Aktuality

15.3.2018

Klamárium v Ostravě

Putovní výstava Klamárium: Co prozrazují zrakové klamy o lidské mysli bude 16. března 2018 otevřená ve Světě techniky v Dolních Vítkovicích v Ostravě. Výstava bude k vidění do konce října.

7.3.2018

V úterý 6. března 2018 se Doc. PhDr. Filip Smolík, Ph.D. zúčastnil v Českém rozhlase diskuse

o tom, co to znamená ovládat více jazyků a jaké k tomu  mají lidé předpoklady. Link na článek včetně odkazu na archiv vysílání naleznete zde.

7.3.2018

Letošní první číslo Československé psychologie

se ve výzkumných studiích věnuje rizikovým faktorům, které mohou ovlivnit suicidální myšlenky, plány a pokusy, a dále zvládání deprese u adolescentů a roli, kterou v této souvislosti má rodičovské přijetí / odmítnutí a rysová úzkost. Třetí studie je věnována individuálním rozdílům v inhibici přesvědčení při sylogistickém usuzování.

19.2.2018

Ve dnech 8. - 11. 2. 2018 se konal 10. ročník Kognitivní školy,

kterou organizovalo oddělení Kognitivní psychologie. Organizátoři připravili prezentaci, která zachycuje vývoj Kognitivní školy za posledních 10 let.

Více aktualit

Významné projekty

Výzkum zrakové pozornosti

Jiří Lukavský, Filip Děchtěrenko

Dlouhodobě se zabýváme výzkumem zrakové pozornosti – toho, jak lidé vybírají informace ze svého okolí. Zajímá nás, jakým způsobem lidé vybírají informace, jak rozdělují pozornost mezi více oblastí najednou a jak si informace zapamatovávají. V souvislosti s tím nás také zajímá, jak lidé předpovídají informace kolem sebe – jak se pohyblivá scéna za okamžik změní nebo jak asi vypadala celá scéna, pokud známe jen fotografii. Zaměřujeme se hlavně na experimentální výzkum pomocí behaviorálních metod a sledování očních pohybů. 

Přesuny pozornosti a oční pohyby při sledování více objektů u zdravých dospělých   údaje v CEP

 

Výzkum zrakového vnímání prostoru

Radovan Šikl, Michal Šimeček

Dlouhodobě se zabýváme otázkou přesnosti a spolehlivosti lidského vnímání, která je vyjádřená ve vztahu mezi fyzikálním a vizuálním prostorem. Provedli jsme množství experimentů zaměřených na vybrané, především metodologické, otázky tohoto vztahu. V jednom z projektů poukazujeme na to, že je chybou dílčí prostorové deskriptory, jako jsou vzdálenost, velikost či orientace podnětu, zkoumat odděleně, a experimentálně dokládáme, že při vnímání mezi nimi existuje inherentní vztah. V dalším projektu se snažíme doložit nezbytnost volby takového formátu experimentální úlohy, jenž odpovídá běžné životní zkušenosti pozorovatele, a kritizujeme běžnou praxi, typicky vyžadující po pozorovateli explicitní, metrický formát odpovědi. Ve výzkumu používáme především experimentální postupy.

Longitudinální studie zrakového vnímání pacientů se zrakem navráceným po dlouhodobé senzorické deprivaci  údaje v CEP

Změny ve vnímání a paměti při dlouhodobé izolaci   údaje v CEP

Vztah reálného a vnímaného prostoru v různých experimentálních situacích   údaje v CEP

 

Výzkum prostorové představivosti

Dalibor Vobořil

Prostorová představivost bývá členěna do pěti základních typů mentálních operací: percepce, vizualizace, mentální rotace, chápání prostorových vztahů a prostorová orientace. V současné době neexistuje test, který by pokrýval všechny zmíněné operace. Základním cílem zpracovávaného projektu je vytvoření komplexního testu prostorové představivosti a to jak ve formě klasické, tedy tužka-papír, tak i ve variantě využívající výpočetní techniku. V rámci počítačem podporované diagnostiky v testování schopností jsou často zmiňovány tzv. inovativní položky, které však zatím v praxi nejsou příliš využívány. Naším sekundárním cílem je v rámci vývoje počítačové formy testu navrhnout, vytvořit a otestovat modelové položky pokrývající základní typy mentálních operací a vyhodnotit jejich přínos.

Klasické a počítačem podporované metody v testování prostorové představivosti   údaje v CEP

 

Výzkum vývoje gramatických schopností

Filip Smolík

Dlouhodobě se věnujeme prvním projevům znalosti jazykových pravidel u dětí. Aby se jazyk dětí podobal jazyku dospělých, musejí kromě slov a jejich významů znát i pravidla, podle kterých tato slova dáváme dohromady. Tato znalost je bezděčná, neuvědomělá: nejde o gramatiku, kterou se děti učí ve škole, ale o pravidla, která každý mluvčí češtiny používá, aniž by na to myslel. Grantové projekty Filipa Smolíka v tomto ohledu zkoumají řadu různých aspektů raných jazykových znalostí u dětí od 2 let věku.

Porozumění gramatice a lexikonu u batolat: větná shoda, slovosled, aktuální členění a jejich vývojové souvislosti s lexikem  údaje v CEP

 

Tvorba diagnostických metod

Filip Smolík

V rámci oddělení vznikají také diagnostické metody pro testování jazykového vývoje. Před dokončením je jednak česká adaptace Dotazníku vývoje komunikace (Dovyko), který je českou adaptací nástroje MacArthur-Bates Communicative Development Inventory a je určen ke zjišťování slovní zásoby u dětí od 16 do 30 měsíců věku. Dále vznikly gramatické subtesty Diagnostické baterie jazykových schopností pro předškolní děti, která se připravuje k vydání v nakladatelství Grada a jejíž fonologickou část vytvořila Dr. Gabriela Seidlová Málková z FHS UK.