Dosud jen domněnku, že spinová interakce elektronů je původcem supravodivosti ve sloučeninách těžkých kovů, se nyní podařilo potvrdit německým, českým a italským badatelům. Společným úsilím experimentátorů z Ústavu pro transuranové elementy v Karlsruhe a teoretiků z Fyzikálního ústavu (FZÚ) AV ČR v Praze a z Polytechniky v Turíně byla totiž poprvé jednoznačně určena symetrie parametru uspořádání v supravodivé fázi sloučeniny PuCoGa5.
Nacházíte se
Aktuality
Přenos úhlového momentu z kruhově polarizovaného světla do spinu elektronů umožňuje vybudit magnet z rovnovážného stavu na časových škálách kratších než pikosekunda. Tento efekt, díky kterému lze manipulovat spiny v magnetu pomocí krátkých laserových pulsů, představili vědci ze společné Laboratoře opto-spintroniky Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
Elektrická vodivost patří k nejzákladnějším vlastnostem materiálů. Ačkoli se mění s teplotou, zařazení mezi vodiče nebo izolátory je u většiny materiálů dané jejich chemickým složením a krystalovou strukturou. Existují však látky, u nichž lze malou změnou vnějších parametrů, např. teploty nebo tlaku, dosáhnout přeměny vodiče v izolátor nebo naopak.
Fyzikové na Tevatronu nedávno publikovali dvě zprávy týkající se pátrání po Higgsově bosonu. Nejnovější měření hmotnosti W ukazují, že Higgsův boson je lehčí než 152 GeV/c2. Přímé pátrání po Higgsově bosonu ukazuje na náznaky existence Higgsova bosonu konzistentní s těmi pozorovanými na LHC.
Dosažení jedinečné kombinace hustoty a teploty plazmatu pomocí rentgenového laseru s volnými elektrony LCLS.
V letošním prvním únorovém čísle časopisu Nature byl otištěn článek [1] poutající pozornost odborníků na fyziku vysokých hustot energie a vysokoparametrového plazmatu, především její astrofyzikální a fúzní aplikace. Mezinárodní tým vedený mladým oxfordským fyzikem Samem Vinkem vytvořil pomocí fokusovaného svazku rentgenového laseru LCLS (Linac Coherent Light Source [2]) v Menlo Parku v Kalifornii objemovým ohřevem hliníku unikátní extrémní stav hmoty.
V časopisu Nature (v čísle vydaném 1. prosince 2011) byla publikována dvojice článků o neobvyklém záblesku záření gama. Ten byl pozorován 25. prosince 2010, a proto je obvykle označován jako „vánoční záblesk“. Jako první toto vzplanutí v oboru gama záření zaznamenala družice Swift, pro kterou šlo o jeden z nejdelších zaznamenaných záblesků.
Na vědecké projekty bude dohlížet nová Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Ta je poradním orgánem vlády. Kvůli sporům mezi jejími členy ministři celou radu před nedávnem odvolali. Premiér Petr Nečas předpokládá, že pro novou radu bude prioritou hlavně rozvoj vědy a výzkumu před zájmy jednotlivých skupin.
Děkovné listy za svou dlouholetou a obětavou práci pro Akademii věd ČR obdrželo letos dvanáct pracovníků této významné státní instituce. Ocenění převzali z rukou předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše ve středu 23. listopadu 2011 při slavnostním ceremoniálu v sídle AV ČR v Praze na Národní třídě. Nositelé tohoto vyznamenání pocházejí ze čtyř ústavů AV ČR (Astronomický ústav, Botanický ústav, Fyzikální ústav a Fyziologický ústav) a též z Kanceláře AV ČR.
Dlouhodobé výsledky výzkumu křemíkových vrstev, dosažené ve Fyzikálním ústavu, byly oceněny pozváním RNDr. Jana Kočky, DrSc., vedoucího oddělení tenkých vrstev a nanostruktur Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., k přednesení plenární tzv. „Mottovy přednášky“ na 24. mezinárodní konferenci o amorfních a nanokrystalických polovodičích (viz. www.icans24.org).
Jiří Sokol, student 2. ročníku gymnázia v Litomyšli, se podílel v rámci projektu Otevřená věda II ve Fyzikálním ústavu AV ČR na řešení problematiky "Jevy na rozhraní organických materiálů a diamantu". Projekt Otevřená věda má za cíl systematické zapojení talentovaných středoškolských studentů do vědecko-výzkumné činnosti. Jiří Sokol se seznámil a samostatně pracoval s pokročilými experimentálními technikami mikroskopie atomárních sil, optické mikroskopie a mikro-elektrochemické syntézy.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- 10
- 11
- následující ›
- poslední »
Krátké zprávy
FZÚ v médiích
Hospodářské noviny, 16.2.2017.
Molekuly lze tvarovat pomocí...
Akademi věd ČR, 14.1.2017.
Světově unikátní mikrovlnný plazmový...
TV Noe, 9.2.2018.
Co se děje nad našimi hlavami? Co je kosmické...
Český rozhlas Radiožurnál, 28.1.2018.
Co se děje s buňkou, když...