Rozklad komunistického režimu a nevíra v jeho ideologii, stejně jako církevní program duchovní obnovy národa vedly od poloviny osmdesátých let k oživení zájmu o religiozitu. Jejím výrazem byla masová oslava cyrilometodějského milénia na Velehradě a další akce, které vyvrcholily svatořečením Anežky České, návštěvou Jana Pavla II. v Československu v roce 1990 a prvním svobodným sčítáním lidu o rok později, v němž se ke katolické církvi přihlásilo skoro čtyřicet procent občanů. Po pádu komunistického režimu se na čas zdálo, že se Češi vrátí ke křesťanství, jenže další roky ukázaly pád této iluze. Problémy vyvolávaly restituce církevního majetku, návrat religiozity do veřejného života, médií a školství, stejně jako konkordát s Vatikánem. Je přitom příznačné, že velká část těchto otázek dosud nebyla uspokojivě vyřešena. A podle sčítání lidu z roku 2001 se ke katolické církvi přihlásilo jenom 27 % Čechů - úbytek, který nelze vysvětlit pouze úmrtími starších věřících. (...)
popularizační článek
Nešpor, Zdeněk R.
Křesťané mimo církev. Víra a církve v české společnosti po roce 1989
Nešpor, Zdeněk R. 2007. „Křesťané mimo církev. Víra a církve v české společnosti po roce 1989.“ Proglas 18 (2): 41-43. ISSN 1802-3142.
Oddělení:
Témata:
náboženství a religiozita
transformace
Newsletter
Facebook
Twitter