Lithium je v současnosti jednou z nejčastěji diskutovaných surovin pro moderní technologie. Efektivní skladování a přeměna energie ze solárních a větrných elektráren, jakož i podpora elektromobilu zvyšuje poptávku po lithiu, jako základní surovině pro výrobu efektivních baterií. Český masiv představuje v rámci Evropy pozitivní geologickou lithnou anomálii a obsahuje největší potenciální zdroj Li v rámci Evropské unie - ložisko Cínovec v Krušných horách. Diskuse o technických možnostech a ekonomické výhodnosti těžby lithia na Cínovci se v minulých měsících stala třaskavým politickým problémem. Ve snaze vrátit diskusi do věcně-odborné roviny, pořádala Masarykova demokratická akademie a Ekologická platforma Zvonečník 7. února panelovou diskusi za účasti zástupců potenciálního těžaře, místní samosprávy a odborníků z oboru ložiskové geologie z Akademie věd a České geologické služby. Přednášející odborníci i přítomní posluchači se shodli na přínosu potenciální těžby a zpracování lithia pro regionální rozvoj severních Čech a vyzvali k věcnému přístupu při hledání konsensu umožňujícího efektivní využití ložiska Cínovec.

Snad každý se při návštěvě pískovcových skalních měst setkal s početnými drobnými jamkami na površích skal. Říká se jim voštiny a dříve se věřilo, že vznikají větrnou erozí. Již delší dobu se ale ví, že tomu tak není a že se na jejich vzniku podílí především krystalizace solí z podzemních/pórových vod. V únorovém čísle časopisu Geomorphology vychází článek, který zpřesňuje vznik voštin a barvícími experimenty dokládá, že zásadní roli zde hraje dosah hydraulického pole. To, respektive jeho okraj (tj. výparová fronta) řídí, kde budou krystalizovat sole a tedy, jakým způsobem bude sůl skalní povrch tvarovat. Více v článku, na kterém se podíleli i pracovníci Geologického ústavu: Michal Filippi jako spoluautor, Jan Rohovec a Šárka Matoušková pak analytickými pracemi.

Poslední doba ledová nebyla pouze ledová. V jejím průběhu došlo k několika zásadním teplotním výkyvům charakteristických oteplením a vyššími srážkami. Interpretace sedimentárního záznamu z průběhu poslední doby ledové však za posledních sto let podléhá novým poznatkům jak z terénu, tak z kalibrace klimatické křivky. To, jakým způsobem lze dnes definovat klimatické výkyvy během posledního glaciálu na Moravě, shrnuje článek s názvem „Podhradem Interstadial; A critical review of the middle and late MIS 3 (Denekamp, Hengelo) in Moravia, Czech Republic“. Na jeho publikaci v časopise Quaternary Science Reviews (IF: 4.747) se podíleli zaměstnanci GLU AV ČR. v.v.i.

V prvním týdnu letošního roku byl v české televizi odvysílán dokument Brány, který se věnuje zvětrávání pískovce a vzniku pískovcových skalních bran. Na dokumentu, i na výzkumu, který mu předcházel, se podíleli i pracovníci Geologického ústavu Michal Filippi, Radek Mikuláš a Jiří Adamovič. Více zde.