Zajímá vás, kam se posunula logika od dvacátého století? Kde všude se logika uplatňuje? Co obnáší spojení logiky a lingvistiky nebo logiky a psychologie? V rukou budete držet srozumitelného průvodce historií a hlavně současností logiky a jejích záludností. Co je nového v logice přináší snadnou orientaci v této obtížné disciplíně.

Recepce Hegelovy filosofie představuje klíčovou kapitolu moderního francouzského myšlení. Za zakládající spis bývá považována existenciální interpretace J. Wahla Nešťastné vědomí v Hegelově filosofii (1929), po níž se v rozmezí tří dekád objevila řada hegelovských prací od autorů jako A. Kojève, J. Hyppolite či É. Weil. Přestože od počátku šedesátých let přestává být hegelianismus jedním z dominantních proudů francouzské filosofie, jeho představitelé stále nabízejí interpretace významné nejen v úzkém okruhu hegelovských bádání. Například v devadesátých letech vzbudí mimořádný zájem kniha C. Malabouové Hegelova budoucnost. Plasticita, časovost, dialektika.

Naše antologie zahrnuje překlad devíti francouzských textů. Jejich tematickým pojítkem je filosofie času, která se dotýká nejexponovanějších bodů Hegelovy nauky: ať už jde o vztah pomíjivé přírody a jejího věčného duchovního základu, o klasické téma konce dějin, jenž je pro Hegela děním svého druhu, nebo o rozdíl mezi lidským časem, který se ukládá v paměti, a nepamětným časem přírodních jsoucen. Přeložili a k vydání připravili T. Koblížek a R. Roreitner.

Kniha se zaměřuje na teorii zkušenosti u Immanuela Kanta a Edmunda Husserla, dvou velkých postav novověké západní filosofie. Ačkoli jde o dva klasické myslitele, kteří svou vlastní filosofickou pozici označovali shodně jako „transcendentální idealismus", bylo pokusů o jejich systematické srovnání v dosavadní literatuře učiněno zatím jen minimum. Kniha je proto významným příspěvkem nejen k této dosud málo zpracované problematice, ale také k tématu transcendentalismu ve filosofii obecně.

Středověký intelektuál, mučedník české reformace a hrdina národní tradice

Jeroným Pražský (†1416) patřil k nejvýraznějším postavám počátků husitského hnutí. Jako mistr svobodných umění, myslitel, brilantní řečník a také diplomat svým počínáním ovlivnil směřování pražské univerzity i českých zemí a v důsledku i sousedících regionů a center vzdělanosti. Po odsouzení kostnickým koncilem a smrti upálením se tento český myslitel stal, podobně jako jeho přítel Jan Hus, mučedníkem české i evropské církevní reformace, a nejpozději v 19. století i hrdinou národní tradice. Studie předložené v této kolektivní monografii se zabývají Jeronýmovým myšlením a jeho místem v různých myšlenkových tradicích, zároveň mapují jeho druhý život prostřednictvím zkoumání způsobu, jakým byl vyobrazován a jak mu byla projevována úcta. Věnují se také Jeronýmově roli v dobách národního vzepětí v 19. a 20. století. Kniha přináší i zamyšlení nad místem Jeronýma Pražského ve vědeckém díle předních českých historiků, nebo pojednání o jeho cestách a činnosti v Litevském velkoknížectví, kde se mohl sblížit s pravoslavím.

Mezi estetickým formalismem a filosofií emancipace. Studie Josefu Zumrovi

Studie zahrnuté v tomto svazku jsou shromážděny u příležitosti životního jubilea, devadesátých narozenin Josefa Zumra. Přímo či volněji rozpracovávají témata utvářející svébytnou tradici českého emancipačního myšlení, na kterou Zumr ve svém díle navazuje a o jejíž aktualizaci se významně zasloužil. Jedná se o tradici vyrůstající z politické interpretace platónského realismu, jež byla později obohacena nejen o hegelovský moment dějinnosti, ale zároveň o marxistickou představu člověka a plného uskutečnění jeho možností.

Široce rozšířené představy o genderu a komunikaci, jak je zachycuje název bestselleru Johna Gray Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše, mohou mít některé nečekané a dalekosáhlé důsledky. Ovlivňují naše postoje k fenoménu date rape i naše očekávání ohledně studijních výkonů, mohou vést k diskriminaci na trhu práce a na pracovišti. Kniha Deborah Cameronové představuje široké spektrum výsledků výzkumů na toto téma a ukazuje, jak vzdálené jsou často od toho, co jsme zvyklí číst v populární literatuře.

New Essays on Inferentialism

Inferentialism is a philosophical approach premised on the claim that an item of language (or thought) acquires meaning (or content) in virtue of being embedded in an intricate set of social practices normatively governed by inferential rules. Inferentialism found its paradigmatic formulation in Robert Brandom's landmark book Making it Explicit, andover the last two decades it has established itself as one of the leading research programs in the philosophy of language and the philosophy of logic. While Brandom's version of inferentialism has received wide attention in the philosophical literature, thinkers friendly to inferentialism have proposed and developed new lines of inquiry that merit wider recognition and critical appraisal.

From Rules to Meaning brings together new essays that systematically develop, compare, assess and critically react to some of the most pertinent recent trends in inferentialism. The book's four thematic sections seek to apply inferentialism to a number of core issues, including the nature of meaning and content, reconstructing semantics, rule-oriented models and explanations of social practices and inferentialism's historical influence and dialogue with other philosophical traditions. With contributions from a number of distinguished philosophers—including Robert Brandom and Jaroslav Peregrin—this volume is a major contribution to the philosophical literature on the foundations of logic and language.

Pokus o fenomenologickou ontologii

Základní hodnota knihy prof. Bednáře tkví dle mého názoru v tom, že je pokusem o původní, nikoli jen interpretační, filosofickou monografii, což je v posledních desetiletích v Čechách neběžný jev. Předkládá filosofické veřejnosti samostatný a svébytný koncept fenomenologické ontologie, který vyrůstá především z filosofie Jana Patočky, je však poučen i širším historickým vývojem fenomenologie. V jádru konceptu stojí protofilosofická problematika původního „prafenoménu pohybu" chápaného a vypracovaného jako „původní časoprostor FYSIS" a z tohoto původního ontologického nahlédnutí studie dospívá až k problémům dějinnosti, dějin a jejich smyslu, filosoficky aktuálním problémům svobody či soupatřičnosti politické, filosofické, náboženské a umělecké dimenze lidského života. Jakkoli se neztotožňuji s mnohými dílčími nahlédnutími nebo konkrétními argumenty, mám za nesporné, že kniha přináší relevantní filosofické stanovisko a její vydání prospěje rozvoji filosofie v naší zemi.