Konfliktní linie ve stranické a protestní politice: Analýza nových demokracií středovýchodní Evropy

Současné demokracie vykazují značné rozdíly v otázce složení své protestní politiky. V zemích jako Německo nebo Česká republika se drtivá většina protestů mobilizovala kolem sociokulturních otázek, jako jsou lidská práva, ochrana životního prostředí nebo migrace. Jen malá část protestu se zaměřila na ekonomické otázky. Naopak protest ve Francii nebo v Polsku má obvykle ekonomický charakter a vyslovuje požadavky týkající se přerozdělování a sociální politiky. Co stojí za těmito rozdíly v národní protestní agendě? Tento příspěvek argumentuje, že protestní agenda závisí na obsahu hlavní konfliktní linie ve společnosti, kterou artikulují politické strany v dané zemi. Jeho hlavním cílem je rozvinout teorii interakce stranické a protestní politiky. Analyzované případy jsou Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Polsko během dvacetiletého období po pádu reálně-socialistických režimů.

Ondřej Císař přednáší na Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde garantuje postgraduální studium sociologie. V  Sociologickém ústavu Akademie věd je šéfredaktorem české edice Sociologického časopisu/Czech Sociological Review. Výzkumně působil na Columbia University v New Yorku, University of California v Irvine, Central European University v Budapešti a Scuola Normale Superiore ve Florencii. Zabývá se proměnami demokracie, sociálními hnutími a politickou mobilizací. Je autorem nebo spoluautorem několika monografií a řady domácích i zahraničních odborných statí.