Novinky

Syndikovat obsah

Novinky ve výzkumu krasu v Geologickém ústavu

Pracovníci Geologického ústavu se již tradičně věnují kromě jiného i průzkumu a výzkumu krasových oblastí, a to nejen v České republice. Výsledky přinášejí jak objevy nových jeskyní, propastí a dalších krasových fenoménů, tak i pozoruhodné vědecké poznatky. Před několika dny probleskly médii dvě zajímavé zprávy dokumentující spolupráci našeho ústavu na speleologicko-geologických projektech. S jednou z nich je spojen významný objev nových velkých jeskyní, který byl uskutečněn ve střední Číně (více zde a zde). Druhou zprávou je spolupráce na výzkumu krkonošského podzemí (více zde a zde).

Cooksonia barrandei - nejstarší suchozemská cévnatá rostlina

Ze spodního siluru (před 432 milióny lety) popsal kolektiv autorů, včetně Milana Libertína, Jiřího Beka a Petra Štorcha z Geologického ústavu AV ČR, v. v. i., nejstarší známou suchozemskou cévnatou rostlinu Cooksonia barrandei. Studie byla publikována v renomovaném časopisu Nature Plants (IF 10,300). Detailní informace lze nalézt v původní vědecké studii, nebo v článku časopisu Vesmír, doplněný o video.

Výzkum permských „Pompejí“ ve Wudě, Vnitřní Mongolsko, Čína

Dva vědečtí pracovníci, Jiří Bek a Jana Frojdová, se v listopadu 2017 zúčastnili výzkumu “Wudských Pompejí“. Odkrývání permského tropického pralesa bylo ozvláštněno mrazivými teplotami, které během výkopů dosahovaly -10˚C. Odměnou, za nelehké podmínky v mrazu, bylo nalezení různých druhů kapradin, přesliček, primitivních jehličnanů a také vzácných rodů Pterophyllum a Tingia. Bohaté nálezy rostlin byly našimi pracovníky studovány v depozitářích Čínské akademie věd v Nanjingu a nyní jsou detailně zpracovávány na našem oddělení.

Nejen malé povodí Lesní potok utrpělo ztrátu

V přípravách k dalšímu výjezdu na tuto tradiční, již více než 25 let monitorovanou referenční lokalitu, jsme obdrželi smutnou zprávu, že náš kolega, zakladatel těchto pozorování a uznávaný odborník, pan doc. Petr Skřivan, se dalších sběrů vzorků ani vyhodnocení dat již nezúčastní. Bude nám chybět jeho milý, noblesní a otcovský přístup, veselá povaha a široké znalosti, kterými obohacoval náš tým. Po dlouhé roky přispíval k příjemné a plodné pracovní atmosféře v Oddělení environmentální geologie a geochemie i při výjezdech do terénu za odběry vzorků ve Voděradských bučinách.
Nastávající odběr vzorků bude smutný, ale při této i všech následujících návštěvách Lesního potoka na Petra s úctou vzpomeneme.

Lithiová ekonomika: co z toho můžeme mít?

Lithium je v současnosti jednou z nejčastěji diskutovaných surovin pro moderní technologie. Efektivní skladování a přeměna energie ze solárních a větrných elektráren, jakož i podpora elektromobilu zvyšuje poptávku po lithiu, jako základní surovině pro výrobu efektivních baterií. Český masiv představuje v rámci Evropy pozitivní geologickou lithnou anomálii a obsahuje největší potenciální zdroj Li v rámci Evropské unie - ložisko Cínovec v Krušných horách. Diskuse o technických možnostech a ekonomické výhodnosti těžby lithia na Cínovci se v minulých měsících stala třaskavým politickým problémem. Ve snaze vrátit diskusi do věcně-odborné roviny, pořádala Masarykova demokratická akademie a Ekologická platforma Zvonečník 7. února panelovou diskusi za účasti zástupců potenciálního těžaře, místní samosprávy a odborníků z oboru ložiskové geologie z Akademie věd a České geologické služby. Přednášející odborníci i přítomní posluchači se shodli na přínosu potenciální těžby a zpracování lithia pro regionální rozvoj severních Čech a vyzvali k věcnému přístupu při hledání konsensu umožňujícího efektivní využití ložiska Cínovec.

Brožury programu Strategie AV 21 volně ke stažení

Nakladatelství Academia udělilo souhlas s poskytnutím elektronických verzí brožur vydaných v rámci edice Strategie AV21 v programu Rozmanitost a zdraví ekosystémů, na kterém se účastní kolektiv oddělení environmentální geologie a geochemie. Brožury autorů z GLÚ s názvy ”Lesní potok – čtvrtstoletí monitoringu modelového povodí” a  ”Rtuť v životním prostředí” si můžete v podobě PDF volně stáhnout na webu Biologického centra AV ČR, v. v. i.

Co rozhoduje, kde budou krystalky solí „ukusovat“ skálu?

Snad každý se při návštěvě pískovcových skalních měst setkal s početnými drobnými jamkami na površích skal. Říká se jim voštiny a dříve se věřilo, že vznikají větrnou erozí. Již delší dobu se ale ví, že tomu tak není a že se na jejich vzniku podílí především krystalizace solí z podzemních/pórových vod. V únorovém čísle časopisu Geomorphology vychází článek, který zpřesňuje vznik voštin a barvícími experimenty dokládá, že zásadní roli zde hraje dosah hydraulického pole. To, respektive jeho okraj (tj. výparová fronta) řídí, kde budou krystalizovat sole a tedy, jakým způsobem bude sůl skalní povrch tvarovat. Více v článku, na kterém se podíleli i pracovníci Geologického ústavu: Michal Filippi jako spoluautor, Jan Rohovec a Šárka Matoušková pak analytickými pracemi.

Na památku zesnulého Jiřího Fialy

Tento týden jsme přijali smutnou zprávu, že zemřel náš kolega ing. Jiří Fiala, CSc.
Jirka vystudoval VŠ chemicko-technologickou v Praze v roce 1961. Celý jeho profesní život byl spjat s Akademií věd. Vědeckou aspiranturu absolvoval na Ústavu geochemie a nerostných surovin ČSAV a po reorganizaci ČSAV působil až do své smrti v Geologickém ústavu. V roce 1991 až 1993 byl ředitelem tohoto ústavu a od roku 2008 byl Emeritním vědeckým pracovníkem AVČR.
Jirka byl publikačně velmi úspěšný vědec, který se věnoval především geochemii a petrologii metamorfovaných a magmatických hornin. Při svém výzkumu spolupracoval s mnoha zahraničními kolegy. Mimo jiné se také zasloužil se o vybudování separačních laboratoří Geologického ústavu.
Vždy se choval velmi otevřeně a přátelsky ke svým kolegům a rád se podělil o své široké terénní i vědecké zkušenosti.
Jirkovým odchodem Geologický ústav a česká věda ztrácejí významného vědce a skvělého člověka. Čest jeho památce.
Poslední rozloučení se uskuteční v pátek 16. února 2018 ve 13 hodin v kostele Nejsvětějšího srdce Páně na hlavním vimperském hřbitově.

Klimatický záznam mořského izotopového stádia 3 na Moravě

Poslední doba ledová nebyla pouze ledová. V jejím průběhu došlo k několika zásadním teplotním výkyvům charakteristických oteplením a vyššími srážkami. Interpretace sedimentárního záznamu z průběhu poslední doby ledové však za posledních sto let podléhá novým poznatkům jak z terénu, tak z kalibrace klimatické křivky. To, jakým způsobem lze dnes definovat klimatické výkyvy během posledního glaciálu na Moravě, shrnuje článek s názvem „Podhradem Interstadial; A critical review of the middle and late MIS 3 (Denekamp, Hengelo) in Moravia, Czech Republic“. Na jeho publikaci v časopise Quaternary Science Reviews (IF: 4.747) se podíleli zaměstnanci GLU AV ČR. v.v.i.

Čestná oborová medaile

Dne 18. ledna 2017 byl na návrh Geologického ústavu AV ČR, v.v.i. oceněn čestnou oborovou medailí Františka Pošepného za zásluhy v geologických vědách doc. RNDr. Jozef Michalík, DrSc. z Ústavu vied o Zemi SAV. Gratulujeme.

Archiv novinek

Hledáte starší novinky? Navštivte archiv novinek starších než 1 rok.