Vědci z Fyziologického ústavu AV ČR a Národního ústavu duševního zdraví zkoumali, nakolik je běžný život pacientů po první atace schizofrenie ovlivněn kognitivním deficitem vizuálně prostorových a verbálních funkcí. Zatímco verbální funkce se navenek silně projevují zejména v mluvené řeči a komunikaci, ty vizuálně-prostorové jsou méně nápadné. Přesto ovlivňují mnoho každodenních aktivit, jako sledování televize, orientaci v prostoru, ale i správnou interpretaci neverbálních prvků komunikace pomocí gest a mimiky tváře. Nicméně z výzkumu vyplývá, že na počátku psychotického onemocnění je kvalita života pacientů i jejich globální fungování (samostatnost a funkčnost) ovlivněno spíše verbálním deficitem nežli tím vizuálně prostorovým. Vědci ale ve výzkumu nadále pokračují a nastolují otázku, zda jsou použitá měřítka kvality života a funčnosti dostatečně citlivým nástrojem pro sledování efektu méně nápadného, ale přesto velice omezujícího deficitu visuoprostorových schopností.