Setkání se světem vědy, bezprostřední kontakt s badateli a nevšední zkušenost s kreativitou vlastního myšlení. Takové zážitky čekají nadané středoškoláky, kteří se svými učiteli zavítají na intenzivní školu projektu 100 vědců do škol. Zatímco studenti se seznámí s aktuálními poznatky ze světa vědy a výzkumu, které jim mohou pomoci při výběru dalšího studia a povolání, učitelé získají inspiraci ke zkvalitnění výuky a kontakty s vědci a jejich institucemi.

Projekt intenzivních škol pro středoškoláky se setkává s velkým ohlasem a již od roku 2012 postupně navštěvuje jednotlivé regiony České republiky. Například v loňském roce zavítal do Brna, Jihlavy a Ústí nad Labem.



„Projekt 100 vědců do škol usiluje o to, aby se studenti dozvěděli, čemu se čeští vědci věnují, a měli také možnost si s nimi popovídat, a získat tak konkrétní pohled na to, co je přivedlo k vědě a jaký je jejich životní příběh,“ vysvětluje Roman Neruda z Ústavu informatiky AV ČR, který na projektu dlouhodobě spolupracuje se svou kolegyní Lenkou Semerákovou.


Roman Neruda z Ústavu informatiky AV ČR hovořil na téma, jak se informatika inspiruje přírodou.

O svůj „vědecký“ příběh se na přednáškách s podtitulem „Věda pro 21. století“ 22. března 2018 v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze podělila i předsedkyně Eva Zažímalová. Její cesta k vědě byla relativně přímočará a z velké části ji předurčilo rodinné prostředí. „Můj otec byl biochemik, a tak mě od útlého věku vedl k přírodním vědám. Když mi bylo asi sedm let, tatínek si mě zavolal a řekl – ‚tak a teď si začneme povídat o přírodě a nových poznatcích‘. Protože byl metodik, začal tím, že mi dal velký černý sešit, který jsem musela krasopisně nadepsat ‚Poznámky z různých vědních odvětví‘. Psala jsem už dobře, ale neznala pravopis, a tak jsem ve slově ‚odvětví‘ napsala tvrdé ‚y‘, což mého otce podráždilo. Sešit mám dodnes schovaný a je na něm vyškrabané tvrdé ‚y‘ a přepsané na měkké.“


V úvodu přednáškového cyklu vystoupila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Cyklus „Věda pro 21. století“ tentokrát nabídl přednášku významného molekulárního imunologa Václava Hořejšího z Ústavu molekulární genetiky AV ČR „Jak funguje (a někdy nefunguje) imunitní systém“, Roman Neruda z Ústavu informatiky AV ČR přednášel na téma „Švábi, špačci, kapradí aneb jak se informatika inspiruje v přírodě“. Odpoledne následovala komentovaná prohlídka laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech. Druhý den, 23. března 2018, patří jaderné fyzičce Daně Drábové – „Svět (a) jeho energie“, Janu Hořínkovi z Národní protidrogové centrály – „Vědou proti dealerům“ a Davidu Černému z Ústavu státu a práva AV ČR – „Etika provozu autonomních vozidel“.


O molekulární imunologii přednášel Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.



Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ ČR
Foto: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR