Oddělení teorie má v ÚČL dlouhou a významnou tradici, spjatou např. se jmény Miroslava Červenky, Vladimíra Macury nebo Daniely Hodrové. Vzniklo k 1. 1. 2009 sloučením dvou týmů: oddělení poetiky textu, které se předtím věnovalo rozsáhlému projektu Poetiky literárního díla 20. století (2001–2005), a oddělení teorie prózy, zabývající se naratologií a interpretačním využitím jejího aparátu. Těžiště výzkumu se opírá o předchozí zaměření obou týmů, postupně se rozšiřuje o další oblasti z širšího rámce myšlení o literatuře a kultuře: versologie, intermedialita, studium paměti a traumatu v literatuře aj.
Badatelská činnost se realizuje v individuálních projektech jednotlivých členů oddělení i v kolektivních úkolech a celoústavních projektech. Členové oddělení se též účastní práce dvou týmů, fungujících napříč odděleními ÚČL: Versologický tým a Tým pro studium paměti a traumatu v literatuře. V poslední době se výzkum rozvíjel především v pěti liniích:
1. Transfer a využití poznatků světové literární teorie
K hlavním úkolům oddělení teorie patří systematické zpřístupňování současné teorie literatury a kultury v rámci domácí tradice humanitních věd, mj. s ohledem na potřeby pedagogické praxe. Nejdůležitějšími výsledky jsou v poslední době dvě encyklopedie: Podstatně rozšířená a upravená verze Průvodce po světové literární teorii 20. století (eds. V. Macura, A. Jedličková, 2012) představuje klíčové vědecké koncepty humanitních oborů, jež v průběhu 20. století ovlivnily myšlení o literatuře a kultuře. Podílel se na něm tým téměř padesáti odborníků, včetně zástupců mnoha univerzitních pracovišť. Ve spolupráci s badateli z FF UK vzniklý Slovník novější literární teorie. Glosář pojmů (eds. R. Müller, P. Šidák, 2012) mapuje ve více než tisíci heslech pojmy, směry a přístupy moderního a postmoderního literárněvědného myšlení u nás i ve světě.
Kontakt a konfrontace s aktuální podobou teorie literatury a kultury ve světě nejen v encyklopedických pracích, ale i řadě studií, monografií či překladů a komentářů členů oddělení významně přispěly k rozvoji konkrétních oblastí teorie literatury v prostředí české literární vědy (zvl. gender studies, studium intermediality, versologie).
Pro část oddělení teorie byl prioritou výzkum v oblasti naratologie a teorie fikčních světů. K jeho výsledkům patří připravovaná kolektivní publikace Úvod do teorie vyprávění (vyjde 2017), šíři přístupů představuje práce kolektivu teoretiků Four Studies of Narrative (2010). V knize Zkušenost prostoru. Vyprávění a vizuální paralely (2010) A. Jedličková inovativně rozpracovává některé naratologické kategorie díky podnětům intermediálních studií. B. Fořt zúročil své bádání v oblasti fikčních světů knihou Fikční světy české realistické prózy (2014). Připravil i kolektivní monografii věnovanou přínosu L. Doležela, Heterologica. Poetika, lingvistika a fikční světy (2012), kam přispěla řada předních světových teoretiků (W. Schmid, T. Pavel, M.-L. Ryan, J. Pier atd.).
2. Teoretický odkaz Pražské školy
Páteřním úkolem oddělení je aktuálně Slovník literárněvědného strukturalismu, vůbec první historicko-komparativní terminologický slovník, postihující strukturalismus ve všech podstatných dimenzích a podobách, jimiž prošel v rámci literární vědy v průběhu 20. století. Představí teoretické a metodologické koncepty, paradigmata, klíčové pojmy, směry a školy strukturalistické literární teorie a kritiky (projekt řídí O. Sládek, dokončení 2017).
Vydání slovníku svým způsobem završí bádání části oddělení v oblasti dějin a teorie českého strukturalismu. O nové čtení a kritické posouzení jeho možností a přínosu společenským a humanitním vědám členové oddělení usilují již od roku 2004 v sérii dílčích publikací. Šlo například o výzkum jeho podob v exilu, monografie pojednávající o životě a díle protagonistů Pražské školy (F. Vodička, J. Mukařovský), kritické edice studií, přednášek, korespondence a dalších dokumentů týkajících se činnosti především literární větve Pražského lingvistického kroužku. Komentovanou edici 581 dopisů Pražská škola v korespondenci. Dopisy z let 1924−1989 (2014) připravila M. Havránková s V. Petkevičem. O. Sládek sestavil antologii Český strukturalismus v diskusi (2014), v níž v patnácti přeložených studiích představil širokou diskusi, vedenou literárními vědci o tomto směru ve světě v 70.–90. letech 20. století. Na zmapování podoby a analýzu proměn, jimiž český literárněvědný strukturalismus prošel ve 20. století, se O. Sládek zaměřil v knize The Metamorphoses of Prague School Structural Poetics (2015, turecky 2014). Týž autor vydal monografii Jan Mukařovský. Život a dílo (2015), která obé nahlíží jako určitou jednotu. Celkový pohled na proměny myšlení teoretika doplňují detailní analytické sondy do konceptů a teoretických problémů. Z podnětu M. Jankoviče začal ÚČL vydávat Mukařovského dosud nepublikované nebo těžko dostupné univerzitní přednášky (Estetické přednášky I, 2010; II, 2014). V souvislosti s českým strukturalismem je třeba zmínit i Cesty za smyslem literárního díla II M. Jankoviče (2015, ed. D. Hodrová), zahrnující autorovy texty posledních let.
3. Teorie médií a intermediální studia
Problematice literatury v intermediálních kontextech se věnují především A. Jedličková se S. Fedrovou. Výsledkem dlouhodobé spolupráce je řada studií, příprava kolektivní monografie Intermediální poetika příběhu (2011) či sborníku z mezinárodního kolokvia O popisu / On Description (2014) nebo komentované vydání studie W. Wolfa Popis jako transmediální modus reprezentace (2013). Projektem Poetika deskripce usilovaly o nasvícení tématu z perspektivy různých disciplín (stylistika a poetika, naratologie a lingvistika, rétorika, teorie vidění a vizuální studia, kognitivní vědy). V jejich monografii Viditelné popisy. Vizualita, sugestivita a intermedialita literární deskripce (2016) se tak poetika popisu postupně mění v jeho estetiku, v napření pozornosti k podmínkám a procesům čtenářského vnímání.
Od roku 2016 se související problematikou soustavně zabývá také R. Müller s větším týmem grantového projektu Literární komunikace ve světle „média“, jehož záměrem je odkrýt genealogii a určit současnou pozici a rozvrstvení pojmu média z pohledu myšlení o literatuře. Sleduje historické ustavování pojmu i to, jak se především strukturalistická a semiotická uměnovědná tradice proměňují zpětným promítnutím pojmu média do svých dějin.
4. Paměťová studia
Blíže viz profil Týmu pro studium paměti a traumatu v literatuře.
5. Versologie, automatická analýza verše a dějiny českého verše
Blíže viz profil Versologického týmu a web www.versologie.cz.
Vedle těchto pěti linií zastřešovalo oddělení další badatelské projekty. Daniela Hodrová vydala soubor esejů Chvála schoulení. Eseje z poetiky pomíjivosti (2011) a Co se vyjevuje. Eseje o Adrieně Šimotové (2015). M. Langerová a J. Vojvodík v knize Patos v českém umění, poezii a umělecko-estetickém myšlení čtyřicátých let 20. století (2014) pojednali dosud nezhodnocené téma „patosu“ a „patetičnosti“ v umění a umělecké teorii. Z. Hrbata v komparativních studiích sleduje zobrazení krajiny v literatuře, M. Kubínová se zabývala systematickým studiem básnického díla atd.
Ohlas: Oddělení teorie je respektováno pro mimořádnou tvůrčí kapacitu individualit, z nichž se skládá. K nim směřovaly tři ze čtyř Státních cen za literaturu udělených v období po listopadu 1989 pracovníkům ÚČL: M. Jankovičovi, V. Macurovi a v roce 2010 D. Hodrové. Ocenění získala za román Vyvolávání (2010), zároveň však za celou dosavadní tvorbu, zahrnující i díla věnovaná teorii románu a poetice moderní prózy. Za celoživotní dílo v oblasti literatury a literární vědy získala Hodrová v roce 2012 také Cenu Franze Kafky.
Významná je i ediční činnost pracovníků oddělení či pořádání mezioborových konferencí. Vedle toho se podílejí na vysokoškolské výuce, kde vedou specializované kurzy a působí jako školitelé (Ústav české literatury a knihovnictví a Ústav jazykovědy a baltistiky FF MU, Katedra českého jazyka a literatury PedF MU, Ústav české literatury a komparatistiky FF UK, New York University in Prague Katedra bohemistiky PedF UJEP). Řeší mezinárodní projekty, spolupracují se zahraničími institucemi, např.: Interdisciplinary Center for Narratology (ICN, Hamburg); Le Centre de recherches sur les arts et le langage (CRAL-EHESS-CNRS, Paris); Institutionen för litteraturvetenskap och idéhistoria, Stockholms universitet; Vinogradov Institute of Russian Language, RAS, Moscow; Institute of Slavonic Studies, RAS, Moscow; Russian and Slavonic Studies, The University of Sheffield; Linnaeus Universitet, Växjö; New York University; Internationales Kolleg für Kulturtechnikforschung und Medienphilosophie (IKKM), Bauhaus-Universität Weimar atd.
Projekty řešené
Individuální:
- Poetika deskripce (GAČR; 2012−2014; Řešitelky: Alice Jedličková − Stanislava Fedrová). Záměrem projektu je soustavné intermediálně založené pojednání literární deskripce a forem deskriptivity. Deskripce bude proto zkoumána jako průsečík historicky příznačných modelů reprezentace skutečnosti (tj. parametr historické poetiky prózy) i jako průmět dobové architextury (tj. souboru tvůrčích principů, jež se manifestují v jednotlivých dílech a sdílených postupech různých umění). Výklad poetologický se soustředí na teoretizaci literárního popisu za současné revize jeho tradičních klasifikací v české poetice a stylistice, na vymezení vztahu deskripce a narace a typologizaci projevů deskriptivity. Analýzy budou sledovat fungování popisu jako prostředku evokace předmětné skutečnosti, složky epické výstavby díla i nosiče kulturních modelů. Právě varianty posledně jmenované kategorie by měl napomoci odhalit přístup intermediální a pokud možno také naznačit, nakolik je recepce literárního popisu ovlivněna nejen čtenářskými kompetencemi, ale i znalostí jiných forem umělecké reprezentace a dobově typickými modely pozorování.
- Dějiny a teorie českého verše 19. století (GAČR; 2011-2015; Řešitelé: Robert Ibrahim a Petr Plecháč)
Projekt je koncipován jako dvoufázový. Cílem první fáze je vytvořit počítačový program, který by automaticky určoval metrum českého verše. Materiálem je Česká elektronická knihovna čítající asi 1 700 sbírek, což je zhruba 2 500 000 veršů. Výstupem první fáze bude veřejně přístupná databáze českých meter. Ve druhé fázi budou informace získané touto cestou dále analyzovány a interpretovány. Výstupem projektu bude monografie Dějiny a teorie českého verše 19. století. Metodologickými východisky jsou vedle ruského formalismu a českého strukturalismu především angloamerická generativní metrika. - Jan Mukařovský: život, dílo, ohlas (GAČR; 2010−2013; Řešitel: Ondřej Sládek). Projekt usiluje o nové a komplexní historicko-kritické hodnocení vědeckého díla českého literárního vědce a estetika Jana Mukařovského (1891−1975), jehož pojetí strukturalismu je v soudobé poststrukturální literární teorii a estetice stále velmi aktuální a inspirativní. Záměrem projektu je vytvořit vůbec první systematickou monografii o Janu Mukařovském, která bude přibližovat jeho život, dílo a ohlasy na jeho dílo. V širokém kontextu domácí, ale i zahraniční literární vědy, estetiky a filozofie (ale i politiky a kultury) se práce bude detailně zabývat jeho strukturální poetikou a estetikou, nastiňovat nejvýznamnější diskuse spojené s českým strukturalismem a konkrétně s jeho dílem. Druhým výstupem z projektu bude antologie textů, která bude představovat reprezentativní výbor z široké diskuse o českém strukturalismu, kterou vedli zahraniční badatelé (P. Garvin, J. Striedter, T. Winner aj.) zvláště v šedesátých až osmdesátých letech 20. století.
Kolektivní:
- Slovník literárněvědného strukturalismu (GAČR; 2012-2016; Řešitel: Ondřej Sládek a kol.). Jedná se o jeden z nejvýznamnějších úkolů oddělení teorie pro nejbližší léta; jeho spoluautory jsou i badatelé z řady dalších bohemistických pracovišť, ale i jiných vědních oborů. Cílem je vytvořit široce koncipovaný slovník, který bude mapovat základní termíny, školy a problémy literárněvědného strukturalismu.
- Úvod do teorie vyprávění (úkol ÚČL AV ČR; 2008-2013; Kol. autorů). Cílem projektu je vytvořit ucelený knižní úvod do teorie vyprávění, který by měl poskytnout nejen systematický popis podstaty, funkce, základních struktur a vlastností vyprávění, ale také nastínit hlavní tendence výzkumu vyprávění. Projekt se opírá o nejvlivnější teoretické koncepce, které se v oblasti teorie vyprávění rozvinuly od šedesátých let 20. století, plánovaná publikace by však měla zohledňovat především domácí prostředí a navazovat na strukturalistickou tradici české literární vědy. Projekt byl v roce 2008 stěžejním úkolem oddělení teorie prózy; od 2009 na úkolu pracuje samostatný tým v rámci oddělení teorie. Na konci roku 2010 bude kniha připravena k vydání.
- Český strukturalismus a ruský formalismus (úkol ÚČL AV ČR - mezinárodní projekt; 2010-2012; Hl. řešitel: Ondřej Sládek). Cílem projektu je analyzovat vztahy českého strukturalismu a ruského formalismu, jejich vzájemné inspirace a proměny, ke kterým došlo v průběhu 20. století, zejména pak v souvislosti s nástupem moderny a postmoderny. Oba směry prošly v minulém století řadou změn, které do jisté míry vypovídají o tendencích a směřování světové literární vědy a teorie. Výstupem z tohoto projektu bude soubor teoretických a literárněhistorických studií, které si budou všímat: (1) podob a formování českého strukturalismu a ruského formalismu, (2) hlavních tendencí a výzkumů nejvýznačnějších představitelů v obou teoretických proudech a (3) jejich vzájemných vztahů a ovlivnění. Projekt je s mezinárodní účastní, mezi přispěvatele patří badatelé z Ruské akademie věd, University of Pennsylvania, Arizona State University aj.
Projekty ukončené
Individuální:
- Kritické koncepty současné literární teorie (GA AV ČR; 2009-2011; Řešitel: Jan Matonoha).
- Podoby nové české divadelní hry po roce 1989 (GA AV ČR, 2009-2011; Řešitel: Lenka Jungmannová)
- Dva žánry a jejich světy v kontextu české literatury (GA ČR; 2008-2010; Řešitel: Bohumil Fořt).
- Obraz, gesto, paměť: "formule patosu" v českém výtvarném umění, literatuře a umělecko-estetickém myšlení 20. století (GAČR; 2009-2011; Hl. řešitelé: Marie Langerová, Josef Vojvodík)
- Mýty, jazyk a tabu české postavantgardy (40.- 60.let 20. století); (GA ČR; 2006-2008; Hl. řešitelé: Marie Langerová, Josef Vojvodík)
- Mezi Východem a Západem: K vývojovým aspektům a tradici českého strukturalismu ve Spojených státech (GA ČR; 2006-2008; Řešitel: Ondřej Sládek)
- Česká povídka: vyprávění a časoprostor. Studie k narativní výstavbě žánru (GA ČR; 2005-2007; Řešitel: Alice Jedličková)
- Vězeňská korespondence Jana Zahradníčka (GA ČR; 2005-2007; Řešitel: Martina Sendlerová)
- Přínos českého strukturalismu k teorii vyprávění (GA AV ČR; 2004-2006; Řešitel: Bohumil Fořt)
- Kritická edice korespondence Arne Novák a Josef Pekař (MK ČR; 2004-2005; vyjde 2007; Řešitel: Martina Sendlerová)
- Tři podoby české literární vědy v exilu: L. Doležel, K. Chvatík, M. Grygar (GA AV ČR; 2003-2005; Řešitel: Ondřej Sládek)
- Neoficiální české drama v letech 1948-1989 (MK ČR; 2000-2004; Řešitel: Lenka Jungmannová)
Kolektivní:
- Průvodce po světové literární teorii. Adaptace a aktualizace (úkol ÚČL AV ČR; 2010-2012; Hl. řešitelé: Alice Jedličková, Jiří Trávníček)
- Problémy teorie vyprávění (GA ČR; 2004-2006; Hl. řešitel: Tomáš Kubíček)
- Text v pohybu (2003-2005, GA ČR; Hl. řešitel: Marie Kubínová) - viz Literatura jako text mezi texty
- Metzler Lexikon Literatur - und Kulturtheorie. Překlad a aktualizace do českého prostředí (GA ČR; 2004-2005; Hl. řešitel: Jiří Trávníček)
- Poetika literárního díla 20. století - 2.část (GA ČR; 2001-2002; Hl. řešitel: Daniela Hodrová)
- Poetika literárního díla 20. století (GA ČR; 1997-1999; Hl. řešitel: Daniela Hodrová)
Členové oddělení
Dr. phil. Alexander Kratochvil, M. A. (visiting researcher)
MgA. Daniel Kubec
Mgr. Anežka Kuzmičová, Ph.D.
PhDr. Ondřej Sládek, Ph.D. (vedoucí oddělení)