Zdraví, volný čas

V prosinci loňského roku zařadilo CVVM do svého výzkumu také otázku na způsob trávení volného času. Každý z dotázaných mohl uvést až tři způsoby trávení volného času, součet všech možných odpovědí dává tedy 300 %. Z výsledků šetření vyplynulo, že nejvíce se respondenti ve volném čase dívají na televizi. Avšak ihned na druhém místě byly nejčastěji zmiňovány různé sportovní aktivity.

Více než třetina českých občanů (36 %) je se zdravotním systémem v naší zemi spokojena, stejný podíl dotázaných pak uvedl, že není ani spokojen, ani nespokojen. Nespokojenost se zdravotním systémem v ČR vyjádřila více než čtvrtina občanů (27 %). 6 % oslovených dokonce uvedlo, že je se zdravotním systémem v naší zemi velmi nespokojeno. Část tohoto šetření probíhala mezinárodně pod zastřešením CEORG, takže k dispozici jsou i srovnatelná data z Polska, ze Slovenska a z Maďarska.

Ve svém volném čase jednou nebo vícekrát v týdnu 70 % lidí čte časopisy, 49 % poslouchá hudební nahrávky, 47 % se věnuje nějakému hobby, 45 % se schází s přáteli, známými či sousedy, 43 % čte knihy, 34 % sporuje nebo cvičí, 27 % se snaží zvyšovat si své jazykové nebo odborné znalosti, 23 % chodí na výlety do přírody a 21 % navštěvuje vinárny, kavárny či restaurace.

Čeští občané hodnotí zdravotní systém své země poněkud příznivěji než Maďaři, ale zároveň jej vnímají podstatně kritičtěji než před rokem. Aktuálně je 34 % z nich se zdravotním systémem v ČR spokojeno, 36 % s ním naopak pociťuje nespokojenost. Se samotnou lékařskou péčí je pak spokojen každý druhý občan, podíl nespokojených představuje asi jednu pětinu populace od 15 let.

Záměr ministerstva zdravotnictví zavést jednotné ceny téhož léku v různých lékárnách se setkal s podporou 76 % a s nesouhlasem 13 % občanů. 11 % nemělo názor. Jednotné ceny léků podporují častěji starší 60 let, středoškolsky vzdělaní občané a populace se špatnou životní úrovní. Z hlediska politických preferencí patří k jejich zastáncům zejména stoupenci KSČM a ČSSD.

Zdravotní systém v zemi hodnotí nejlépe obyvatelé ČR s 39 % spokojených a s 20 % nespokojených; 39 % je spokojeno „tak napůl“. Podstatně kritičtější jsou vůči svému zdravotnímu systému v Polsku a zejména v Maďarsku. V Polsku je s ním spokojeno 26%, 23 % „tak napůl“ a téměř polovina obyvatel je nespokojena (47 %). Největší výhrady ale sděluje maďarská veřejnost, která povětšinou zdravotní systém hodnotí negativně (53 %) a jen z 15 % příznivě.

Na přelomu listopadu a prosince loňského roku označilo svůj zdravotní stav 30 % respondentů za dobrý a 49 % za spíše dobrý. Pětina jej vnímala jako špatný a jedno procento jako velmi špatný. Třetina (33 %) respondentů uvedla, že dbá o své zdraví pravidelně, asi polovina (49 %) občas a téměř pětina (18 %) vůbec ne. O zdraví respondenti dle vlastních výpovědí pečují nejčastěji pěstováním sportovních aktivit, dále pobyty v přírodě - procházky, výlety - a dodržováním zásad životosprávy, resp.