Nejnovější svazek časopisu Acta Comeniana 27 (LI) přináší kromě rozsáhlé recenzní rubriky několik mezinárodně významných studií v anglickém a německém jazyce, které se týkají komeniologie a intelektuálních dějin raného novověku. Studie Miquela Beltrána se zabývá učením židovských myslitelů renesanční Itálie o vztahu božské podstaty a přirozených věcí. Jana Černá zkoumá vliv španělského vědění 16. století na Francise Bacona a jeho program nové systematizace a klasifikace věd. Petr Dvořák analyzuje výrokovou logiku pozdní scholastiky. Studie Jana Malury pojednává o recepci německé rozjímavé literatury v českém protestantském prostředí pozdního humanismu. Markéta Klosová se věnuje dramatice lešenské školy v době následující po Komenského rektorátu. Příspěvek Josefa Kadeřábka zkoumá proměny vnímání slánských pobělohorských exulantů ve Slaném mezi dvacátými a padesátými lety 17. století. Eva Hajdinová komparuje proměny náboženské identity a různé heterodoxní proudy v prostředí východočeských nekatolíků a languedockých reformovaných v poslední třetině 17. století a v první polovině 18. století. Recenzní článek Nicoletty Mout kriticky hodnotí nejnovější edice korespondence Jana Patočky s komeniology a uvádí je do kontextu bádání o Komenském a intelektuálního života v Československu v 60. a 70. letech minulého století.