Vyšlo nové číslo Sociowebu 04 /2010

Každý člen autorského kolektivu si pro Vás připravil téma, které je mu blízké a kterým se – jak jinak – již delší dobu zabývá. Co Vám tedy v tomto čísle Sociowebu nabízíme? Jak napovídá název článku Jany Strakové „Co soudí veřejnost o vzdělanostních nerovnostech?“, autorka Vám v něm zprostředkovává názory několika skupin respondentů (rodičů, učitelů a také příslušníků „elit“) na existenci výběrových škol a jejich alternativu - společné vzdělávání žáků. Zároveň dochází k závěru, že podpora nerovností a mechanismů, které je posilují, jsou v české společnosti velmi silně zakotvené. V dalším příspěvku se Josef Basl zabývá faktory, které ovlivňují zájem žáků a studentů o studium a pracovní uplatnění v oblasti přírodních věd. Není totiž žádným tajemstvím, že počet kvalitních zájemců o studium technických a přírodních věd dlouhodobě klesá – jedná se o náročné studijní obory. Jak autor konstatuje na závěr, pro motivaci studentů ke studiu a pracovnímu uplatnění v této oblasti je nezastupitelná role školy – právě zde se totiž rodí zájem mladých lidí o přírodovědné a technické obory.

Martin Kopecký se v dalším textu zabývá tím, jakou koncepci vzdělávání dospělých propagují mezinárodní organizace OECD a EU a jak jsou tyto jejich koncepce zachyceny v oficiálních dokumentech. Autor ve svém příspěvku upozorňuje mj. na političnost dokumentů a doporučuje čtenářům kriticky si všímat, s jakými cíli jsou oficiální proklamace spojovány a zda mohou navrhované reformy k deklarovaným cílům skutečně účinně přispívat. V dalším článku nazvaném „Výzkumy funkční gramotnosti dospělých – SIALS a PIAAC“ (Natalie Simonová) autorka předkládá nejdůležitější výsledky, kterých dosáhla česká dospělá populace v zatím posledním výzkumu funkční gramotnosti dospělých – v šetření SIALS 1998. Obeznámenost s výsledky je potřebná zejména kvůli v současné době připravované další vlně výzkumu funkční gramotnosti dospělých – tentokrát s názvem PIAAC. S jeho pomocí zjistíme, zda se česká populace ve svých dovednostech (čtenářské, literární a matematické gramotnosti) v porovnání s rokem 1998 a také v mezinárodním srovnání zlepšila či zhoršila.

Článek Jiřího Šafra nazvaný „Zájmové kroužky a oddíly jako zdroj sociálního kapitálu“ se věnuje problematice účasti patnáctiletých žáků a studentů na organizované mimoškolní činnosti, tj. v nejrůznějších kroužcích a zájmových oddílech, a tomu, jak tato účast souvisí se vzdělanostními aspiracemi žáků. Autor dokládá, že i tyto zdánlivě nenápadné volnočasové aktivity úzce souvisí se sociálním statusem rodiny žáka a jsou velmi silně vázané na jeho/její vzdělanostní aspirace. V neposlední řadě - abychom v tomto Sociowebu přeci jen zcela nezanevřeli na teoretickou sociologii, nabízíme Vám článek Tomáše Katrňáka pojednávající o způsobech vysvětlování sociální fluidity (mobility). Autor poukazuje na skutečnost, že teoretické vysvětlení mobilitních procesů zaostává za jejich statistickým zpracováním – oproti sofistikovaným způsobům výpočtu sociální mobility není tak úplně zřejmé, co vlastně vypočítaná sociální (či vzdělanostní, zaměstnanecká apod.) mobilita přesně zachycuje.

Seznam článků tohoto čísla:

Co soudí veřejnost o vzdělanostních nerovnostech? (Jana Straková)
Faktory ovlivňující zájem žáků a studentů o studium a pracovní uplatnění v oblasti přírodních věd (Josef Basl)
Obraz vzdělávajícího se dospělého v dokumentech OECD a EU (Martin Kopecký)
Výzkumy funkční gramotnosti dospělých – SIALS a PIAAC (Natalie Simonová)
Veřejné mínění: racionální kritika občanů nebo manipulace mas? (Jiří Šafr)
Explanace sociální fluidity – jedna z vlaštovek na obzoru (Tomáš Katrňák)