Česká literatura 66, 2018/1

.

Studie / Studies

DALIBOR DOBIÁŠ — VÁCLAV SMYČKA [Ústav pro českou literatury AV ČR; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.]

Počátky české literární kritiky v době osvícenské. Východiska — model — perspektivy

Studie se věnuje osvícenské literární kritice v českých zemích v širokém kontextu středoevropských literatur a dobového kriticismu. Autoři se vyrovnávají s dosavadními koncepcemi literární kritiky a představují relační model literární kritiky, který uvažuje o kritice jako o formě vyjednávání mezi kritiky, autory a publikem, tedy v koordinátách estetiky, kánonu a veřejnosti. Jejich vztah vytváří v určité době vždy aktuální podobu kritického pole, v němž je legitimní (či nelegitimní) pronášet kritické soudy o literatuře. Proti starší, školské vědě novější, osvícenská kritika opírá vlastní autoritu o nedefinitivnost svých soudů, procesuální a periodický charakter komunikace, a tudíž i o nově etablované učenecké, recenzní, společenské a literární časopisy. Rozvoji časopisů a pro ně příznačných kritických debat v 70. – 90. letech 18. století a postupnému formování i česky psané literární kritice na přelomu 18. a 19. století se věnuje druhá část studie. V závěru textu autoři obrací perspektivu a pohlíží na kritiku očima dobových reflexí. Ukazují tak, jak se kritika přes neustálé výhrady autorů i veřejnosti postupně etabluje coby způsob komunikace, jež formuje klíčové literární instituce.

Origins of Czech literary criticism during the Enlightenment. Bases — model — perspektives

This study deals with Enlightenment literary criticism in the Czech lands within the broad context of Central European literatures and criticism at that time. The authors deal with previous conceptions of literary criticism and present a relational model of literary criticism, which considers criticism as a form of negotiation between critics, authors and the public, i.e. within the coordinates of aesthetics, the canon and the public. At any particular time their relationship always creates the current form of the critical field in which it is legitimate (or not) to make critical judgements about literature. As opposed to the older scholarly discipline, the more recent Enlightenment criticism bases its authority on the indefinite nature of its judgements, the processual and periodical nature of its communications and thus on the newly established scholarly, social and literary journals and reviews. The second part of the study focuses on the development of journals and their characteristic critical debates in the 1770s-1790s, as well as the ongoing development of literary criticism written in Czech at the turn of the 18th and the 19th centuries. The conclusion of the text focuses on and analyses criticism through the eyes of the epoch. It also shows how criticism gradually established itself as a form of communication that helped to create the key literary institutions in spite of the ongoing reservations of writers and the public.

 

PETR PÍŠA [Ústav pro českou literatury AV ČR; pisa@ucl.cas.cz]

„Jsme spolu tak zadobré, že mi slíbil, abych se nestaral, že tomu pomůžeme a že projde.“ Cenzura díla Karla Hynka Máchy

Studie se zaměřuje na problematiku vlivu cenzury na vydávání díla Karla Hynka Máchy před rokem 1848, a to mimo jiné na základě dosud neprobádaných seznamů knih povolených cenzurou. Představuje cenzurní osudy jednotlivých Máchových děl v chronologickém pořadí. Věnuje se především otázce Cikánů a Máje, z nichž první byly v únoru 1836 odmítnuty, druhý byl naopak ve stejném měsíci povolen k tisku. Tradovaná anekdota o Máchově neformální intervenci u cenzora Zimmermanna je pravděpodobná, na rozdíl od dosavadní tradice ovšem nové prameny dokládají, že cenzura si v případě Máje vynutila blíže neurčené modifikace v rukopisu. Studie dále zasazuje nově objevené záznamy o cenzuře připravovaného posmrtného vydání Máchových děl do kontextu ostatních zpráv o jeho přípravách a ukazuje, že na nezdaru vydávání Máchových posthum ve čtyřicátých letech 19. století neměla cenzura bezprostřední vliv. Věnuje se škrtům v životopisné studii o Máchovi od Karla Sabiny a zabývá se otázkou, proč bylo Máchovo dílo Cikáni roku 1836 cenzurou odmítnuto, v letech 1842 a 1844 naopak povoleno. Pravděpodobně zde hrálo roli žánrové označení román, které bylo v kontextu cenzurní legislativy problematické.

''We get on so well together that he promised me not to worry about getting help and that it would go through'' Censorship of the work of Karel Hynek Mácha

This study focuses on the issues surrounding the effects of censorship on the publication of Karel Hynek Mácha's work before 1848, e.g. on the basis of previously unresearched lists of books passed by the censors. It presents the way the censors dealt with each work by Mácha in chronological order, primarily focusing on the issues involved in Cikáni and Máj, the former having been rejected in February 1836, whereas the latter was passed for publication that same month. The anecdote that has been passed down regarding Mácha's informal intervention with Zimmermann the censor is most likely true, but then in contrast to the previous tradition new sources indicate that in the case of Máj the censors were responsible for some unidentified alterations in the manuscript. The study also sets the newly discovered records of the censorship of the posthumous edition of Mácha's works under preparation within the context of other reports on its preparations, and shows that censorship had no direct part to play in the lack of success of the publication of Mácha's posthumous works in the 1840s. It also focuses on the deletions in Karel Sabina's biographical study of Mácha and deals with the question of why Mácha's Cikáni was rejected by the censors in 1836, but then passed in 1842 and 1844. A role was probably played here by the genre description of novel, which was problematic in the context of censorship legislation.
.

MARTIN HRDINA [Ústav pro českou literaturu AV ČR; hrdinaTato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.]

Prorocké gesto Holečkových Našich a jeho reflexe v kulturní paměti jižních Čech

Autor studie si klade otázku po okolnostech vepsání jména spisovatele Josefa Holečka do kolektivní, především jihočeské kulturní paměti. Předpoklady pro vstupování Holečka do paměti, například prostřednictvím pojmenování osady Holečkov, hledá ve spisovatelově literárním díle a soustředí se přitom na jeho prorocké gesto – vizi budoucího uspořádání světa, sugerovanou ve světě Našich sedlákem Janem Kojanem. Výklad analyzuje samotnou postavu Kojana v konstelaci s jinými postavami, jejich vlastnostmi, způsobem řeči, a zejména historickými předobrazy, a posléze nahlíží tuto postavu v širším rámci historie české literatury. Na rozdíl od většiny předchozích interpretů Našich se při tom autor studie soustředí především na persvazivní potenciál Holečkova textu a na vztahy spisovatele i jeho díla k diskurzivním formacím „umění“ a „politiky“.

The prophetic gesture of Holeček’s Naši and its reflection in the cultural memory of Southern Bohemia

The author of this study queries the circumstances surrounding the inclusion of the name of the writer Josef Holeček in the collective cultural memory, particularly in Southern Bohemia. The preconditions for Holeček’s inclusion within this cultural memory, e.g. with the naming of the Holečkov estate, are sought in the writer’s literary work, with the focus on his prophetic gesture, i.e. his vision of future world developments as suggested in the world of Naši with farmer Jan Kojan. This exposition analyses Kojan himself within the constellation of the other characters, their personality traits, patterns of speech and in particular their historical prototypes, and not least, it views his character within the broader historical context of Czech literature. In contrast to the majority of previous interpreters of Naši, the author of this study has focused primarily on the persuasive potential of Holeček’s text and on the writer’s approach to the discursive formations of “art” and “politics”.

Diskuse / Discussion

PAVEL JANOUŠEK (Ústav pro českou literaturu AV ČR, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.]

Znalec v rozpacích aneb Motivace a meze rehabilitačních strategií

Expert in embarrassment: Incentives and limits of rehabilitation strategies

TERAZA DĚDINOVÁ (Filozofická fakulta Masarykovy univerzity; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.]

Neostrá množina literární fantastiky Snad neapologetická odpověď Pavlu Šidákovi

Fuzzy set of fantasy literature A perhaps unapologetic answer to Pavel Šidák

Recenze / Reviews

Miloš Sládek: Slovo ze srdce jejich aneb Nedělní kázání v pobělohorských bohemikálních postilách a tradiční perikopní systém — MARIE ŠKARPOVÁ

Josef Kodíček: Kritické stati — MARTIN TICHÝ — JANA CINDLEROVÁ

Marek Nekula: Franz Kafka and His Prague Contexts: Studies in Language and Literature — THOMAS ORT

Miroslav Kubát: Kvantitativní analýza žánr — PETR PLECHÁČ

Anotace, kronika a glosy

F. X. Šalda MMXVII — Konference — BARBORA ČIHÁKOVÁ — TEREZA ŠNELLEROVÁ

1. Medzinárodné sympózium literárnovednej slovakistiky — RADOSLAV PASSIA

Divadelní lexikografie jako volba a úkol (Eva Šormová, 30. 5. 1944 — 10. 12. 2017 PAVEL JANOUŠEK —

Odešel velký vypravěč — PETR ŠÁMAL

Obhájené dizertace 2017 (s doplňky pro 2016) — VERONIKA JÁCHIMOVÁ

Informatorium

Autoři čísla

Informace pro autory