Tento týden jsme přijali smutnou zprávu, že zemřel náš kolega ing. Jiří Fiala, CSc.
Jirka vystudoval VŠ chemicko-technologickou v Praze v roce 1961. Celý jeho profesní život byl spjat s Akademií věd. Vědeckou aspiranturu absolvoval na Ústavu geochemie a nerostných surovin ČSAV a po reorganizaci ČSAV působil až do své smrti v Geologickém ústavu. V roce 1991 až 1993 byl ředitelem tohoto ústavu a od roku 2008 byl Emeritním vědeckým pracovníkem AVČR.
Jirka byl publikačně velmi úspěšný vědec, který se věnoval především geochemii a petrologii metamorfovaných a magmatických hornin. Při svém výzkumu spolupracoval s mnoha zahraničními kolegy. Mimo jiné se také zasloužil se o vybudování separačních laboratoří Geologického ústavu.
Vždy se choval velmi otevřeně a přátelsky ke svým kolegům a rád se podělil o své široké terénní i vědecké zkušenosti.
Jirkovým odchodem Geologický ústav a česká věda ztrácejí významného vědce a skvělého člověka. Čest jeho památce.
Poslední rozloučení se uskuteční v pátek 16. února 2018 ve 13 hodin v kostele Nejsvětějšího srdce Páně na hlavním vimperském hřbitově.

Dne 18. ledna 2017 byl na návrh Geologického ústavu AV ČR, v.v.i. oceněn čestnou oborovou medailí Františka Pošepného za zásluhy v geologických vědách doc. RNDr. Jozef Michalík, DrSc. z Ústavu vied o Zemi SAV. Gratulujeme.

Pískovec je porézní hornina mimořádně citlivá na změny teploty i vlhkosti. Klimatické extrémy posledních desetiletí proto vedou ve zvýšené míře k destrukci pískovcových skalních výchozů v rámci celé české křídové pánve. Tyto události nebyly zatím nijak evidovány. Za podpory výzkumného programu Přírodní hrozby v rámci Strategie AV21 se podařilo vytvořit databázi nedávných i starších případů skalního řícení, zahrnující dokumentaci jednotlivých objektů včetně časosběrných fotografií. Databáze je zcela otevřená příspěvkům ze strany odborné i laické veřejnosti. Po zpracování území CHKO Kokořínsko – Máchův kraj v roce 2016 a CHKO Český ráj v roce 2017 budou následovat další pískovcové oblasti. Pro vstup do aplikace klikněte ZDE.
Kontakt pro registraci uživatelů: Mgr. Jiří Adamovič, CSc., adamovicgli [dot] cas [dot] cz

Skeny elektromagnetickým svazkem poodhalily tajemství tunguzské exploze. V momentu vystavení stromů tunguzské explozi některé stromy událost přežily. Exploze zanechala záznam nejen v podobě anomálií vápníku a dalších prvků v letokruzích, ale také záznam ukazující směr k epicentru exploze. Obrázek: Letokruhy tunguzského modřínu ukazující anomálie koncentrací vápníku. Směr k epicentru je vpravo dole po směru šipky na větrné růžici. Letokruh 1908 je vyznačen tlustou černou čarou. (A) Severo-jižní profil, černé šipky ukazují spálené dřevo. (B) profil východ-západ. (C) profil severozápad-jihovýchod. (D) profil jihozápad-severovýchod.
Výsledky výzkumu byly publikovány (Kletetschka et al. 2017: Survival Response of Larix Sibirica to the Tunguska Explosion) v časopisu Tree-Ring Research.