SUMMER COURSE FOR MEDICAL STUDENTS (3.4. 2018)
The one-week summer course on Advances in Selected Areas of Biomedicine for Students of Medical Faculties will be held in July 9-13, 2018.
The course will focus on acquiring new knowledge and practical experience with biomedical research. The aim is to increase the qualification of graduates of medical faculties of the Charles University in Prague in the field of biomedical research and to increase their interest in postgraduate education.
The course will take place in three Prague institutes of the Academy of Sciences of the Czech Republic (Institute of Physiology, Institute of Molecular Genetics and Institute of Organic Chemistry and Biochemistry) and will have both theoretical (lectures) and practical part (demonstrations).
The course is intended primarily for 1st and 2nd year students, it will be in English and its capacity is limited to 20 participants. Applicants will be selected on a first come, first-serve basis. During the course, students will be provided accommodation and boarding.
The course is included in the program of the 2nd Faculty of Medicine within the project of the Ministry of Education, Youth and Sports entitled "Improving the quality of education in the UK" and its relevance to labor market needs.
Memory park na Týdnu mozku (13.3. 2018)
Interaktivní workshop Memory park se stal již podruhé součástí programu Týdne mozku. Tento formát si za několik let svého trvání již našel své pravidelné návštěvníky, kteří si nenechají ujít možnost vyzkoušet si své orientační a paměťové schopnosti. Nejbližší další Memory park bude možnost si užít na Veletrhu vědy v červnu na PVA Letňany (pouze část programu) a dále pak v rámci TVT v listopadu 2018. Těšíme se na viděnou!
Týden mozku 2018 (23.2. 2018)
Festival Týden mozku se uskuteční od 12. do 18. března 2018. Akce je součástí Brain Awareness Week (BAW), celosvětové kampaně za zvýšení povědomí veřejnosti o úspěších a přínosech výzkumu mozku.
Zajímavý program na téma nejnovějších objevů a trendů ve výzkumu mozku a neurověd nově oproti minulým ročníkům potrvá o dva dny déle – obohatí jej interaktivní víkendový program připravený především pro rodiny s dětmi. Vstup na veškeré akce je tradičně zdarma.
JIž poněkolikáte se do akce zapojuje i Fyziologický ústav AV ČR, který připravil následující aktivity:
12. 3. 10,00 - 17,00 - Memory park - interaktivní workshop
12.3 9,00 - Přednáška "Orientace v prostoru, mozkové mapy a jejich poruchy", prof. RNDr. Aleš Stuchlík, DSc.
15. 3. 9,00 - Přednáška "Vnitřní hodiny a jejich vliv na naše zdraví", Mgr. Zuzana Novosadová
Další informace a úplný program: http://www.tydenmozku.cz/
Cenu Studentský Velemlok 2017 získal kolektiv vyučujících z FGÚ (23.2. 2018)
Cenu Studentský Velemlok pro nejlepšího pedagoga v roce 2017 v oboru Biologie získal kolektiv vyučujících RNDr. Jan Krůšek, CSc., RNDr. Viktorie Vlachová, DrSc. a prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc. za předmět Molekulární podstata buněčné dráždivosti.
Ocenění převzali z rukou děkana Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy prof. Jiřího Zimy a předsedy akademického senátu fakulty Dr. Radima Perlína v Praze 23. 2. 2018. Pedagogové jsou na toto ocenění navrhováni studenty na základě nejlepších výsledků hodnocení jejich výuky ve studentské anketě. Více
Reportáž Česká věda 02/2018 (14.2. 2018)
V únorovém vydání České vědy Mgr. Lenka Polidarová, Ph.D. z oddělení Neurohumorální regulace, hovoří o tom, jak fungují biologické hodiny u matky a dítěte.
https://www.youtube.com/watch?v=m2zEypNxaUc
Česká a Slovenská akademie věd uzavřely dohodu o spolupráci (24.1. 2018)
Akademie věd ČR a Slovenská akademie věd ve čtvrtek 11. ledna 2018 podepsaly dohodu o vzájemné spolupráci.Obě instituce přitom spojuje nejen téměř čtyřicet let společné historie, ale též obdobná organizační struktura. V letech 2015 až 2017 v rámci tříletých projektů mj. spolupracoval Fyziologický ústav se slovenským Ústavem pro výzkum srdce na tématu, jak patologické stavy ovlivňují odolnost srdce proti ischemii myokardu, a zkoumaly nové možnosti prevence a ochrany. Více
Foto: Pavlína Jáchimová
Přemysl Jiruška byl jmenován profesorem (23.1. 2018)
Doc. MUDr. Přemysl Jiruška, Ph.D. byl 22.1. 2018 jmenován profesorem pro obor Lékařská fyziologie a patologická fyziologie. Jmenovací řízení proběhlo na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy v Praze.
Předvánoční setkání (27.12. 2017)
Poslední schůze vedoucích oddělení v roce 2017 (19.12.) se nesla v předvánoční atmosféře, ale byla hlavně oslavou významného životního jubilea čtyř vynikajících kolegyň a kolegů: Dr. Jaroslavy Folbergerová, prof. Heleny Illnerové, Dr. Zdeňka Drahoty a prof. Pavla Mareše. Všichni jsou mimořádnými vědeckými pracovníky a podstatným způsobem přispěli do světové studnice poznání ve svých oborech.
Helena Illnerová obdržela Medaili Josefa Hlávky (21.12. 2017)
Jednu z pěti Medailí Josefa Hlávky, která je určena pro nestory a zakladatele české vědy, získala prof. Helena Illnerová. Převzala ji 16. listopadu na zámku Josefa Hlávky v Lužanech u Přeštic. „Vždy se zasazovala o předávání radosti z poznání širší společnosti a o povzbuzování zájmu mladých lidí o vědu. Své znalosti a zkušenosti pravidelně sdílí v médiích, formou přednášek a v nejrůznějších odborných diskuzích,“ řekla v laudatiu předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová. Více
Vzpomínka na prof. Arnošta Gutmanna (18.12. 2017)
Letos uplynulo 40 let od úmrtí významného vědce, prof. Arnošta Gutmanna (16. 7. 1910 – 6. 8. 1977), který patřil k zakladatelům Fyziologického ústavu. Jak na něj vzpomínají František Vyskočil, Gerta Vrbová a Anna Kofferová-Gutmannová i soubor jeho nejcitovanější prací najdete ZDE.
Věda fotogenická 2017 zná své vítěze. A je mezi nimi i zástupce FGÚ! (6.11. 2017)
Letošní již čtvrtý ročník soutěže Věda fotogenická přinesl opět množství užasných fotografií. Nejlepší fotografií v kategorii On-line hlasování si odnesl snímek MitoŠnek, jehož autorem je Mgr. Lukáš Alán, Ph.D. (Fyziologický ústav AV ČR) a Mgr. Marie Rodinová (1. LF UK). Gratulujeme! Úplný přehled oceněných prací si můžete prohlédnout ZDE nebo do 17.11. v budově AV na Národní třídě.
Název snímku: Mitošnek
Autoři snímku Lukáš Alán (FGÚ AV ČR) a Marie Rodinová (1.LF UK)
Savčí mitochondrie stočená do podoby šneka a zachycená elektronovým mikroskopem.
Fotografie byla pořízena z kontrolní HEK 293 buněčné linie.
Přednáška "Paměť, stárnutí a Alzheimerova choroba" (6.11. 2017)
Ve středu 1. listopadu 2017 proběhla popularizační přednáška "Paměť, stárnutí a Alzheimerova choroba". Prof. Aleš Stuchlík a doc. Jan Laczó představili experimentální výzkum a moderní léčbu poruch paměti a odpovídali na četné dotazy z publika. Přednášku pořádal FGÚ v rámci cyklu "Lidské tělo ve zdraví i nemoci".
Bilaterální seminař Nencki Institute PAN a Fyziologického ústavu AV ČR (25.10. 2017)
Dne 23. října 2017 proběhl 1. Bilaterální seminař Nencki Institute a Fyziologického ústavu. Cílem akce bylo hlavně prohloubení spolupráce a navázání nových kontaktů mezi oběma institucemi. Snahy v tomto směru budou pokračovat i nadále na úrovni vedení obou ústavů i na úrovni jednotlivých laboratorních týmů, které začnou rozvíjet vzájemnou spolupráci. V rámci akce bylo podepsáno Memorandum of understanding mezi oběma ústavy. Za polskou stranu se zúčastnil i prof. Jerzy Duszynski, předseda Polish Academy of Sciences (PAN) a prof. Adam Szewczyk, ředitel Nencki Institute. Akce byla součástí Strategie AV ČR AV21 ("QUALITAS - Kvalitní život ve zdraví i nemoci" a "Preklinické testování potenciálních léčiv").
Program semináře
Ředitel FGÚ J. Kopecký a ředitel Nencki Institute A. Szewczyk (vpravo) po podpisu Memoranda.
Opustil nás RNDr. Tomáš Soukup, CSc. (14.8. 2017)
S lítostí oznamujeme akademické obci, že nás opustil náš kolega a kamarád RNDr. Tomáš Soukup, CSc. Doktor Soukup byl v dlouhodobém kritickém stavu po tragické dopravní nehodě a zemřel dne 29. července 2017 ve věku 69 let.
Tomáš byl významným a dlouholetým pracovníkem Fyziologického ústavu Akademie věd, kde působil jako vedoucí a jako pracovník oddělení Funkční Morfologie. Během své odborné kariéry se věnoval zejména výzkumu svalových receptorů a svalových myosinů. Publikoval na toto téma celou řadu prací v prestižních zahraničních časopisech, byl řešitelem českých i zahraničních grantů, školitelem studentů a organizoval několik mezinárodních sympozií. V posledních letech byl také jedním z hlavních organizátorů mezinárodní biologické olympiády, kde pomáhal studentům středních škol proniknout do tajů studia biologických věd a pod jeho vedením získaly týmy z České republiky řadu mezinárodních úspěchů. Velkým přínosem pro ústav a studenty byla také jeho ochota podělit se o své bohaté zkušenosti a znalosti v oblasti mikroskopických, elektron-mikroskopických a imuno-histologických technik. Jeho optimismus, trpělivost a odborná erudice byly nám všem cenným příkladem. S Tomášovým odchodem česká věda a Fyziologický ústav ztrácí významného vědce a skvělého člověka. Čest jeho památce.
Předsedkyně AV ČR navštívila Fyziologický ústav (25.7. 2017)
V úterý 27. června předsedkyně Akademie věd ČR, profesorka Eva Zažímalová, spolu s místopředsedou Akademie pro oblast věd o živé přírodě a chemických věd, doktorem Zdeňkem Havlasem, navštívili Fyziologický ústav v Praze 4, Krči. Tento ústav Akademie se svými téměř 400 zaměstnanci řadí mezi nejvýznamnější pracoviště v biologických vědách a biomedicíně v České republice. Jeho hlavním zaměřením je zejména charakterizace příčin vzniku onemocnění nervového a kardiovaskulárního systému a vybraných metabolických chorob. Výzkum v těchto oblastech je nezbytný pro lepší prevenci, diagnostiku a léčbu těchto závažných onemocnění.
Během neformálního jednání ředitel ústavu, doktor Jan Kopecký, zdůraznil, že velká většina závažných onemocnění v rozvinutých zemích, mezi které se řadí také Česká republika, souvisí s nezdravým životním stylem a stárnutím populace. Při vzniku těchto chorob – od neurodegenerativních onemocnění až po ischemickou chorobu srdce nebo cukrovku - se uplatňuje souhra podobných patologických mechanismů. Díky širokému záběru při výzkumu podkladů uvedených chorob má Fyziologický ústav na tomto poli unikátní a silné postavení. Poznání v řadě směrů pokročilo do té míry, že bylo možné přistoupit k praktickým – lékařským - aplikacím. Dr. Kopecký na několika příkladech ukázal, jakým způsobem vědci ve Fyziologickém ústavu k řešení těchto otázek přistupují, včetně nových metodických postupů a spolupráce s dalšími akademickými a mimoakademickými institucemi. Oba hosté se zajímali i o historii ústavu, a zejména o jeho další rozvoj. Dr. Kopecký uvedl, že, „kvalita našeho výzkumu do značné míry závisí na kvalitě experimentálních zvířecích modelů onemocnění, bio-modelů, které používáme. Náš ústav byl průkopníkem v zavádění řady z nich, a tyto bio-modely jsou teď využívány v široké mezinárodní spolupráci. Chceme-li ale dělat výzkum na světové úrovni, musíme modernizovat infrastrukturu, zejména rekonstruovat prostory a vybavení pro chov a ustájení experimentálních zvířat“. Dále uvedl, že „v posledních dvou letech se podařilo ve spolupráci s ostatními biologicky zaměřenými ústavy krčského areálu definovat společnou koncepci a plán postupné rekonstrukce infrastruktur nezbytných pro využívání bio-modelů. Teď je nezbytné prostředky pro tuto rekonstrukci získat“.
Fyziologický ústav spolu s některými dalšími ústavy AV ČR se nachází v krčském areálu, který byl postaven v šedesátých letech minulého století.
Oba hosté pak navštívili několik oddělení ústavu:
Oddělení Chovu a zoohygieny laboratorních zvířat v budově hlavního zvěřince, pod vedením jeho nové vedoucí, doktorky Kristýny Bílkové. Ředitel znovu zdůraznil nezbytnost tohoto zařízení pro řešení výzkumných úkolů Fyziologického ústavu a celého areálu, i nutnost postupné rekonstrukce jeho hlavních technologických částí. Informoval také o představě a možnostech rozvoje experimentálních bio-modelů pro potřeby ostatních ústavů v Krčském areálu. V budově zvěřince sídlí i oddělení Genetiky modelových onemocnění, pod vedením doktora Michala Pravence. Oddělení je zaměřeno na výzkum genetického podkladu tzv. „metabolického syndromu“, který souvisí s obezitou a vede k rozvoji diabetu 2. typu, kardiovaskulárních chorob a dalších onemocnění. Rizikové faktory pro rozvoj metabolického syndromu a k němu vázaných onemocnění jsou podmíněny mnoha geny s malými účinky a jejich interakcemi s faktory prostředí. Oddělení doktora Pravence získalo celosvětové uznání a udržuje významné mezinárodní spolupráce zejména díky využívání unikátního bio-modelu rekombinantně imbredních potkanů, který umožňuje charakterizovat vliv jednotlivých genů na rozvoj výše uvedených onemocnění.
Nová metoda pro vývoj transgenních potkanů.
V oddělení Biologie tukové tkáně, nově pod vedením, doktora Martina Rossmeisla, se hosté seznámili s dalšími komplexními přístupy používanými ve Fyziologickém ústavu pro výzkumem fyziologické regulace metabolismu a jejího narušení při obezitě a doprovodných onemocněních. Výzkumní pracovníci ukázali, jak jsou poruchy studovány, včetně použití moderní techniky µCT/PET pro analýzu jednotlivých orgánů a tkání v celém zvířeti nebo s vyžitím systému pro analýzu metabolismu celého zvířete na podkladě nepřímé kalorimetrie. Ředitel při té příležitosti zdůraznil, že „během posledních let se ve Fyziologickém ústavu podařilo zavést mnoho jedinečných technik a získat potřebné přístrojové vybavení, která umožňují komplexní charakterizaci bio-modelů, zejména laboratorních myší a potkanů, od celotělové úrovně – např. chování a metabolismu - přes funkci jednotlivých orgánů, až po nejmodernější přístupy na mikroskopické a ultrastrukturální úrovni“.
Technologie µCT/PET umožňuje zobrazit hnědou tukovou tkáň v živé myši.
Dokladem skvělého přístrojového vybavení byla též demonstrace systému CellVizio, který s využitím konfokální mikroskopie a světlovodných vláken zobrazuje funkční stavy vybraných tkání v celém zvířeti (demonstroval docent Jakub Otáhal v oddělení Vývojové epileptologie), nebo představení nejmodernějšího konfokálního mikroskopu doktorkou Lucií Kubínovou během krátkého zastavení v oddělení Biomatematiky. Jak uvedla doktorka Kubínová, „další perspektivu v rozvoji zobrazovacích metod zaručuje zapojení Fyziologického ústavu do projektu Czech-BioImaging, národní infrastruktury ve spolupráci mnoha akademických a univerzitních pracovišť“.
3D zobrazení kapilár v lidské placentě.
Návštěva oddělení Bioenergetiky, nově pod vedením doktora Tomáše Mráčka, ukázala, jak je rozvíjen výzkum chorob zapříčiněných poruchou metabolismu mitochondrií. Tato velmi těžká, a většinou fatální onemocnění, se začínají projevovat již v dětském věku. Jejich diagnostika a poznání jejich podstaty významně pokročily také díky výzkumům prováděným ve spolupráci mezi Fyziologickým ústavem a 1. lékařskou fakultou UK, v rámci Centra mitochondriální biologie a patologie, centra excelence (2014-2018), které koordinuje doktor Josef Houštěk, bývalý vedoucí oddělení Bioenergetiky.
Prof. František Kolář, vedoucí oddělení Vývojové kardiologie, ukázal, jakým způsobem studují odolnost srdečního svalu vůči poškození akutním nedostatkem kyslíku, a to na jednotlivých úrovních od molekuly až k celému organismu, s využitím zvířecích modelů lidských onemocnění. Představil hypoxickou komoru, přístroj získaný díky dotaci na přístrojové investice Akademie věd.
Echokardiografie: M-mode zobrazení kontrakcí levé komory srdeční potkana
V oddělení Buněčné neurofyziologie uvítal hosty profesor Ladislav Vyklický a seznámil je s výzkumem, v němž se věnuje studiu funkčních a farmakologických vlastností ionotropních glutamátových receptorů, které jsou aktivovány během synaptického přenosu a zodpovídají za tvorbu paměťových stop. Nadměrná aktivace glutamátových receptorů se však podílí na patologii řady neurodegenerativních onemocnění. Hosté měli zájem o výsledky vývoje látek s neuroprotektivním působením a byli zaujatí organizací synaptických kontaktů, tzv. dendritických trnů. Dozvěděli se také, jak pod koordinací doktora Vyklického úspěšně funguje široká meziústavní spolupráce v rámci Projektu excelence v oblasti neurověd (2012-2018), která také zahrnuje i vývoj nových léčiv ve spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie.
Nervová buňka v tkáňové kultuře.
Vedoucí juniorské skupiny na oddělení Molekulární neurobiologie, doktor Martin Balaštík, seznámil hosty se studiem molekulárních mechanismů a signálních kaskád, které regulují/řídí polarizaci neuronů a růst a navádění axonů/dendritů ve vyvíjejícím se nervovém systému. Tento výzkum mimo jiné přispívá k objasnění mechanismů patogeneze neurodegenerativních onemocnění.
Prof. Aleš Stuchlík, vedoucí oddělení Neurofyziologie paměti, ukázal, jak pomocí neuroanatomických, farmakologických a behaviorálních přístupů studují mechanismy učení a paměti. Kognitivní funkce jsou/bývají narušeny nejen například při Alzheimerově chorobě, ale i v případě dalších onemocnění, jakými jsou např. obsedantně-kompulzivní porucha či schizofrenie. Zdůraznil význam spolupráce s Národním ústavem duševního zdraví, s nímž oddělení sdílí několik klinicky zaměřených výzkumných projektů.
Kdyby bylo zbývalo více času, jistě by vedoucí mnoha dalších oddělení také návštěvníkům rádi ukázali, na čem jejich týmy pracují, např. studium „biologických hodin“ v oddělení Neurohumorálních regulací vedeného doktorkou Alenou Sumovou, práci oddělení Experimentální hypertenze pod novým vedením doktorky Ivany Vaněčkové s úzkou vazbou na klinický výzkum v Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze, či výzkum zaměřený na Strukturní biologii signálních proteinů prováděném v oddělení doktorky Veroniky Obšilové, které nedávno posílilo výzkumné kapacity Fyziologického ústavu detašované do Biotechnologického a biomedicínského centra BIOCEV ve Vestci.
Na závěr ředitel poděkoval paní předsedkyni Zažímalové a panu místopředsedovi Havlasovi za jejich návštěvu. Uvedl, že se těší na pokračování neformální diskuse nad obecnými i specifickými radostmi i strastmi vědeckého života a doufá, že vedení Akademie bude podporovat koncepční řešení rekonstrukce infrastruktury v krčském areálu. Oba návštěvníci poděkovali za přípravu návštěvy, pochvalně se vyjádřili k proběhu setkání a také k zapojení ústavu do Strategie AV 21.
Načíst další
