Sedmnáctý ročník žánrově nejrozsáhlejší domácí knižní soutěže Magnesia Litera zná své vítězné tituly. Jak je již dobrou tradicí, mezi oceněnými publikacemi ani letos nechybí produkce Nakladatelství Academia. V kategorii Nakladatelský počin uspěla monografie Liber viaticus Jana ze Středy. Molekulární biolog Josef Pánek z Mikrobiologického ústavu AV ČR pro změnu získal Literu za prózu s knihou Láska v době globálních klimatických změn (Nakladatelství Argo).

První moderní monografie o jedné z nejcennějších památek české středověké kultury vznikla péčí editorů Kateřiny Spurné ze Slovanského ústavu AV ČR, Marty Vaculínové z Filosofického ústavu AV ČR a Pavla Brodského z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. Pergamenový svazek o 319 listech se dochoval do současnosti a uložen je v Knihovně Národního muzea v Praze. Publikace představuje tuto památku jednak ve studiích renomovaných vědců, jednak obsahuje zmenšenou fotografickou reprodukci rukopisu.


Publikaci vydalo Nakladatelství Academia ve spolupráci s Národním muzeem v Praze.

Liber viaticus si nechal Jan ze Středy, uměnímilovný prelát z okruhu rádců Karla IV., pořídit mezi lety 1353 a 1364. Kniha je známá svou bohatou iluminací, přičemž ve vynikající práci iluminátora se projevují vlivy toskánské a francouzské. Výzdoba rukopisu zároveň předznamenává nový, národní sloh knižní malby.

„[…] Postavení rukopisu v dějinách české knižní malby je vysloveně klíčové; na takové místo si nemůže dělat nárok žádný jiný rukopis. Iluminátor, známý doposud jen poměrně úzkému okruhu specialistů, patřil k největším malířům celé gotické Evropy. Je plně kongeniální například Petru Parléřovi, tvořícímu ostatně ve stejné době. […],“ vyzdvihují editoři velkoryse pojaté publikace.

Ředitel Academia Jiří Padevět potvrzuje, že tituly, které vycházejí v domovském nakladatelství Akademie věd ČR, jsou v dobrém slova smyslu tradiční a kvalitní. Je to i případ publikace Liber viaticus, kterou Nakladatelství Academia vydalo ve spolupráci s Národním muzeem v Praze a s podporou Ediční rady AV ČR. „Výroba vědeckých publikací je finančně náročná a takové knihy lze bez dotace vydávat jen obtížně. Bez podpory Ediční rady AV ČR by některé naše knihy byly neúnosně drahé, nebo bychom museli vydávat mnohem méně titulů,“ vysvětluje Jiří Padevět.

V druhé nejdůležitější kategorii, Liteře za prózu, uspěl Josef Pánek z Mikrobiologického ústavu AV ČR s pozoruhodnou knihou Láska v době globálních změn, jež se vyrovnává s tématy globalizace, rasismu a odlišnosti ve společnosti.


Knihu molekulárního genetika Josefa Pánka vydalo nakladatelství Argo.

Přehled oceněných publikací ve všech 11 kategoriích naleznete na webových stránkách soutěže Magnesia litera. Posláním Magnesia Litera je podpora a popularizace kvalitních knih – původních i překladových. Čtenářům má pomoci v orientaci v současné knižní produkci a vzbudit zájem i těch, kteří knihy nečtou, nebo je číst přestávají. Kromě finanční prémie autorům je hlavním efektem násobné zvýšení prodeje oceněných knih.



Značku Academia nesou knihy od roku 1966, kdy se přejmenovalo původní Nakladatelství Československé Akademie věd. I když se ediční program po půl století rozrostl i o jiné tituly, zůstává Academia věrná svému poslání – vydávat odborné knihy, která by jiná nakladatelství vyrobit nemohla nebo si na ně jen těžko troufla. Roční produkce se pohybuje okolo 100–120 publikací bez dotisků. Kromě toho Academia provozuje také síť knihkupectví v Praze, Brně a Ostravě a vydává nejstarší přírodovědný populárně-naučný časopis Živa.

O Nakladatelství Academia se více dočtete rovněž v časopise A / Věda a výzkum (1/2018).


1/2018 (verze k listování)

Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, Wikimedia Commons