GACR

Projekt si klade za cíl vyvinutí, zejména však optimalizaci tenkovrstvých fotovoltaických senzorů a fotovoltaických článků na základě donor-akceptorových systémů s přenosem náboje, konkrétně s organickými polymery a anorganickými nanočásticemi. Bude nutno syntetizovat jak polymery s vhodnou dlouhovlnou absorpcí v oblasti 600-800 nm s výbornými transportními vlastnostmi a stabilitou, tak i zejména nanomateriály s optimalizovanými absorpčními a transportními vlastnostmi. Podle výsledků spolupracujících zahraničních pracovišť využijeme kromě standardních transportních polymerů, derivátů PPV(polyparafenylén-vinylén) a P3HT (polythiofen), zcela nové typy derivátů polymerů - polysilafluorenů a perkolačně optimalizované anorganickénanostruktury (kvantové tyčky, tripody a sítě ) s ZnO a chalkogenidy AIIBVI . Hlavním cílem bude optimalizovat tenkovrstvé elektronické prvky minimalizací ztrát fotonů, následných fotoexcitovaných excitonů a ztrát fotogenerovaných nosičů náboje.

Úsek staršího a středního pliocenu, kritické období přestavby faun a environmentální dynamiky, patří ve střední Evropě k nejméně doloženým fázím mladšího kenozoika. Nové nálezy savčích faun tohoto úseku z ČR otevírají možnost podrobnějšího prozkoumání specifik uvedeného úseku. Projekt navrhuje detailní revisi existujícího nálezového aparátu, jeho doplnění o nové soubory a podrobné morfometrické zhodnocení modelových taxonů hlodavců – čeledí Arvicolidae a Muridae. Výsledky budou srovnány s poměry v zahraničních nalezištích  a sousedních stratigrafických horizontech a zhodnoceny s ohledem na paleoekologické a paleobiogeografické souvislosti. Projekt zahrnuje velký objem terénních prací, laboratorních šetření a srovnávacích výzkumů v zahraničních sbírkách. Je plánován na čtyři roky.

Cílem navrhovaného projektu je rekonstrukce paleoprostředí a klimatické historie cyprisového souvrství a podložní uhelné sloje Antonín v sokolovské pánvi. Multidisciplinární přístup přispěje k porozumění miocénních klimatických změn a mechanismům jejich zápisu do stratigrafického záznamu.

Cílem projektu je využít chemické složení magmatického křemene pro interpretaci vývoje variských granitoidů a ryolitů v Českém masivu. Křemen je relativně nejstabilnější horninotvorný minerál, odolný proti většině post-magmatických a hydrotermálních procesů. Vnitřní stavba křemenných krystalů a obsahy stopových prvků v krystalové mřížce křemene uchovávají detailní informaci o teplotně-tlakovém a chemickém vývoji silikátové taveniny. Studium vnitřní stavby krystalů pomocí katodové luminiscence (CL) a stanovení obsahů stopových prvků in situ pomocí laserové ablace ICP-MS bude kombinováno s rozsáhlými existujícími soubory dat z oborů petrologie, geochemie a mineralogie za účelem interpretace vývoje různých typů variských granitoidních plutonů v Českém masivu. Dalším přínosem projektu bude metodický rozvoj nové laboratoře LA ICP-MS v GLÚ AV ČR, která bude otevřena během roku 2009. Křemen se svým jednoduchým chemickým složením je ideální pro metodický rozvoj a ideálním přírodním materiálem.