Hledání kódu života. Tak se jmenuje nová část expozice v Pevnosti poznání, kterou ve spolupráci s tímto interaktivním muzeem vědy připravilo olomoucké pracoviště našeho ústavu.

Ústavní Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin, které vede profesor Jaroslav Doležel, je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum.

Instalace pro Pevnost poznání vznikla za přispění projektu Akademie věd ČR Strategie AV21. V muzeu programově zapadá do koncepce stálé expozice Živá voda. Přibližuje výzkum v oblasti genetiky rostlin i využití získaných poznatků ve šlechtění a při zajištění dostatku potravin pro lidstvo.

Návštěvníci olomoucké Pevnosti poznání se blíže seznámí se složitým, ale na druhou stranu fascinujícím procesem dělení buněk a přenosu dědičné informace.

„Díky mikroskopu mohou na vlastní oči odhalit jednotlivé fáze tohoto procesu, které budou moci následně sledovat na LCD obrazovce. Přítomné spoty návštěvníkům přiblíží práci odborníků z Ústavu experimentální botaniky. Zjistí například, že tito špičkoví olomoučtí vědci jsou jediní na světě, kteří dokáží třídit rostlinné chromozomy,“ vysvětluje novinky v expozici Alena Vláčilová, koordinátorka biologické sekce v muzeu.

Ve čtvrtek 22. března 2018 expozici slavnostně otevřeli zleva Jakub Ráliš (Pevnost poznání), profesor Jaroslav Doležel (vedoucí Centra strukturní a funkční genomiky rostlin), doktor Martin Vágner (ředitel Ústavu experimentální botaniky AV ČR) a profesor Ivo Frébort (ředitel Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum).

Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR se podílí na nejprestižnějších mezinárodních projektech. Pod vedením profesora Doležela, který je také koordinátorem výzkumného programu Potraviny pro budoucnost v rámci Strategie AV21, zde vědci zkoumají dědičnou informaci obilovin, banánovníků, trav a dalších rostlin.

Cílem je zefektivnit šlechtění zemědělských plodin a v budoucnu také zavést metody genetických modifikací:

„Uvědomujeme si, že se veřejnost často staví k těmto technikám negativně, protože chybí relevantní informace. Jako vědci považujeme za svou povinnost objasňovat tuto problematiku a bořit mýty či předsudky. V Pevnosti poznání chceme srozumitelně vysvětlit základy genetiky, tedy co to vlastně je dědičná informace, kde se v buňce nachází a jak se přenáší,“ říká Jaroslav Doležel.

V interaktivním centru si mohou lidé prohlédnout i jeden netradiční objekt – dvoumetrový model deoxyribonukleové kyseliny (DNA). Nositelku genetické informace všech organismů vyrobili vědci z nápojových plechovek a plastových lahví.

Na otevření přijel i štáb České televize. Zde natáčí, jak se izoluje DNA z jahod. Sekundují mu fotografové z ČTK a našeho ústavu.

Spolupráce týmu Pevnosti poznání s odborníky z Akademie věd novou instalací v expozici Živá voda zdaleka nekončí. Podle profesora Doležela bude rozšiřování sekce pokračovat:

„Do budoucna bychom chtěli ukázat, jak využíváme chromozomy pro usnadnění analýzy dědičné informace. Vědecké poznatky o genetické informaci se vyvíjejí neskutečně rychle, takže to, co se kdysi učilo ve škole, je dnes už zastaralé. Naše expozice je proto určena dětem i dospělým.“

V nejbližší době se mohou příznivci vědy těšit také na obří model dvoušroubovice DNA, který teď připravují řemeslníci v dílnách Pevnosti. Tento exponát bude viset mezi jednotlivými patry budovy.

Buněčná jádra v „přímém přenosu“ z mikroskopu. Jedno z nich se právě dělí. Před monitorem vidíte modely chromozomů vytištěné na 3D tiskárně.

Text: Radoslava Kvasničková, úpravy Jan Kolář

Foto: Jan Kolář, Radoslava Kvasničková

Další snímky ze slavnostního otevření expozice si můžete prohlédnout ve fotogalerii.