Předmětem sociologicky zaměřeného projektu je podpora společenské akceptace institucionálních mechanismů vedoucích k prosazování principu rovných příležitostí pro muže a ženy ve veřejné sféře. Těžiště přínosu projektu spočívá ve zpřístupnění výsledků výzkumu cíleným skupinám uživatelů, v realizaci iniciace porozumění a společenské důvěry v tematizaci genderových otázek a v konstrukci efektivní sociální intervence do genderově organizované společenské praxe. Výstupy projektu zhodnotí vliv intervence na tematizaci tabuizovaných problémů a na proces prosazování vědecké argumentace do společenských diskurzů vztahujících se k závažným problémům života českých žen a mužů. Jde o kritické zhodnocení reálného přínosu transferu genderově podmíněných poznatků, dat a výzkumů. Výzkumná orientace aplikovaného projektu koresponduje s nutností posilovat kredibilitu a význam vědy a výzkumu pro řešení akutních a společensky naléhavých problémů současného světa.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 80, zobrazeno 21 - 30)
The paper focuses on organisations and the conditions for working parents in terms of combining work and care and how those conditions are set up and negotiated in organisations. The research draws on three case studies comparing pairs of companies active in the Czech Republic and in one of the following countries – Germany, France, and Sweden – in the field of engineering.
Jaké faktory mají vliv na rozhodování bezdětných třicátníků a třicátnic o tom, zda se stát rodičem? Využívání nových příležitostí a změna ideálního věku pro zahájení rodičovství legitimizuje prodlužování období bezdětnosti, ale odložení založení rodiny vede k tomu, že se rodičovství stává stále více zvažovaným vzhledem k dalším okolnostem života. Důraz na pracovní situaci a volnočasové aktivity je tím, co odlišuje úvahy o zahájení rodičovství bezdětných od stejně starých rodičů.
Článek shrnuje explanace nízké plodnosti ve střední a východní Evropě, které kladou důraz na kulturní nebo strukturální faktory. Posléze odpovídá na tyto otázky: Jaké faktory ovlivňují rozhodování o zahájení rodičství v ČR? Vzrostla u některých těchto faktorů důležitost při rozhodování o rodičovství po roce 1989? Proč se současní mladí bezdětní lidé ve věku 25-35 let (zatím) nestali rodiči? Odmítají rodičovství? Odkládají ho? Nebo prostě (zatím) nemají žádné reprodukční plány?
The article focuses on changes in availability and use of childcare and pre-school facilities after the Second World War in the Czech society during different periods of communist regime and during the post-1989 era. It studies how they are embedded in context of women’s participation on the labour market, gender roles, social policies, fertility rates, public debates on care and fears of population decline.
Autorka analyzuje vývoj občanského sdružování žen v ČR za účelem prosazování ženských práv a genderové rovnosti od 2. sv.v. Vývoj sdružování analyzuje v kontextu státně socialistického režimu, vlivu zahraničních sponzorů během období socio-ekonomické a politické transformace první poloviny 90. let, a současného procesu formalizace ženských občanských skupin, který přinesla jednání o vstupu ČR do EU.
Autorky analyzují občanské sdružování žen v ČR v kontextu rostoucího tlaku na neziskové organizace, aby se staly profesionalizovanými, projektově orientovanými a reformně orientovanými formalizovanými skupinami. Zaměřují se na důvody a následky změn ve financování a orientaci občanských ženských skupin, které s sebou přinesl proces vyjednávání o vstupu ČR do EU. Analyzují také vztahy mezi profesionalizovanými ženskými NNOs a antiinstitucionálními skupinami anarchofeministek.
Autorky příspěvku polemizují se statí Martina Hájka, Jiřího Kabele a Kateřiny Vojtíškové „Zázemí“ a „bojiště“ v usilování o spravedlnost: textová analýza odborářské, feministické a lidskoprávní mediální komunikace. Jedná se zejména o polemiku ohledně metody konstrukce feministického diskursu spravedlnosti pro účely kvantitativní textové analýzy a její jednostranné interpretace.
V článku je analyzován vliv evropské integrace na fungovaní ženských občanských organizací a skupin v České republice. Analyzovány jsou především procesy profesionalizace, projektové orientace a reformní orientace ženských nestátních neziskových organizací, které s sebou přinesla nebo které posílila jednání o vstupu ČR do EU.
Autorka seznamuje s obsahem mezinárodní konference Gendering Democracy in an Enlarged Europe a s mezinárodním výzkumným projektem Enlargement, gender and governance, který pražská konference uzavírala v roce 2005.
S využitím dat z České republiky v letech 1998, 2002 a 2004 zkoumáme, zda zavedení legislativních opatření pro genderovou rovnost spojené se vstupem do Evropské unie mělo významný efekt na genderové mzdové rozdíly. Hlavním závěrem naší analýzy je, že platová diskriminace osob na stejné pozici je důležitým faktorem na českém trhu práce a že ve sledovaném období nedošlo k významným změnám.
Newsletter
Facebook
Twitter