Významný a vlivný časopis Physics World oslavil 25. narozeniny. Při této příležitosti sestavil několik fyzikálních „nej“ : 5 největších objevů ve fyzice za posledních 25 let, 5 nejhezčích fyzikálních fotografií posledního čtvrtstoletí, 5 největších dosud nevyřešených fyzikálních záhad, 5 osobností s největším vlivem na fyzikální výzkum a především 5 fyzikálních objevů konce 20. století s největším potenciálem významně prospět lidstvu).
Milé překvapení připravili českým účastníkům organizátoři jihoitalské regionální konference o fyzice laserového plazmatu PPLA 2013 (Plasma Physics by Laser and Applications), která se konala 2. - 4. října v univerzitním městečku Lecce, nacházejícím se v podpatku italské boty. Ocenění nejlepších posterů a referátů, jejichž autory jsou většinou doktorandi a mladší pracovníci tamních vysokých škol (Università del Salento, Università degli Studi di Messina, Università degli Studi di Catania a další), nazvali na počest našeho nedávno zesnulého kolegy „Cena Leoše Lásky“. Chtěli tím připomenout úzké vazby, které Leoš Láska k těmto pracovištím měl, a jeho zásluhy o směřování tamějšího laserového výzkumu.
Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR přispěli k vývoji nového materiálu Srn+1TinO3n+1 s vrstevnatou krystalovou strukturou. Tento materiál má ve formě tenkých 50 nm vrstev a pod mechanickým napětím vynikající vlastnosti, které ho předurčují k využití v mikrovlnné elektronice, např. v mobilních telefonech. Publikace, popisující unikátní vlastnosti a způsob přípravy tohoto materiálu, vyšla v časopise Nature 16. října 2013.
Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali François Englert z Belgie a britský fyzik Peter Higgs za – jak zní oficiální zdůvodnění Královské švédské akademie věd – „teoretický objev mechanismu, který přispěl k našemu pochopení původu hmotnosti subatomárních částic a jenž byl nedávno potvrzen objevem předpovídané fundamentální částice v experimentech ATLAS a CMS na urychlovači LHC v CERN“.
Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR mají podíl na významném objevu
Tření je definováno jako odporová síla působící mezi dvěma makroskopickými objekty, které jsou ve vzájemném kontaktu a pohybují se vůči sobě. S třecí silou se setkáváme při naší každodenní činnosti a ročně způsobuje významné finanční škody
Čeští fyzici přispěli k objevu nových mechanismů ukládání informací
Dalším významným badatelským úspěchem, jenž posouvá hranice možností moderních informačních technologií, na sebe opět upozornila skupina Spintroniky a nanoelektroniky z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
Objev českých fyziků na stránkách Nature Photonics a Nature Communications
Příprava kvalitních vrstev feromagnetických polovodičů nanometrových rozměrů představuje náročný vědecký a technologcký problém. V případě úspěchu ovšem tyto struktury otevírají zcela nové možnosti výzkumu základních fyzikálních jevů spojených s interakcí fotonů a magnetu a mohou umožnit nové způsoby manipulace magnetů v opto-elektronických součástkách na časových škálách kratších než jedna pikosekunda.
Experiment NOvA, jehož detektor se po dokončení stane nejúčinnějším neutrinovým detekčním zařízením na území USA, zaznamenal první třírozměrné dráhy prolétávajících částic. V České republice na experimentu NOvA úspěšně spolupracuje tým fyziků, inženýrů a techniků z Českého vysokého učení technického v Praze, Fyzikálního ústavu AV ČR a z Univerzity Karlovy v Praze. Spolupráce je finančně podporována programem INGO II MŠMT ČR.
Dalekohled FRAM (Fotometrický Robotický Atmosférický Monitor), který je provozován Fyzikálním ústavem AV ČR na Observatoři Pierra Augera u města Malargüe v Argentině, úspěšně pozoroval asteroid 2012 DA14, který ve večerních hodinách dne 15. 2. 2013 proletěl v těsné blízkosti Země. Asteroid se konkrétně v 20:26 SEČ přiblížil k zemskému povrchu na vzdálenost necelých 28 000 kilometrů, což je pro známé těleso této velikosti rekordně blízký průlet.
U příležitosti své návštěvy Fyzikálního ústavu AV ČR proslovil prof. Steven Kahn ze Stanfordské univerzity veřejnou přednášku o chystaném projektu největšího přehlídkového dalekohledu - Large Synoptic Survey Telescope (LSST). Prof. Kahn je v současné době zástupcem ředitele tohoto projektu a zároveň vedoucím týmu, který je odpovědný za konstrukci kamery tohoto teleskopu.
Přednáška prof. Kahna se uskutečnila v sídle Akademie věd na Národní 3, Praha 1 v Brožíkově sále (č. 206) v pondělí 4.2. od 17 hodin a byla proslovena v anglickém jazyce bez tlumočení.
Hospodářské noviny, 16.2.2017.
Molekuly lze tvarovat pomocí...
Akademi věd ČR, 14.1.2017.
Světově unikátní mikrovlnný plazmový...
TV Noe, 9.2.2018.
Co se děje nad našimi hlavami? Co je kosmické...
Český rozhlas Radiožurnál, 28.1.2018.
Co se děje s buňkou, když...
