Politické

Koncem loňského roku CVVM SOÚ AV ČR mimo jiné mapovalo obavy občanů před vstupem České republiky do EU. První (uzavřená) otázka zjišťovala, čeho se lidé v roce 2004 nejvíce obávají. Z výsledků vyplývá, že z nabízených možností se jednoznačně největší podíl dotázaných (44 %) obává zdražování. Následovaly obavy ze ztráty zaměstnání. Druhá otázka byla zaměřena na to, jaké obecné důsledky bude mít podle názorů respondentů vstup ČR do EU.

Na začátku prosince 2003 uvedlo 57 % respondentů výzkumu Naše společnost, že by se zúčastnila voleb do Evropského parlamentu. Na základě těchto údajů by bylo možné očekávat o těchto voleb účast kolem 32 - 36 %. Počet těch, kteří uvádějí, že se k volbám nedostaví, vzrostl od října 2002 ze 16 % na 27 %. Dvě třetiny respondentů uvedlo, že by český poslanec v Evropském parlamentu měl být nezávislou osobností, nicméně dlouhodobě pozorujeme oslabování tohoto přesvědčení (v říjnu 2001 si to myslelo 77 % dospělé populace).

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Na otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Stejně jako v předchozích dvou letech považují občané i letos za hlavního garanta zprostředkování informací o integraci státu do Evropské unie média. Jako vysoce důležitou označují také roli vlády. Přes dvě pětiny dotázaných zařadily mezi nejdůležitější subjekty jednak volené zástupce obou komor parlamentu, jednak vědecké a vzdělávací instituce. Význam politických stran zdůraznilo 29 % a prezidenta více než pětina dotázaných.

Tentokrát dotázaní vyjadřovali důvěru k osobnostem stojícím v čele politických stran zastoupených v Poslancké sněmovně. Mezi zástupce ČSSD Stanislava Grosse a premiéra Špidlu se na čelo žebříčku popularity vklínil Miroslav Topolánek. Následuje nový předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek, předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek, lidovci Jan Kasal a ministr zahraničí Cyril Svoboda.

Podle názoru dotázaných je v současnosti třeba řešit především situaci ve zdravotnictví. Za mimořádně naléhavé považují však zabývat se také problémem kriminality v zemi. K dominantním společenským problémům je dále řazena nezaměstnanost a sociální politika. Jen o něco nižší hodnocení obdrželo, co do důležitosti jeho řešení, životní prostředí a daně.

Česká veřejnost očekává po vstupu země do EU v sociálněekonomické sféře spíše změny k horšímu než naopak. Jedinou výjimku z oblastí sledovaných výzkumem v tomto ohledu tvoří mzdy, o kterých si lidé častěji myslí, že porostou (35 %), než že by měly po vstupu do EU klesnout (11 %). Negativní očekávání pak jednoznačně dominují v cenové oblasti, ať už jde o potraviny (82 % očekává zvýšení cen), ceny energií (74 %), půdu (71 %) či veřejnou dopravu (60 %).

Důvěra občanů v ústavní instituce se v porovnání s předcházejícím měsícem prakticky nezměnila. Největší důvěře se tradičně těší prezident republiky, důvěru mu vyjádřily dvě třetiny všech dotázaných. Senátu ČR důvěřuje pouhá pětina obyvatel ČR. Důvěra v Senát je tak nejen nenižší ze všech sledovaných institucí, ale je také nejnižší za celé sledované období.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.\r\nNa otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Na čele žebříčku popularity je přes 4 procentní pokles nadále Stanislav Gross (62 % důvěřujících). Za ním se umístili prezident Václav Klaus a bývalý prezident Václav Havel (oba 55 %), 50% důvěře se těší ještě Petra Buzková.

V porovnání s výsledky z dubna 2003 výrazně narostl počet důvěřujících v případě ministrů Ambrozka a Mlynáře. Významnější pokles důvěry byl naopak zaznamenán u ministra Škromacha, premiéra Špidly, předsedy ODS Topolánka, předsedy Senátu Pitharta, prezidenta Klause a ministra Dostála.