Manga znal už Alexandr Veliký
Mangovník indický (Mangifera indica) je nejrozšířenějším druhem mangovníku, ovocného stromu z čeledi ledviníkovité (Anacardiaceae). U nás není mango vyloženě běžným ovocem, státy jako Indie, Pákistán, Filipíny či Bangladéš ho však spojují přímo se svou národní identitou. Počátky pěstování mangovníku se ztrácejí v dávnověku starých indických civilizací, přinejmenším před 4000 lety. Dnes je rozšířen v celé tropické oblasti a celková roční produkce dosahuje skoro 40 miliónů tun plodů (asi 40% z toho vypěstují v Indii). I proto je mango (také) nazýváno králem ovoce.
Mango je podlouhlá peckovice, ve zralém stavu vynikající šťavnatostí a vůní. Chutná dužnina je chráněna silnou slupkou, která obsahuje agresivní tekutinu s poněkud pryskyřičnou vůní. Velká pecka je v dužnině ukotvena mnoha dřevnatými vlákny. Tento znak je u řady moderních odrůd potlačen, v českých obchodech však stále převažují mechanicky odolnější manga bohatá vlákninou (hlavně odrůda Tommy Atkins, viz obrázek).
Ovoce ale není jediným přínosem mangovníku. Až čtyřicetimetrový strom může poskytnout mnohem více.Například květy (jedlé a medonosné), listy (ozdobné, užívané hlavně např. při svatebních obřadech) nebo dřevo. Kromě toho nejrůznější části rostliny obsahují plejádu karotenoidů, polyfenolů a dalších užitečných látek, vesměs s antioxidačními účinky. Indická medicína za pomoci preparátů z mangovníku léčí skoro cokoli, ať jde o bolest zubů, neštovice, úplavici či syfilis.
A kde je ten příběh? Podívejte se do galérie zde. Pokusil jsem se zachytit příběh zrození mangovníku. Popřejme mu šťastné pokračování.
Další čtení naleznete například zde:
Velká kompilace údajů o mangovníku a jeho léčivých účincích (výrobce extraktů)