Nacházíte se

Aktuality

Dosud jen domněnku, že spinová interakce elektronů je původcem supravodivosti ve sloučeninách těžkých kovů, se nyní podařilo potvrdit německým, českým a italským badatelům. Společným úsilím experimentátorů z Ústavu pro transuranové elementy v Karlsruhe a teoretiků z Fyzikálního ústavu (FZÚ) AV ČR v Praze a z Polytechniky v Turíně byla totiž poprvé jednoznačně určena symetrie parametru uspořádání v supravodivé fázi sloučeniny PuCoGa5.

Přenos úhlového momentu z kruhově polarizovaného světla do spinu elektronů umožňuje vybudit magnet z rovnovážného stavu na časových škálách kratších než pikosekunda. Tento efekt, díky kterému lze manipulovat spiny v magnetu pomocí krátkých laserových pulsů, představili vědci ze společné Laboratoře opto-spintroniky Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Elektrická vodivost patří k nejzákladnějším vlastnostem materiálů. Ačkoli se mění s teplotou, zařazení mezi vodiče nebo izolátory je u většiny materiálů dané jejich chemickým složením a krystalovou strukturou. Existují však látky, u nichž lze malou změnou vnějších parametrů, např. teploty nebo tlaku, dosáhnout přeměny vodiče v izolátor nebo naopak.

Fyzikové na Tevatronu nedávno publikovali dvě zprávy týkající se pátrání po Higgsově bosonu. Nejnovější měření hmotnosti W ukazují, že Higgsův boson je lehčí než 152 GeV/c2. Přímé pátrání po Higgsově bosonu ukazuje na náznaky existence Higgsova bosonu konzistentní s těmi pozorovanými na LHC.

Dosažení jedinečné kombinace hustoty a teploty plazmatu pomocí rentgenového laseru s volnými elektrony LCLS.

V letošním prvním únorovém čísle časopisu Nature byl otištěn článek [1] poutající pozornost odborníků na fyziku vysokých hustot energie a vysokoparametrového plazmatu, především její astrofyzikální a fúzní aplikace. Mezinárodní tým vedený mladým oxfordským fyzikem Samem Vinkem vytvořil pomocí fokusovaného svazku rentgenového laseru LCLS (Linac Coherent Light Source [2]) v Menlo Parku v Kalifornii objemovým ohřevem hliníku unikátní extrémní stav hmoty.

V časopisu Nature (v čísle vydaném 1. prosince 2011) byla publikována dvojice článků o neobvyklém záblesku záření gama. Ten byl pozorován 25. prosince 2010, a proto je obvykle označován jako „vánoční záblesk“. Jako první toto vzplanutí v oboru gama záření zaznamenala družice Swift, pro kterou šlo o jeden z nejdelších zaznamenaných záblesků.

Na vědecké projekty bude dohlížet nová Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Ta je poradním orgánem vlády. Kvůli sporům mezi jejími členy ministři celou radu před nedávnem odvolali. Premiér Petr Nečas předpokládá, že pro novou radu bude prioritou hlavně rozvoj vědy a výzkumu před zájmy jednotlivých skupin.

Děkovné listy za svou dlouholetou a obětavou práci pro Akademii věd ČR obdrželo letos dvanáct pracovníků této významné státní instituce. Ocenění převzali z rukou předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše ve středu 23. listopadu 2011 při slavnostním ceremoniálu v sídle AV ČR v Praze na Národní třídě. Nositelé tohoto vyznamenání pocházejí ze čtyř ústavů AV ČR (Astronomický ústav, Botanický ústav, Fyzikální ústav a Fyziologický ústav) a též z Kanceláře AV ČR.

Dlouhodobé výsledky výzkumu křemíkových vrstev, dosažené ve Fyzikálním ústavu, byly oceněny pozváním RNDr. Jana Kočky, DrSc., vedoucího oddělení tenkých vrstev a nanostruktur Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., k přednesení plenární tzv. „Mottovy přednášky“ na 24. mezinárodní konferenci o amorfních a nanokrystalických polovodičích (viz. www.icans24.org).

Jiří Sokol, student 2. ročníku gymnázia v Litomyšli, se podílel v rámci projektu Otevřená věda II ve Fyzikálním ústavu AV ČR na řešení problematiky "Jevy na rozhraní organických materiálů a diamantu". Projekt Otevřená věda má za cíl systematické zapojení talentovaných středoškolských studentů do vědecko-výzkumné činnosti. Jiří Sokol se seznámil a samostatně pracoval s pokročilými experimentálními technikami mikroskopie atomárních sil, optické mikroskopie a mikro-elektrochemické syntézy.

Stránky