stran. Největší podporu má financování z členských příspěvků, souhlasilo by s ním 94 % respondentů. Jen o něco menší podporu (87 %) má příjem finančních prostředků od sympatizantů strany. S příspěvky od sponzorů a zájmových skupin souhlasí 71 % dotázaných, většina lidí (58 %) podporuje i příjmy z vlastního podnikání stran.

V rámci červnového výzkumu se CVVM zaměřilo na postoje dotázaných k politickým stranám a jejich roli ve společnosti. Součástí šetření byly dva rozsáhlé bloky výroků, k nimž se dotázaní jednotlivě vyjadřovali zda s nimi souhlasí či nikoli. Další dvě otázky byly zaměřeny na problematiku vnitřní plurality politických stran. Ze srovnání získaných výsledků vyplývá jistá diskrepance v názorech veřejnosti: Na straně jedné se většina dotázaných (67%) domnívá, že strany by měly být vnitřně názorově jednotné, na straně druhé je ovšem většina respondentů (59%) taktéž přesvědčena, že poslanci by měli hlasovat podle vlastního názoru a nikoli podle toho, jaká existuje dohoda uvnitř strany.

Ve srovnání s výsledky zjištěnými před měsícem došlo v průběhu června k mírnému poklesu stranických preferencí ODS, která se však nadále drží s velkým odstupem na prvním místě. Stejně tak byl zaznamenán znatelný pokles preferencí KSČM. Významně neposílíla žádná z politických stran, vzrostl však počet těch lidí, kteří by se nezúčastnili voleb a kteří by se neuměli pro některou politickou stranu rozhodnout.

Všem respondentům s volebním právem jsme tradičně položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.\r\nNa otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Všem respondentům s volebním právem jsme tradičně položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Na otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Všem respondentům s volebním právem jsme tradičně položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Na otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Téměř všeobecně se dotázaní shodli, že důvodem jejich volby je identifikace se stranickým programem (91 %), s obecným ideovým zaměřením strany (89 %) a důvěra představitelům stojícím v čele stran (88 %). Jen o poznání menší konsensus existuje u důležitosti dosavadní činnosti strany (78 %). Dvě pětiny příznivců politických stran uvádí za pozadím svých preferencí názorovou orientaci rodiny.

Všem respondentům s volebním právem jsme tradičně položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Na otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Všem respondentům s volebním právem jsme tradičně položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Na otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo průběh rozhodování voličů v celém „supervolebním“ roce 2002, dovolme si nyní retrospektivně porovnat volební rozhodování před červnovými volbami do Poslanecké sněmovny a podzimními volbami do Senátu a obecních zastupitelstev. Kdy v průběhu předvolební kampaně se voliči o svém hlasování rozhodli? Rozhodují na poslední chvíli, nebo je naopak pro ně vše dlouho před volbami jasné? Volební rozhodnutí bývá při volbách do Senátu a do obecních zastupitelstev přijímáno podstatně později, než tomu je při volbách do Poslanecké sněmovny.